Podporuji jádro, Němci udělali chybu, říká ministr Hladík

Postavit nové jaderné reaktory zabere mnoho let, naopak konec uhelných elektráren se blíží.

Ministr životního prostředí a místopředseda KDU-ČSL Petr Hladík však nemá obavu, že by Česko nemělo dost elektřiny. Země podle něho musí vsadit na obnovitelné zdroje a na úspory ve spotřebě.

„Obnovitelné zdroje budou narůstat, část zajistí úspory. Úspory mohou vyvážit tu větší potřebu elektřiny. Zřejmě poměrně brzy budeme schopni být v letním období, od dubna do října, z jádra a obnovitelných zdrojů soběstační,“ řekl Hladík v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Potenciál vidí v nízkoteplotních čerpadlech, geotermální energetice či ukládání uhlíku, na což se dle jeho slov ministerstvo z hlediska strategie chystá.

„Zatím tu nemáme potřebné strategie, ale mohu prozradit, že ministerstvo nyní připravuje strategické dokumenty právě k těmto věcem. V zahraničí se obě technologie – geotermální energetika a ukládání uhlíku – už využívají. Myslím, že to má velký potenciál i v ČR,“ uvedl Hladík.

V interview hovoří i o tom, že Green Deal je třeba nastavit tak, aby byl sociálně citlivý. Popsal, jaké nové dotace Ministerstvo životního prostředí chystá.

Co byste vzkázal lidem, kteří teď mají relativně drahé energie a mají obavy z toho, že Green Deal jim je v budoucnu ještě víc prodraží?

Já vlastně vůbec nehovořím o Green Dealu, protože si myslím, že to sousloví je v Česku zprofanované negativně.

Takže se snažíte nepoužívat to slovo?

Myslím si, že to Unie měla nazvat jinak – jako Dohodu pro budoucnost třeba. Ta opatření se projeví za desítky let. Takže my to děláme primárně pro naše děti a vnuky. Pro to, aby na této planetě se dalo žít i v roce 2100.

Jenže rok 2100 je daleko, kdežto účty za elektřinu jsou každý měsíc. Takže jak byste ty lidi uklidnil?

Budoucnost je v samovýrobě, takže všem doporučuji podívat se na stránky Nová zelená úsporám. Dům zateplit, instalovat fotovoltaiku a tepelné čerpadlo nebo nějaký biomasový zdroj. Dobře renovovaný dům s fotovoltaikou, s tepelným čerpadlem sníží náklady o 80 procent.

Zmínil jste program Nová zelená úsporám. Chystáte v něm nějaké novinky?

Budeme teď spouštět novinku v rámci programu Nová zelená úsporám Light. To je téměř stoprocentní příspěvek, který momentálně můžou čerpat nízkopříjmoví senioři a domácnosti, které čerpají příspěvek na bydlení. Chceme to rozšířit i pro rodiny, které mají nárok na příspěvek na dítě, tedy nízkopříjmové rodiny s dětmi. Jsou to lidé, kteří na tom nejsou tak špatně, aby dosáhli na příspěvek na bydlení.

Jaký myslíte, že by o to mohl být zájem u těch rodin s dětmi?

Já myslím, že obrovský. My jsme Novou zelenou úsporám Light pro ty ostatní skupiny spustili na začátku ledna letošního roku a za těch 10 měsíců máme 52 tisíc domácností a požadovaná částka je 5,9 miliardy.

Spustili jste také program Oprav dům po babičce, ale není o něj zájem – zatím se přihlásilo jen několik stovek lidí.

Já jsem naopak ze začátku nečekal tak vysoká čísla. Je to pobídka na kompletní rekonstrukci domu – abyste si požádal, tak musíte mít projekt a energetický posudek. Nám to běží dva měsíce a už si o to požádalo 350 rodin.

Žadatele možná odrazuje, že zatím stále nejsou slibované výhodné úvěry. Jak to s nimi vypadá?

Teď finalizujeme diskuzi. Nebude to od 1. ledna, ale chceme je zavést co nejdřív.

A jaké tedy budou ty podmínky?

Nechci to zatím prozrazovat, ale blížíme se někde k úroku kolem čtyř procent.

My se tu hodně bavíme o dotacích pro někoho, kdo nemovitost vlastní. Existují ale obavy, že Green Deal dopadne i na sociálně nejzranitelnější. Unie kvůli tomu schválila i vznik sociálně klimatického fondu. Jak to na naší straně vypadá s přípravou, na co ty peníze využijeme?

Pro mě osobně i pro nás jako pro lidovce je stěžejní, aby modernizace byla sociálně citlivá. Vedeme o tom diskuze, ale zároveň už spoustu těch věcí děláme nyní. EU doporučuje právě pobídky na snížení energetické náročnosti budov – to už máme zelenou úsporám. Dále doporučuje zavést princip, aby lidé neplatili za energie více, než je nějaký poměr příjmu domácnosti. A to u nás splňuje příspěvek na bydlení.

Takže chcete ten fond využít spíš na posílení stávajících nástrojů?

