Naroste nelegální trh, hrozí hazardní bossové a tlačí na vládu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Už vícekrát se v minulosti ukázalo, jak výrazný vliv na českou politiku má herní průmysl. Když jde do tuhého, dokáže si tato branže dobře ohlídat své zájmy. Projevilo se to i během covidové pandemie, kdy kasina patřila mezi největší příjemce státních kompenzací.

Zatím ale nikdy se nestalo, že by mocné zájmové skupiny, které se točí kolem hazardu, musely svůj lobbing rozjet na plné obrátky uprostřed léta, kdy si většina ministrů a poslanců užívá prázdniny.

V sázce je ale tentokrát víc než jindy a předmětem sporu jsou hned tři témata: nové sazby při zdaňování hazardních firem, výrazné snížení hranice pro daň, kterou mají platit sázkaři a v neposlední řadě rozdělování výtěžku z hazardu mezi státem a samosprávou.

Jde o to, jakou bude mít výslednou podobu vládní konsolidační balíček, jehož je hazardní agenda nezanedbatelnou součástí. Kabinet v čele s Petrem Fialou už nechce před zářijovým druhým čtením v ničem couvat (až na drobné výjimky, které podpoří všech pět partají), ale tlak na ni je obrovský ze všech stran.

„Chci teď oslovit napřímo některé politiky a požádat je o schůzku,“ popsal v minulých dnech své plány třeba Jaroslav Sita, šéf Asociace hráčů pokeru a kurzových sázek. Věří, že by na jejich argumenty, tak jako v minulosti, mohli slyšet třeba Piráti.

Jako mnohým jiným mu hlavně vadí, jak chce koalice „nesmyslně“ snížit hranici pro po povinné zdaňování výher, a to z dnešního milionu na pouhých 50 tisíc. Podle Sity to povede jen k odlivu hráčů do nelegální sféry, protože nikdo si nebude chtít vést evidenci, kolik při které hře vsadil a kolik vyhrál.

Sita upozorňuje, že proti zdaňování výher v roce 2019 byli i současní vládní politici, včetně ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS). „Úplně komické, ale opravdu komické je navržené zdanění výher,“ řekl tehdy dle stenozáznamu ve Sněmovně nynější šéf státní kasy.

Těch, co se snaží v hodině dvanácté změnit nově načrtnutá pravidla, je ale daleko více. V neposlední řadě majitelé velkých hazardních firem, kteří primárně řeší sazby daně jimi odváděné z jednotlivých druhů her.

„Já pořád věřím, že tak, jak je to v balíčku nyní, to nezůstane a najdou se i vládní politici, kteří budou mít snahu naše argumenty vyslyšet,“ uvedl v polovině července v hovoru s redaktorem Seznam Zpráv spolumajitel jedné z významných společností, který si nepřál být jmenován.

A skutečně. K novému pokusu o zvrácení pravidel pro hazard, která už prošla prvním čtením, došlo jen o pár dnů po této schůzce.

20. července odešel do Sněmovny předsedovi rozpočtového výboru Josefu Bernardovi (STAN) dopis, pod nímž je podepsáno hned pět šéfů velkých českých hazardních firem: sázkových kanceláří Tipsport, Chance a Fortuna, dále sítě kasin King's a podobně zaměřeného holdingu Rebuy Stars. Vedle nich je připodepsán ještě šéf Asociace provozovatelů kurzových sázek Marek Herman.

Na existenci zmíněného dopisu jako první upozornily Hospodářské noviny, Seznam Zprávy mají jeho kopii k dispozici.

Dopis v prvé řadě kritizuje koalicí navržené zvýšení daňového zatížení hazardních firem u kurzových sázek a některých dalších druhů her z 23 na 30 procent.

Signatáři tvrdí, že to povede k „dalšímu enormnímu nárůstu nelegálního trhu“. Jsou i proti zmíněnému zdaňování výher nad 50 tisíc korun. „Tento záměr je naprosto odtržený od reality, žádná země Evropy nezavádí zdanění výher,“ tvrdí představitelé hazardního průmyslu a opět varují před posílením černého trhu.

