Článek
Děti narozené v Praze na Nový rok dostanou z městského rozpočtu 15 tisíc korun z rukou primátora Bohuslava Svobody. Proč by se mělo přispívat rodičům, kteří souložili zrovna ke konci března, není úplně jasné.
Přesvědčivě vysvětlit to nedokáže ani sám Svoboda, o jehož osobní iniciativu jde. Prý je to návrat k tradici a vzhledem k tomu, že je devětasedmdesátiletý Svoboda otec i porodník, je to pro něj takové mile osobní.
Vysvětlení celé anabáze je pravděpodobně to nejprostší – sešel se marketingový tým primátora a začal přemýšlet:
Primátorovi vyčítají, že nic nedělá a není dost vidět. Jak bychom ho mohli zviditelnit?
Musí to být něco pozitivního a nenáročného. Lidi mají rádi třeba psy.
Zvířátka už má na starosti Pospíšil z „topky“.
Tak děti! Ty jsou taky roztomilé a ocenit první miminko roku, to zabíralo vždycky.
Super, navíc je primátor porodník. Kdyby to děcko i náhodou sám „odrodil“, to by byly titulky!
Výborně, nechte udělat bakelitový šek, to se bude na fotkách vedle nemluvněte dobře vyjímat.
Předpokládám, že tohle prostě dostanete, když si zvolíte do čela města politika z trochu jiné éry, než která se právě píše v kalendáři. Politika, který stále žije v domnění, že podobné husákovské dárečky někoho zajímají.
Bohuslav Svoboda v tom není samozřejmě sám – kupříkladu někteří hejtmani se stále ještě předhánějí v tom, kdo bude první den v roce stepovat v porodnici s dárkovým balíkem plen a dudlíků. Ale palme kriticky i do vlastních řad – můžeme za to i my média a naše nepochopitelná posedlost titulky „první miminko roku je Anežka z Kunštátu“, zatímco Pepíček z Kralic nad Oslavou, který to stihl před silvestrovskou půlnocí, nás vůbec nezajímá.
Letos primátorův nápad vyjde asi na necelých 300 tisíc, což jsou v rozpočtu Prahy drobné, kvůli kterým nestojí za to se rozčilovat. I když v době, kdy Svobodův kolega z ODS ministr financí Zbyněk Stanjura zoufale škrtá v rozpočtu, je takovéto rozhazování minimálně stranická neposlušnost.
Člověka to ale hlavně vytočí v okamžiku, kdy si uvědomí, jaká je skutečná podpora rodin s dětmi v Praze. Dostat v metropoli dítě do školky? Mladší než tři roky téměř bez šance a i 18 % tříletých školky z kapacitních důvodů odmítnou. Kvůli zápisům na základní školy se tu pořádá doslova černý trh s trvalým bydlištěm.
Střední školy? Naprostá kapacitní katastrofa, kterou právě sledujeme v přímém přenosu. S kočárkem jste na ulici pomalu obtížný hmyz, který jen kličkuje mezi všudypřítomnými auty, s čímž se ovšem nedá nic dělat, „dokud nebude okruh“. A tak by se dalo pokračovat.
Rodiny s dětmi zkrátka pražského primátora zajímají přesně do chvíle, kdy můžou posloužit jako pěkná propagační fotografie.
