Nový dokument může pomoci napravit historickou křivdu na Ďáblickém hřbitově

Snahu napravit historickou křivdu na Ďáblickém hřbitově v Praze podporuje mezi jinými i  premiér Petr Fiala (ODS). Oběti nacistů, ale i komunistů tam totiž leží vedle ostatků členů gestapa.

Nachází se tam zřejmě těla sedmi parašutistů včetně Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, ale i stovky dalších obětí nacistické a komunistické totality. A mezi nimi i desítky těl jejich vrahů, zabitých gestapáků.

Při Úřadu vlády vznikla expertní skupina, která má devatenáct členů. Složená je z historiků, odborníků nebo zástupců veřejných institucí. Cílem skupiny je podrobně zmapovat situaci na hřbitově a poté vládě předložit projekt s návrhem, jak dál postupovat.

„Ještě jsme se nesešli. Na základě jednání se definují úkoly, předpokládám, že se udělá rozsáhlá archivní rešerše, zpracují se dokumenty a udělají se databáze. Předložíme nějaké návrhy a rozhodnout musí politici,“ popisuje člen komise a historik Petr Blažek s tím, že první setkání komise by mělo proběhnout během května.

Historik by nyní preferoval exhumaci konkrétních šachet. „Nedávno se objevil nový významný pramen - indexová kniha k šachtám v Ďáblicích. Je to zhruba z let 1943–1951. Nedá se to srovnávat s masovými hroby v Katyni nebo Srebrenici. Těla byla v obou případech exhumována poměrně rychle a lidé tam byli házeni bez systému, tady ten systém existuje a vypadá to, že byl dodržován,“ dodává Blažek.

Premiér Fiala věří, že se podaří po mnoha letech snah napravit historickou nespravedlnost, a přiznává, že komise má před sebou hodně náročnou práci.

„Vím dobře, že má před sebou nelehký úkol, který bude vyžadovat čas, mnoho práce, badání a nekonečné archivní rešerše. Je ale důležité, abychom před tím, než učiníme takto závažné rozhodnutí, jakým exhumace těl z Ďáblického hřbitova nepochybně je, měli kvalitně zpracovaný výchozí materiál,“ uvedl premiér Fiala.

Seznam Zprávy se ptaly mluvčího vlády Václava Smolky, zda je vláda v případě rozhodnutí o masové exhumaci ochotná zaplatit náklady a v jaké výši. Na dotaz do vydání článku nereagoval.

Ředitel organizace Hřbitovy a pohřební služby hlavního města Prahy (dříve Správa pražských hřbitovů) a člen expertní skupiny Martin Červený si myslí, že by masová exhumace byla náročnější, než se na první pohled může zdát. Výhodou podle něj může být, že oproti podobným akcím v bývalé Jugoslávii nebo Polsku, v případě Ďáblického hřbitova jde o jasně ohraničené a relativně malé území.

„Oproti zmíněným exhumacím hromadných hrobů zde máme ale nesrovnatelně složitější případ. V šachtových hrobech bylo mezi lety 1943 až 1961 pochováno až dvacet tisíc osob. Pouze cca 250 z nich známe jménem. Jen část z nich jsou oběti komunistické diktatury. Kostní tkáň pohřbených je ve stádiu rozkladu. Zde musíme opravdu zodpovědně a realisticky zhodnotit, zda může být akce úspěšná,“ napsal Červený ve vyjádření pro Seznam Zprávy.

Člen komise a ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík popsal, kdo je na hřbitově pohřbený. Měly by tam být ostatky sedmi parašutistů včetně Gabčíka a Kubiše. Ti všichni by měli být podle Stehlíka bezhlaví, protože jim nacisti hlavy uřízli, aby je potom používali při výsleších. Následně je zachovávali jako preparáty do konce války, zničeny byly pravděpodobně až později na nějakém jiném místě.

„Měl by tam být ale třeba i štábní kapitán Václav Morávek, měla by tam být paní Moravcová, která spáchala sebevraždu při zatýkání, jedna z hlavních ukryvatelek parašutistů, Zelenka-Hajský, František Peltán, tzv. čtvrtý z té skupiny Tří králů, takže opravdu, co jméno, to legenda domácího odboje,“ vyjmenovává Stehlík.

Podívejte se, jak to aktuálně vypadá na hřbitově v pražských Ďáblicích:

Připomíná ale, že vedle hrdinů jsou tam i ostatky válečných zločinců z druhé světové války. „Měl by tam být K. H. Frank jako bývalý státní tajemník v Protektorátu, měl by tam být Karel Čurda jako zrádce, měli by tam být gestapáci, kteří se podíleli na vyvraždění Lidic. To spektrum je tam nesmírně široké.“

Na hřbitově v pražských Ďáblicích jsou podle historika Jaroslava Čvančary stovky obětí nacistů a komunistů.

„Nikdo z nich tam nebyl pietně pohřben, to bylo nepietní vhození ostatků. V počtu jsou velké mýty, někdo mluví o 18 tisících. Prostor tam ale není až tak velký, spíš bych mluvil o stovkách,“ uvedl už dříve Čvančara.

Nikdo zatím neodhadl, jak by celá operace vyzvednutí ostatků byla nákladná. „Bude to velice drahé, ale diskutéři, co píšou, nechte je spát… Oni v žádném hrobě nejsou. Jsou sprostě hození do šachet. Jsou na téměř stejných místech jako jejich vrazi,“ popsal historik.

Na hřbitově bylo podle dostupných informací odborníků naplněno zhruba sedm desítek šachet, z nichž každá pojala až 40 rakví ve čtyřech vrstvách, které byly proloženy prkny a zasypány hlínou s vápnem. Do hromadných hrobů se pohřbívalo od roku 1943 do roku 1961.

Mezi pohřebnými by měla být i Zdena Mašínová starší, matka bratří Josefa a Ctirada Mašínových, jejíž hrob se ale před několika lety nepodařilo nalézt. Historik Petr Blažek věří, že pokud dojde na hřbitově k masové exhumaci, je velká naděje, že se ostatky Mašínové starší najdou.

„Nebyla prozkoumána celá šachta, jen malá část. Původní předpoklad, že by měla být v první vrstvě, ten se na místě nepotvrdil. Je velmi pravděpodobné, že tam ostatky jsou. Otázkou je, zda je to ta správná šachta, je tam problém s jejím určením,“ vysvětluje Blažek.

Dcera Zdeny Mašínové starší nový projekt vítá a doufá, že se ostatky její matky najdou. Řekla to ve vyjádření pro Seznam Zprávy.

Ďáblický hřbitov je s rozlohou přes 29 ha v Praze druhým největším po Olšanských hřbitovech. Byl postaven mezi lety 1912 a 1914 podle návrhu Vlastislava Hofmanna v kubistickém stylu, který se plně uplatňuje na ohradní zdi, vstupních pavilonech a bráně. Hřbitov je v současnosti zapsaný na seznam nemovitých kulturních památek.