Článek
Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Podrobnosti stanoví zákon.“ To se píše v článku 28 Listiny základních práv a svobod, v předpisu nejvyšší právní síly. Takže by se mohlo zdát, že právo na plat je nedotknutelné.
Potíž ale nastává, když zákon, který „stanoví podrobnosti“, neexistuje. Protože ho nejdřív zrušil Ústavní soud, pak pozdě navrhla vláda, pak za dlouhých obstrukcí (ne)projednávala Sněmovna a nakonec – s přesvědčivým zdůvodněním – v pondělí vetoval prezident republiky.
Zákon neexistuje. Pak si člověk nemůže být jistý, co a kdy se na výplatní pásce objeví, pokud se vůbec objeví.
Do takové situace teď vpluly stovky „zaměstnanců“, kterým „spravedlivou odměnu za práci“ vyměřuje zákon o platech politiků. Jeho úplný název je mnohem delší, proto se někdy zapomíná, že řeší nejen platy poslanců, senátorů a ministrů, ale třeba i členů NKÚ, Národní rozpočtové rady, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání nebo Národní sportovní agentury.
Stručně řečeno: lidé, kteří stojí za zákonodárnou a výkonnou mocí ve státě, to od ledna 2025 oficiálně dělají zadarmo. Neoficiálně a prakticky sice ne – například kancelář Sněmovny pošle poslancům zálohu na měsíční plat v loňské výši. Ale i jejich platy se pohybují v šedé zóně. Vykřičník!
Speciální případ je moc soudní. Soudci si jednoduše „od ledna vyplácejí peníze, které považují za adekvátní ve smyslu nálezu Ústavního soudu. Bez ohledu na to, že žádný zákon (o platech, pozn. red.) neexistuje,“ shrnul stav věcí ústavní právník Jan Kysela.
Teď se čeká, jestli Sněmovna prezidentské veto vládní většinou přehlasuje, anebo to vzdá. V prvním případě diskutabilní (i extrémně komplikovaný) platový zákon stoprocentně zamíří k Ústavnímu soudu, který ho skoro stoprocentně zase proškrtá nebo zruší. V druhém případě se bude muset zákon napsat a schvalovat (možná za dlouhých obstrukcí) znova.
Obě možnosti vypadají jako poukázka na platový chaos. Co když to v nějaké důstojné instituci nevydrží, řeknou si „když můžou soudci, tak my taky“ a peníze na účty si začnou posílat zákon nezákon?
Asi úplně nehrozí, že by dotyční „zaměstnanci“ zůstali na suchu. Že by je stát nechal na holičkách, což by speciálně v případě jeho hlavy, o jejíž plat tu jde také, nebylo ani legální, ani důstojné. Ale příběh, kam až to zainteresovaní a zodpovědní nechali ohledně platů dojít, tedy do šedé zóny na nejvyšší úrovni fungování státu, je i bez toho fascinující.
A představa demonstrace „zaměstnanců, kteří nedostali výplaty“, je v tomto případě opravdu svůdná. Odborový svaz poslanců jen musí vzít v úvahu, že zákon zakazuje shromáždění v blízkosti parlamentních budov. Účastníci musí poodejít ze Sněmovní na Malostranské náměstí, jako kdokoli jiný.
