Článek
Miroslav Sklenář zažil coby hradní protokolář všechny porevoluční české prezidenty. Václava Havla, Václava Klause i Miloše Zemana.
Někdejší ředitel protokolu prezidentské kanceláře a bývalý poradce ministra zahraničí Tomáše Petříčka se zúčastnil společných jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ví, jak se současný agresor choval v přítomnosti českého prezidenta Miloše Zemana.
V rozhovoru pro Seznam Zprávy popisuje, proč prezident do poslední chvíle věřil, že Rusko na Ukrajině válku nevyvolá. Zemanův obrat ve vztahu ke Kremlu zasazuje do prezidentova vnímání invaze Sovětského svazu do Československa v roce 1968. Dodává však, že na rozdíl od Václava Havla neměl Zeman doposud s Putinem větší problém.
„Působil jsem na Hradě i za prezidenta Václava Havla, který lidsky neměl Putina vůbec rád. Bylo vidět, že to pro něho je zkrátka bývalý agent KGB, ani se nenavštěvovali, cíleně se mu vyhýbal,“ řekl Seznam Zprávám Sklenář, který na Hradě naposledy působil v letech 2016 až 2018.
Iracionální diktátor
Překvapil vás rozsah ruské agrese a invaze na Ukrajinu?
Zřejmě nejen já jsem se domníval, že Putin je racionální člověk. Koneckonců je to bývalý agent KGB, takže by nemělo jít o hysterika, který by se choval iracionálně. Takže jsme spoléhali na to, že i prezident Ruské federace bude umět spočítat náklady a dopady spojené s vojenským konfliktem. Velmi mě to překvapilo, nevěřil jsem, že k něčemu takovému dojde.
Na druhou stranu z vývoje posledních týdnů se dalo očekávat, že k nějakému útoku Ruska dojde.
Očekával jsem spíše zásah menšího rozsahu. Že obsadí po Krymu Doněckou a Luhanskou republiku. Úmyslně říkám republiky, protože daná území nezabírají celé oblasti. Uměl jsem si představit, že Rusko obsadí oblasti obou republik a řekne, že požaduje obsazení celých oblastí. Už tím by obsadilo část Ukrajiny. Že Putin napadne Kyjev a Charkov, to by mě v životě nenapadlo.
Nezaspal Západ v předvídání ruské agrese?
Myslím si, že současné překvapení je způsobené tím, že všichni předpokládali, že Putin se bude chovat racionálně. Náklady spojené s vedením války jsou obrovské, Putin proti sobě navíc postavil značnou část světa, sjednotil NATO. Pokud tu existovali nějací blázni, kteří pochybovali o členství v NATO, teď už nemají žádné argumenty.
Co je podle vás motivem jeho chování?
Putinovi klesala popularita, napadení Ukrajiny je vzkazem dovnitř Ruska. Chce ukázat, že je silný vůdce, svědčil o tom i jeho projev, kterým válku zahájil. Jeho mimika, to, jak mluvil, překroucená historie, podivné hodnocení Lenina, snaží se mluvit dovnitř Ruska a navodit dojem, že je konec ponížení Ruska, které nastalo za Jelcina a s rozpadem Sovětského svazu. Putin si buduje obraz vládce, který vrátil Rusko na mocenskou mapu.
Rusko je ekonomicky velice slabé. Má vůbec na to, aby vedlo takovou válku?
Samozřejmě že na to nemá. Ruská ekonomika je trpaslík, jejich HDP je na úrovni Belgie. Rusko je mocenský obr, ekonomicky je to ale malá země. Je otázkou, jak si takový ekonomický trpaslík bude moci dovolit vést dlouhodobější válku. Řekl bych, že bude usilovat spíše o bleskovou válku a dostat současnou legitimní vládu Ukrajiny pryč ze země a dosadit své figurky, přes které bude zemi ovládat.
Jenže Ukrajina se bude bránit a válka může být výrazně delší, než Putin očekával. Ukrajina není Irák, není tam poušť, není to snadný terén, je možné, že dojde i na partyzánské boje.
Když se ohlédneme za posledním rokem, došlo k odhalení ruského útoku na Vrbětice, sesekání ruské ambasády v Praze a výraznému ochlazení česko-ruských vztahů. Dalo se z toho usuzovat, že vývoj v Evropě spěje k ruské agresi?
