Článek
Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Politika se jako obor lidské činnosti nad jiné vyznačuje tím, že se málokdy dovedeme shodnout, co se v ní povedlo a co naopak dobrá práce nebyla. Někdy pomůže v hodnocení čas, většinou se ale musíme smířit s tím, že jednání politiků je z jedněch stran chválené a z druhých kritizované.
Pokud se náhodou, kromě voleb, objeví moment, kdy se politik může hřát na výsluní úspěchu i jindy než tři dny po vyhraných volbách, má si hledět tento okamžik vychutnat a pokusit se dojem nezkazit.
Přesně to druhé se o víkendu povedlo premiérovi Petru Fialovi, když mezi jinými ocenil Medailí Karla Kramáře tiskového mluvčího vlastního Úřadu vlády, a to konkrétně za proslulou cestu do Kyjeva. Poplácání po zádech, děkovný dopis, odměna na výplatní pásce. Všechno by bylo v pořádku. Cesta do Kyjeva byl Fialův „majstrštyk“, kterým český premiér spolu s dalšími státníky jednoznačně předběhli dobu a hlavně dav zahraničních politiků, který je následoval.
Přesto nepůsobí dobře, když premiér rozděluje svým lidem na úřednických postech za dobrou práci oficiální medaile, byť by si je stokrát zasloužili. Zavání to papalášstvím a privatizací státu a s těmito fenomény jsme v politice v uplynulých letech žili tak těsně, že jsme na ně možná až přecitlivělí. Odpovídala tomu i častá reakce na sociálních sítích, která se dá shrnout do věty: To si nedovolil ani Zeman, vyznamenat mluvčího…
Kdo jiný než mluvčí a odborník na komunikace by to měl přitom předvídat a svému premiérovi poradit, že na metály je ještě brzy. Nestalo se a udál se bohužel pravý opak. Mluvčí Václav Smolka neodolal pokušení a s oceněním se pochlubil na Twitteru. Korunu pak všemu nasadil podivný moderně-korporátní tón celého sdělení, kde silnou emoci mluvčí vyjádřil obligátním „Uf“. „Jsem hrozně hrdej na to, s jakým šéfem a týmem můžu pracovat,“ sdělil zjevně pohnutý vládní zaměstnanec. No, uf… Některý volič může být rád, že se mluvčí v pracovním kolektivu cítí dobře a ke kolegům vzhlíží. Nicméně je tu nebezpečí, které často pojmenovávají filmoví recenzenti. Totiž že čím je u filmu lepší parta, tím se často natočí větší slátanina…
Zatím se Fialovu kabinetu zahraniční politika více než daří, a to zvlášť v souvislosti s napadením Ukrajiny ruským sousedem. Možná právě to je důvod, proč v posledních preferencích koalice Spolu předehnala opoziční ANO o celých pět procent, i když ekonomická situace mnohých domácností i firem začíná být napjatá. Nepokazit si tento trumf je v jejím bytostném zájmu.