Ano, ale debatujeme i o dalších nástrojích. Určitě by měla být nějaká podpora na hromadnou dopravu. Ten sociálně klimatický fond se dá použít třeba na nějaké zlevnění jízdného právě těm zranitelným cílovým skupinám.

Kdybyste měl říci, co jsou pro vás hlavní body Vnitrostátního plánu ČR v oblasti energetiky a klimatu (NKEP), které by to byly?

Jde o jasnou vizi s konkrétními kroky do roku 2030 a dlouhodobý cíl uhlíkové neutrality Česka do roku 2050. Vize české energetiky je na kombinaci jádra a obnovitelných zdrojů energie.

Nové jaderné bloky se ale nepostaví do roku 2030.

Ano, nejdřívější termín je rok 2036. NKEP počítá s jadernými zdroji, ať už velkými, nebo modulárními, ale tu hodně přesnou predikci a nastínění toho, jak se bude energetika vyvíjet, tak ta je do roku 2030. Podotýkám energetika a klima. Jako ministr životního prostředí jsem odpovědný za klima.

Jde ale o to, jakým způsobem budeme elektřinu v Česku vyrábět, což má dopad na životní prostředí.

Cílem NKEP je jednoznačně být schopen vyrobit více energie z českých zdrojů. Není to jen o elektrické energii, ale o všech energiích, které máme pro vytápění, pro dopravu i pro průmysl. Máme tu dva zdroje, plyn a ropu, které v podstatě ze 100 % dovážíme. Cílem je zmenšovat toto procento dovážených zdrojů energie a zvětšovat procento zdrojů energie, ať už tepla, plynu, nebo elektřiny, které se budou vyrábět.

Ideálně na kolik do roku 2030?

Má to být zhruba dvojnásobek toho současného, jde o to zdvojnásobit množství obnovitelných zdrojů. Když se podíváme na konkrétní aplikace, tak u obnovitelných zdrojů je to zhruba zpětinásobení instalovaného výkonu ve fotovoltaice, zpětinásobení instalovaného výkonu v tepelných čerpadlech a zpětinásobení instalovaného výkonu větrných zdrojů energie.

Zaměříte se i na šetření energií?

Považuji za zásadní investovat do úspor energií, jak v budovách, protože budovy spotřebovávají asi 40 % všech energií, tak v průmyslu. Proto mluvím o modernizaci průmyslu, protože když si koupíme nový mrazák a nahradím ten 15 let starý mrazák, tak ten nový bude mít poloviční, možná třetinovou spotřebu. To samé platí v průmyslu a v technologiích. Nahrazení technologií novými přináší úspory v materiálu, elektřině, v teple.

Mluvíte o posílení solárů a větrníků, jejichž výkon ale závisí na podnebí, které část roku u nás není pro tyto zdroje příhodné. Jak chcete pokrýt tento výpadek?

Obnovitelné zdroje budou narůstat, část zajistí úspory. Úspory mohou vyvážit tu větší potřebu elektřiny. Zřejmě poměrně brzy budeme schopni být v letním období, od dubna do října, z jádra a obnovitelných zdrojů soběstační.

Ale co v zimě?

Česká vláda zakoupila zásobníky, rozvody plynu, podíl na terminálu v Nizozemí a v Německu, půjde o kombinaci jaderné energie, obnovitelných zdrojů a plynových zdrojů. Tyto plynové zdroje se budou postupně míchat s domácím zdrojem, kterým bude biometan. My dneska máme necelých 600 bioplynových stanic, které vyrábí elektřinu s účinností 40 % a zbytek toho tepla pouští do vzduchu. Cílem je vytvořit biometanové stanice a dostavět trubky. Je to jeden z velkých potenciálů, jak splnit cíle dekarbonizace v dopravě.

S vodíkem také počítáte?

Ano, i vodík se bude moct míchat se zemním plynem. To, co nám v trubkách může téct za šest, osm let, tak bude něco, co budeme spalovat v domácích kotlích, teplárnách nebo elektrárnách. Bude to kombinace zemního plynu, biometanu a vodíku.

Konec uhlí vás straší, nebo se těšíte?

Jako ministr životního prostředí a jako lidovec dělám zelenou politiku bez aktivismu. Uhlí je opravdu palivem minulosti a můžeme ho nahradit ve chvíli, kdy budeme mít dostatek jiných zdrojů. To, co opravdu odšpuntovala až tato vláda, je rozvoj obnovitelných zdrojů a nastavení dostatečné míry podpory, abychom dokázali postavit plynové zdroje. Ty se už v teplárenství staví, k tomu bude potřeba ještě několik paroplynových zdrojů tak, aby nahradily výkon z uhlí. Rozhodně se to stihne do roku 2033, o tom nemám sebemenších pochyb. Uvidíme, jak ekonomika umožní postupné odstavování uhelných elektráren.

Jak se jako ministr životního prostředí koukáte na jádro? Je to zelený zdroj, není to zelený zdroj?

Já jsem podporovatel jaderné energetiky. Jako lidovci jsme Němcům dlouhodobě říkali, že je krátkozraké odstavovat jaderné zdroje. Němci dnes používají víc uhlí než Česká republika.