Vidíme, že jsme připravení a umíme jasně reagovat. Razantní reakce na Vrbětice a symetrie ve velikosti našich ambasád byla správná. Jediné, čemu nerozumím, je, proč po Vrběticích nebyl odebrán souhlas ruskému generálnímu konzulátu v činnosti v Brně a Karlových Varech. Jak už jsem řekl, spojenci jsou překvapení ruskou agresí hlavně kvůli tomu, že nikdo nečekal, že Putin bude iracionální. Je zavřený dva roky v Soči, má k němu přístup jen specifický okruh lidí, který mu zřejmě tvrdí jednostranné věci. Putin popřel veškeré teorie mezinárodních vztahů.
Souhlasíte tedy s tím, když prezident Miloš Zeman označil Putina za šílence?
Nejsem psycholog, ale to, co řekl, je pravda.
Proč to prezidentovi tak trvalo?
Miloš Zeman Putina zná, mnohokrát se s ním sešel. Domníval se, že Putin se bude chovat racionálně a hrozby, které zmiňuje, nebudou míněny zcela vážně. Najednou vidíte, že Putin opakuje to, co Sovětský svaz provedl v letech 1956 a 1968. Mysleli jsme si, že už to není možné, bohužel jsme se ale pletli.
Prezident má informace od tajných služeb. Jak je možné, že ještě před několika málo dny rezolutně říkal, že k žádné válce nedojde?
Jak už jsem řekl, je to šok pro celý svět, takovou válku a útok na Kyjev prostě nikdo příliš nečekal.
Zeman se Putina dlouhodobě zastával. Překvapila vás razance odsouzení ruského prezidenta?
Popravdě, nepřekvapila. Miloš Zeman je znám tím, že s politiky mívá dlouhou trpělivost. Když už ale chování přesáhne nějakou míru, trpělivost ztratí. U Putina a Ruska je v případě Miloše Zemana klíčový rok 1968 a invaze do Československa.
V době Vrbětic ale takovou nechuť vůči Kremlu nevyjadřoval, naopak vinu ruského režimu rozmělňoval.
Invaze v roce 1968 byla pro Miloše Zemana obrovský šok, že ruská vojska vstoupila na naše území. Vím, co to v něm zanechalo, protože jsem měl možnost naživo poznat, jak mu toto téma není lhostejné. Byli jsme v Rusku v roce 2017 a v den jeho návštěvy vyšel v armádních novinách provokativní článek o tom, že invaze v roce 1968 byla pomocí. Reakce prezidenta Zemana byla velmi ostrá, to, jak seřval premiéra Medveděva, to si ne úplně každý dovolí. To, k čemu došlo na Ukrajině, je pro Miloše Zemana podobné, Putinovy činy překročily veškeré meze.
V době Vrbětic ale takovou nechuť vůči Kremlu nevyjadřoval, naopak vinu ruského režimu rozmělňoval.
Těžko se mi to komentuje, nevím, jaké zprávy měl k dispozici. Samozřejmě kauza Vrbětic i navenek vypadá jednoznačně.
Vy jste s prezidentem Zemanem na návštěvách Ruska Putina zažil. Jak se k vám choval?
Ještě bych to rozlišil. Působil jsem na Hradě i za prezidenta Václava Havla, který lidsky neměl Putina vůbec rád. Bylo vidět, že to pro něho je zkrátka bývalý agent KGB, ani se nenavštěvovali, cíleně se mu vyhýbal. Diktátoři jsou podivní, chovají se divně u stolu, když je pozorujete. Putin se takto divně nechoval, nepůsobil jako diktátor, který chce zničit svět. Pamatuji si oběd v Soči, Putin měl u stolu své nejbližší, po pravé ruce seděl Ušakov, po levé Peskov. Bavil se, žertoval, takhle navenek působil docela normálně. I proto je pro mě zarážející, že teď postupuje, jak postupuje.
Temná olympiáda
Jak Putin bral Zemana?
Jako rovnocenného, podobné mi to přišlo i u čínského prezidenta. Bavil se s ním jako partner s partnerem. Miloš Zeman do poslední chvíle věřil v racionalitu ruské hlavy státu, nepřipouštěl si, že by válka mohla skutečně začít.
Proč ale Kremlu tak nadbíhal, když ekonomicky je pro nás Rusko málo významná země?