Co se týče jejich vlastních daní, přicházejí šéfové sázkových kanceláří a kasin s novým návrhem (rozepsaným v příloze dopisu). Prý státu dokonce přinese o 100 milionů ročně více než počítá vláda.

Přitom firmami navrhovaná sazba je nižší než vládní - jen 26 procent. Nutné snížení hazardní průmysl zdůvodňuje zákonitostmi tzv. Lafferovy křivky (viz níže). Firmy ale také navrhují další opatření - pevný roční poplatek 220 tisíc korun za automaty v kamenných hernách. Platit za každou „bednu“ by museli všichni stejně bez ohledu na to, jaké oficiálně vykazují finanční výsledky.

Zda vládní koalice na zmíněné argumenty bude slyšet, je zatím těžké ověřit. Koaliční představitelé až na výjimky nechtějí v mezičase cokoliv komentovat.

Seznam Zprávy oslovily šéfa rozpočtového výboru Josefa Bernarda, jemuž byl primárně zmíněný dopis určen, a ten na otázky vůbec nereagoval. Ohledně možných daňových změn mlčí třeba i předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek, který se koaličních jednání též účastní. „O těchto záležitostech se stále jedná. Dokud jednání neskončí, nebudu vypouštět žádné komentáře,“uvedl Michálek.

Jisté ale je, že když se v úterý 25 .července vládní koalice naposledy sešla ve formátu „K15“ nad balíčkem, podle vícero zdrojů Seznam Zpráv se hazardu znovu věnovala. A mluvilo se právě o dvou tématech, které řeší citovaný dopis.

Jak se posléze objevilo i v zápise z tohoto jednání, možnými změnami sazeb daně z hazardních her se koalice zabývala na návrh KDU-ČSL a hnutí STAN, zdaňování výher z podnětu lidovců. V obou případech bylo po diskusi rozhodnuto o tom, že bude zachováno dosavadní znění konsolidačního balíčku. Prozatím.

Nemusí jít o definitivní tečku, další koaliční jednání nad balíčkem - nejspíše poslední - se po dovolených uskuteční ve středu 23. srpna. Jestli se koalice má ještě dohodnout na nějakých změnách a pozměňovacích návrzích pro druhé čtení (nejen ohledně hazardu), tak právě na tomto zasedání.

Svůj pohled na věc neskrývá ekonomický a právní expert lidovců Michael Kohajda, místopředseda poslaneckého klubu a účastník koaličních jednání K15. Sazby pro hazardní průmysl považuje za otázku veskrze politickou, vymezuje se hlavně proti zdaňování výher nad 50 tisíc korun.

„Mě to zajímá z pohledu lidí, kteří si vsadí třeba sportku nebo na nějaké sportovní utkání. Bylo to (v balíčku) nastaveno dost nešikovně, z pohledu daňové správy to bude z větší části nevymahatelné,“ tvrdí Kohajda. Zároveň neskrývá, že ve věci komunikoval i s Institutem pro regulaci hazardních her, což se jedna z lobbistických organizací, kterou vede bývalý státní úředník Jan Řehola.

Kohajda se ale zaklíná hlavně zdravým rozumem. „Znamenalo by to, že každý sázející by si měl zapisovat každou vsazenou částku a každou výhru, kterou vyhraje. Když to ale ti lidé nepřiznají, tak to daňová správa nebude schopna zkontrolovat, protože ona ani nemá nějaké automatizované hlášení, kdo kolik vsadil a kdo v té konkrétní sázce vyhrál nebo prohrál,“ podotýká lidovecký expert.

Vedle daňových sazeb a zdaňování výher je tu ještě třetí citlivé téma, které koalice i na posledním jednání řešila. Jde o to, komu peníze z hazardu potečou, kolik zůstane státu a zda se budou mezi obce rozdělovat peníze podle počtu obyvatel nebo podle počtu povolených automatů.