Jste fanouškem větších jaderných bloků, nebo naopak menších, modulárních reaktorů, které jsou nyní ve vývoji?

Dneska nevíme, kam půjde vývoj malých modulárních reaktorů, jak budou ekonomicky vycházet. Kde vidím další potenciál, jsou nízkoteplotní čerpadla, geotermální energetika, ukládání uhlíku. Zatím tu nemáme potřebné strategie, ale mohu prozradit, že ministerstvo nyní připravuje strategické dokumenty právě k těmto věcem. V zahraničí se obě technologie – geotermální energetika a ukládání uhlíku – už využívají. Není to úplná novinka a myslím, že to má velký potenciál i v ČR.

Máte už k tomu nějaká první čísla, jaké máme možnosti?

Máme poměrně dobře zmapovaný potenciál geotermální energetiky. Teď se ve spolupráci s teplárenským sdružením věnujeme ekonomice, kdy dává smysl učinit mělké vrty, a kdy naopak vrty hlubší, protože investiční náročnost je vyšší. Česká geologická služba zpracovala geotermální potenciál ČR velmi detailně.

Vyhodnocují se podané nabídky uchazečů o dostavbu Dukovan. Ve hře je výstavba více bloků, nejen jednoho. Byl byste pro výstavbu několika reaktorů, třeba dva v Dukovanech, dva v Temelíně? Nebo spíše pro kombinaci jednoho velkého a vícera malých modulárních reaktorů (SMR)?

Je to spíše otázka na kolegy ve vládě, z Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva financí. Proces teď běží, vláda ještě neviděla nabídky, neviděla ekonomickou výhodnost, či nevýhodnost stavět bloky paralelně. Musíme vždycky dávat na misku vah otázku cenotvorby, bezpečnost a jistotu, stabilitu dodávek. Pro mě to není jen energetická bezpečnost elektřiny, ale všech energií nebo nosičů energie, které do ČR proudí.

Vaše ministerstvo připomínkovalo koncepci a analýzu MPO týkající se vývoje malých modulárních reaktorů (SMR). Vidíte tam potenciální riziko nebo problém?

Ne, to vůbec. Jen jsme dneska ještě ve fázi, že neumíme říct, že SMR je lepší, levnější, rychlejší než velký blok. A už vůbec nejsme ve fázi, kdy bychom mohli porovnat efektivitu vůči jiným zdrojům. Je to logické, je to ve vývoji.

Jenže pro zahraniční výrobce a investory je pro spolupráci s Českem důležité, aby viděli, že SMR mají politickou podporu, že stát jako takový o tuto technologii má zájem.

To je spíše záležitost pro kolegu ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu. Za mě je to jednoznačně a dlouhodobě kombinace jádra a obnovitelných zdrojů.

KDU-ČSL čeká na jaře sjezd. Budete kandidovat na šéfa strany, vyzvete Mariana Jurečku?

Já o tom takto neuvažuji. Já jsem místopředseda strany, chci pokračovat ve vedení. Mojí odpovědností jako jednoho z ministrů a viditelné persony strany je dělat autentickou, dobrou, lidoveckou, křesťansko-demokratickou politiku. Aby mi jednou moje děti neřekly: „Táto, ty jsi měl něco dělat, kdy se ještě dalo.“

Daří se vám to vysvětlovat voličům, když preference klesají ke dvěma procentům?

Trápí mě to každý den, vůbec to nezlehčuji. Hlavními průzkumy jsou ale volby jako takové. Lidé jsou teď různě znepokojeni, mají velké obavy o budoucnost. A musíme to být my, lidovci, kdo bude hovořit o tom, jestli té budoucnosti dosáhneme nástroji a technologiemi minulosti, anebo to musí být nástroje a technologie budoucnosti.

Není právě problém v tom, že je strana pro voliče navenek roztříštěná? Že vy mluvíte o nástrojích budoucnosti, ale pak máte taky křídlo strany, které by rádo dosahovalo věcí spíše nástroji minulé doby?

Myslím, že součástí demokratické strany je vnitřní diskuze, a ta vnitřní diskuze probíhá. Je to logické, je to správné. A já se osobně domnívám, že to není nic špatného. Letos jsme udělali obrovskou cestu od jednotlivců přes skupiny, organizace, velkou vnitřní diskuzi přes velké vnitrostranické setkání až podprogramovou konferenci, kde jsme naznačili to, kam lidovci směřují. A teď musíme dokázat, že to bytostně křesťansko-demokratické umíme aplikovat.

Takže byste řekl, že jste si vše ujasnili a teď přijde ta chvíle, kdy to těm voličům řeknete? Možná to pro ně teď nebylo srozumitelné.

Já nevím, jestli to takhle nazvat. Ale srozumitelnost je určitě důležitý aspekt. My jsme stranou, na kterou se hrozně rády a jednoduše lepí nějaké nálepky, předsudky. S tímto hodně bojujeme a my potřebujeme a chceme nabídnout tu cestu, nehledě na to, že na nás někdo ty nálepky věšet bude.