Ekonomicky jde sice o trpaslíka, bohužel však nikoliv mocensky a z hlediska surovin. Uvědomme si, že 35 procent evropské spotřeby plynu pochází z Ruska. Čína je obrovská země ekonomicky, nemá ale suroviny.
Je to energetická závislost Evropy na Rusku, co způsobilo, že EU si zatím v protiruských sankcích počíná docela gumově?
Myslím si, že ano. Sankce nejsou jednosměrný provoz. Ono se snadno říká, jak uvalíme sankce a udeříme na ruskou ekonomiku. To je sice pravda, ale sankcemi poškozujete i vlastní země.
Co by Rusko zasáhlo nejbolestivěji?
Jednoznačně vyřazení z mezinárodního platebního systému SWIFT. To se stalo v případě Íránu, kterému se tímto přerušil mezinárodní obchod. To je ta atomovka a nejbolestivější věc pro Rusko. Tento krok by ale pocítily i členské země EU. De facto by nebylo jak platit za ruský plyn a ropu, Rusko by navíc nemělo jak platit své závazky. Je vidět, že toho se Evropská unie obává. Zastavit dovoz ruského plynu by nastolilo otázku, jak jejich dodávky na podzim nahradit. Německo a spol. se obávají jít na dřeň, nechtějí poškodit své ekonomiky.
Jak dále by šlo ruský režim sankcionovat?
Podívejte se na Azurové pobřeží a tamní jachty a vily, které mají ruské majitele. Nebo na ruské finančníky v Londýně. Obstavování účtů a majetku lidí spojených s Putinovým režimem by nemělo být složitým procesem, nechápu, proč už se to neděje. Tito lidé budou významnými investory a klienty západních bank. Přiznejme si, že Evropská unie kdovíjakou sílu neukazuje. Nástroje tu jsou, ale nechtějí se použít. Bojíme se o vlastní pohodlí, prospěch a obchod. Silná je jen rétorika. Putinovi tento kalkul vyšel, vyzkoušel si přístup EU v případě zabrání Krymu.
Kam až Putin podle vás může zajít?
Domnívám se, že se zastaví na Ukrajině, že dál na hranici členských zemí EU a NATO nepůjde. Můžete samozřejmě namítnout, že takto jsme před týdnem nechtěli věřit tomu, že by Putin vlétl do Kyjeva. Je to dnes konflikt dvou zemí, řekl bych, že se to vojensky vyřeší na úrovni Rusko–Ukrajina a další státy do toho nebudou vtaženy.
Není tím, kdo z celé situace nejvíc profituje, Čína?
Když se dvě velmoci ocitnou v konfliktu, ta třetí z toho logicky profituje. Pro Čínu je to ale i svízelná situace, Čína přece podporuje teritoriální integritu a celistvost kvůli Tchaj-wanu. V případě ruského vpádu na Ukrajinu došlo k porušení mezinárodního práva. Vždyť Rusko v minulosti uznalo Ukrajinu, toto uznání je trvalé, nejde oduznat, ale Rusové teď Ukrajinu napadli.
Jak už jsem zmínil, Čína nemá suroviny, musí je odebírat, například právě z Ruska. Čína má hodně zboží, které může naopak prodávat, takže ekonomicky a finančně umí Rusku nahradit obchodní výpadek ze Západu. Je třeba si ale uvědomit, že Čína není spolek filantropů, Putin si uvědomuje, že bude platit i s úroky. Čína teď pomůže, ví ale, proč to dělá a kolik to stojí. Účet přijde.
Jak hodnotit nedávno skončenou olympiádu v Pekingu, před níž se potkali čínský a ruský prezident a dost možná se domluvili na poolympijském vývoji? Bude na ni historie pamatovat jako na zakrvavenou olympiádu?
Olympiádu v Berlíně jsem nezažil, to bych nerad srovnával. Zažil jsem ale olympiády v Moskvě v roce 1980 a v Los Angeles o čtyři roky později, toto může být podobné. Upřímně jsem proběhlou olympiádu v Pekingu nesledoval, vůbec mě to nebavilo. Dělat v Číně v únoru 2022 olympijské hry a tvářit se, že se ve světě nic neděje, nebylo dobré. Bylo správné, že čeští politici hry bojkotovali. Tím víc, když teď vidíme, že po nedávné schůzce čínského a ruského prezidenta vypukla v Evropě válka.