První variantu výrazně preferují bojovníci proti hazardu. Neexistovala by zde podle nich finanční motivace pro zastupitelstva, aby na svém území hazard v podobě kasin a heren tolerovaly. „Snížil by se tím korupční potenciál,“ je přesvědčena advokátka a pirátská senátorka za Kladno Adéla Šípová, pro níž je to jedno z významných témat.

Pochvaluje si ale hlavně, že se teď rozšíří registr osob vyloučených z hazardních her. Nově do něj mají být zapisováni i lidé v exekucích. „Přála bych si ještě, aby byla zakázána reklama na hazard,“ viděla by Šípová jako další metu v regulaci.

Co se týče rozdělování daňových výnosů je jisté, že si stát ponechá veškeré peníze související s online hazardem, ale o výtěžek z tzv. technických her v kamenných hernách dojde patrně k novému porcování. Koaliční jednání podle Šípové nakonec dospělo k tomu, že státu připadne 55 % a obcím 45 %. „Mám stejné informace,“ říká ke zprávám z politického zákulisí brněnský aktivista Matěj Hollan.

Přičemž zmíněná „obecní“ složka se má ještě rozdělit, aby bylo dosaženo politického kompromisu. Polovina (tedy 22,5 %) by mělo jít jen obcím, kde hazard mají povolen (podle počtu automatů) a druhá půlka všem obcím v republice (dle počtu obyvatel). Peníze z hazardu by tak inkasovala i města jako je Praha a Brno, které hazard ze svých katastrů až na výjimky vyhnala.

„Základní problém ale vidím v tom, že stát nejde daleko více po technických hrách, kde se protáčí nejvíce peněz. Jedná se o zhruba tři čtvrtiny celého trhu,“ upozorňuje na údajnou nevyváženost a nelogičnost chystaných daňových změn už citovaný Matěj Hollan, který je ředitelem Asociace poskytovatelů adiktologických služeb.

Jak to všechno kolem hazardu dopadne, není ale stále jisté. I koaliční politici si uvědomují, že bude těžké hýbat právě v této oblasti schváleným balíčkem, když kabinet zároveň odmítá daňové změny v oblastech pro život lidí podstatně důležitějších.

„To máte asi pravdu, ale mě to prostě nedá na to upozornit, když vím, že něco nebude fungovat,“ soudí lidovecký expert a účastník jednání K15 Michael Kohajda, že ani hazard nelze opomíjet, pokud jsou v návrzích nesmysly. Chce mít čisté svědomí, že na možné dopady upozornil.

A je tu ještě jeden aspekt, kvůli kterému se vládní koalice bude patrně zdráhat k pozměňovacím návrhům v rámci druhého čtení přistoupit. Už dvakrát si s hazardem během nedávné doby spálila prsty a schytala kritiku od opozice, že hazardní lobby ustupuje.

To když se politici ODS v čele s poslancem Markem Bendou v minulých měsících opakovaně snažili do zákona protlačit snížení daně u číselných loterií z nynějších 35 % na 23 % (na úroveň jaká bylo před zvýšením v roce 2019, jež prosadila vláda Andreje Babiše). Návrh ODS šel naproti zájmům loterijní společnosti Sazka v majetku miliardáře Karla Komárka.

Komárek a jeho Sazka se nyní do lobbingu veřejně nezapojuje. Alespoň ne v bloku s ostatními velkými hazardními firmami. Nicméně ani tato firma se netají tím, že by chtěla změny. Staví na argumentaci, že loterie nepáchají tak významné společenské škody jako jiné hry.

„Daň z hazardu je speciální daní, jejímž účelem je reflektovat a eliminovat potenciální společenskou nebezpečnost daného podnikání. Je proto logické, že nejméně škodlivé kategorie jako loterie nebo losy by měly mít nejnižší sazbu daně a ty rizikovější kategorie naopak sazbu vyšší,“ vidí stále důvod pro snížení daní Petr Jonák, ředitel vnějších vztahů a udržitelnosti společnosti Sazka.