Článek
Glosu si také poslechněte v audioverzi.
„Ministerstvo financí vám sděluje, že za období 23. září 2020 až 30. listopadu 2021 byly náklady na platy a odměny obou referentů v souhrnu 1.930.769 Kč (bez odvodů).“ Tím „vám“ není myšlena veřejnost, ale redakce Seznam Zpráv, která údaj získala po urgencích jako odpověď na oficiální žádost podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
„Oběma referenty“ pak byli profesionální fotograf a kameraman, zaměstnaní jako referenti v odboru vnějších vztahů a komunikace Ministerstva financí.
Jejich působení se odráželo v záplavě fotek vyztužujících image ministryně Aleny Schillerové v duchu příručky „1000× na Instagramu a stále slušivěji“. Mimochodem v onom honorovaném období proběhly jedny krajské a jedny parlamentní volby. Ty druhé za účasti paní ministryně v čele kandidátní listiny ANO. Vystajlovaná prezentace na sociálních sítích byla jednou z nejviditelnějších stop jejího ministerského údobí a zaujala velmi širokou veřejnost.
Stejně tak jako informace, že na ni – jiné srovnatelně viditelné vizuální výstupy z ministerstva nebyly známy – za čtrnáct měsíců padly dva miliony z erárního rozpočtu. Což je vzhledem k tomu, že ministři financí bývají častováni klišé „strážce státní kasy“, pikantní. Až pobuřující. Nějaké obrazové PR k politikům patří, ale tohle bylo příliš. (Řeč je o finanční stránce.)
A pak je tu jedna významná polehčující okolnost. Alena Schillerová dělala totéž co miliony marnivců po celém světě. A netajila se tím, že to prožívá, že ji sociální sítě baví, že se fotí a sdílí často a ráda. Plavala v tom jako správná instagramerka, odpovídala soudobým trendům, úkazům a kultům. Pro většinu lidí nic společensky nepatřičného.
Až na to, že většina jejích kolegů a kolegyň ze sociálních sítí kvůli tomu za veřejné peníze nezaměstnává dva ministerské referenty.
Každý z nich bral orientačně 75 tisíc korun hrubého měsíčně, což je víc než plat vedoucího na ministerském oddělení. Finanční ohodnocení dokládá, jak důležité je – nejen v politice – „vypadání“. Forma (jak to prodat) trumfuje obsah (co se prodává) víc a víc. A techniky jsou stokrát vynalézavější než nějaká barnumská reklama.
Shodou okolností tento týden vzbudila pozornost také informace, že Kancelář předsedkyně Poslanecké sněmovny nabízí stáž studentům magisterského studia s výbornou znalostí angličtiny a dalšími parametry v rozsahu cca 20 hodin týdně. Na sítích zaznívala nelibost, že stáž je nehonorovaná. Tudíž ne každý student si ji může dovolit. Stáž je neviditelná – a neplacená.
Oba ilustrativní příklady se dají číst i jako indicie, jaké typy činnosti a jaké výsledky se dnes v politice cení.
