„Hazard s rizikem katastrofy.“ Šéfům parku přišlo krátce před požárem varování

Vedení Národního parku České Švýcarsko bylo opakovaně varováno, že vzácnou přírodní oblast může zachvátit rozsáhlý ničivý požár.

Ve čtvrtek 7. července, tedy necelé tři týdny před tím, než přírodní katastrofa park skutečně postihla, napsal starosta Krásné Lípy na Děčínsku Jan Kolář dopis řediteli správy národního parku Pavlu Bendovi.

V textu, jehož kopii Seznam Zprávy přinášejí, upozorňuje, že v parku leží až 2 miliony kubíků suché dřevní hmoty - nevytěženého dřeva z kůrovcové kalamity. „Jsme přesvědčeni, že je zásadním ohrožením zdraví osob a majetku, připouštět možnost kontrolovaného požáru,“ varoval starosta Kolář, že se případný požár může stát nezvladatelným.

Upozorňuje také, že území parku je relativně malé, že je zde řada nepřístupných míst a roklí, a přitom se v těsné blízkosti lesů se nachází řada obydlí. „Technické vybavení a zajištění Hasičského záchranného sboru není dostačující pro zvládnutí případného rozšíření požáru do větší plochy,“ stojí také v dopise starosty města, kde má shodou okolností správa parku své sídlo.

„Vzhledem k opakujícím se dlouhým obdobím sucha a skutečnosti, že většina požárů v území vzniká nedbalostí člověka, považujeme tento postup za hazard s vysokým rizikem katastrofy,“ napsal doslova starosta Kolář.

Poté, co minulou neděli v národním parku skutečně hořet začalo a za 6 dní napáchal požár obrovské škody včetně toho, že vyhořelo několik domů, je Jan Kolář až překvapen, jak prorocky jeho dopis vyznívá. „Až mě to štve,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Jak ale také starosta uvedl, nešlo v dopise ze 7. července zdaleka o první podnět či varování, které místní samosprávy vedení národního parku poslaly.

Předchozí výtky se přitom týkaly také přístupu ze strany vedení profesionálních hasičů. Jak se v minulých dnech ukázalo, zásah v Českém Švýcarsku stál v počátku jen na jednotkách hasičských dobrovolníků.

O zvýšeném nebezpečí požáru kvůli suchu a extrémnímu množství suché dřevní hmoty se zmiňuje už první dopis Jana Koláře z února 2020. Podle starosty na tento text, obsahující i kritiku parku kvůli údajné špatné komunikaci, dostalo vedení Krásné Lípy odpověď až po osmi měsících, v říjnu 2020. 

Podle vedení města šlo o reakci velmi neuspokojivou. Ředitel národního parku Benda napsal, že „stojící uhynulé stromy nepředstavují výrazné zvýšení požárního nebezpečí, neboť se jasně prokázalo, že odumřelé stromy prakticky nehoří“, například navrhované umístění vaků na vodu odmítl jako neefektivní.

Ostatně o váznoucí komunikaci s managementem parku hovoří i místostarosta Krásné Lípy a zároveň senátor Zbyněk Linhart, který též kritizuje pomalou reakci na požár ze strany profesionálních hasičů v Ústeckém kraji (sám ve věci v pondělí dokonce kontaktoval i ministra vnitra Víta Rakušana, jak popsal v rozhovoru pro iDnes).

Písemnou komunikaci mezi samosprávou a národním parkem lze pročíst v následující galerii.

Ještě než samospráva dostala z národního parku oficiální odpověď na první dopis, konalo se v září 2020 v Krásné Lípě k riziku vzniku požáru v národním parku uzavřené pracovní jednání.

Podle zápisu tam byl před zástupci samospráv představen mimo jiné krizový plán parku a také některá opatření, kdy krajští hasiči měli k rekognoskaci terénu využívat také dron.

Ovšem i účastníci schůzky z dalších obcí hovoří o tom, že vedení parku i Hasičského záchranného sboru rizika většího požáru bagatelizovala.

Místostarosta Varnsdorfu Jiří Sucharda, který je sám dobrovolným hasičem, na Facebooku v minulých dnech uvedl, že zástupcům samospráv bylo doporučeno, ať se tolik nedívají na americké katastrofické filmy.

Na otázku Seznam Zpráv, kdo se takto vyjádřil, nyní odpovídá Jiří Sucharda neurčitě: „Byli to lidé z parku i od vedení hasičů.“

Podobně jako on předloňské jednání popisují i oba zmínění představitelé Krásné Lípy, starosta Kolář s místostarostou Linhartem.

Management národního parku doposud žádnou spoluodpovědnost za rozšíření požáru nepřiznává. Řádění živlu přičítá hlavně složitým přírodním podmínkám.

„Kritika mě mrzí. Místní starostové samozřejmě vědí, co je tady za terén. Jsou tu velmi prudké svahy, dobře hořlavá hrabanka, hluboká údolí. I z těchto důvodů je tady vyhlášený národní park. Kůrovcové dřevo není technicky možné z většiny lokalit dostat ven,“ uvedl šéf parku Pavel Benda v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Mluvčí správy národního parku Tomáš Salov odmítá, že by vedení této státní příspěvkové organizace s nekritičtější Krásnou Lípou nekomunikovalo. Upozorňuje, že zástupce tohoto města - místostarosta a senátor Linhart - přestal už před lety chodit na jednání rady národního parku.

Co se týče zmíněných dopisů, ty jsou podle něj zaměřeny na tolik oblastí, že není vůbec jasné, čeho se vedení Krásné Lípy domáhalo a domáhá. „Každopádně na všechny jejich dopisy jsme odpověděli,“ popisuje mluvčí Salov komplikované vztahy s městem, kde má národní park své sídlo.