Článek
Filip Turek, tvář hnutí Motoristé sobě, čelí podezření, že po české dálnici jel dvousetkilometrovou rychlostí a ještě se u toho fotil. Policie věc prověřuje, někteří politici a část influencerů europoslance odsuzuje. Turek se jim vysmívá.
Abychom se jen nenechali unášet emocemi, nahlédněme do studie brněnské Masarykovy univerzity, která se zabývá vlivem rychlosti jízdy na schopnost reagovat na náhlý dopravní problém. A také si věc nechme vysvětlit od dopravních policistů.
Nuže. „Většina řidičů si myslí, že jsou schopni okamžitě reagovat na překážku. Dráha pro zastavení vozidla je tvořena dvěma faktory – reakční dráhou a dráhou, kterou auto urazí po stisku brzd. Reakční dráha je dráha, kterou řidič ujede, než vůbec rozpozná kritickou situaci, zpracuje ji a začne brzdit. To trvá i jednu vteřinu, podle jeho kondice, únavy. V tomto čase se však vozidlo dále pohybuje s nezměněnou rychlostí. Při 50 km/h je reakční dráha 14 metrů dlouhá. Teprve potom jsou zapojeny brzdy,“ stojí v práci Masarykovy univerzity.
Jen pro úplnost. Studie slouží jako výuková složka pro druhé stupně základních škol a nižší ročníky gymnázií. Král českých motoristů by tedy tato čísla mohl a měl znát.
Problematice se věnuje i policie. Její závěry potvrzují výše řečené a připomínají, že v okamžiku, kdy šofér rozpozná problém, trvá vteřinu, než začne zpomalovat. Což se může zdát jako reakce relativně rychlá. Jenže není. „V tomto čase se vozidlo dále pohybuje s nezměněnou rychlostí. Při 90 kilometrech v hodině je reakční dráha zhruba 25 metrů dlouhá. Teprve potom jsou zapojeny brzdy.“
Vraťme se ještě k brněnským badatelům. Kromě dalšího tvrdí, že „že brzdná dráha je závislá na počáteční rychlosti, ze které začal hmotný bod brzdit (v našem případě Turkův mercedes), a to kvadraticky. Pokud tedy vzroste rychlost hmotného bodu dvakrát, potom jeho brzdná dráha vzroste čtyřikrát.“
Jestliže by tedy europoslanec jel stovkou, jeho reakční dráha – v případě, že by do jeho pruhu vjelo pomalejší vozidlo – by byla 56 metrů dlouhá.
Pokud se navíc řidič snaží pořídit za takové rychlosti cool fotografii na instagram, kde Turek svůj snímek vystavil, lze vcelku logicky očekávat, že ještě více.
Policie uvádí, že na suché silnici (protože na mokré nebo zledovatělé vozovce se tato čísla násobí) zastaví auto jedoucí stotřicítkou po 129 metrech.
U dvousetkilometrové rychlosti by Turkův mercedes dle výpočtů brněnských badatelů zastavil za 224 metrů. Čili skoro po čtvrt kilometru.
Mezitím by mohl pozabíjet posádky několika vozů jedoucích před ním.
Filip Turek.
Předpokládám, že se úplně nespletu, budu-li se domnívat, že příznivci Filipa Turka jsou jeho aktuálním počinem na rozdíl od odborníků na zákonitosti dopravního provozu nadšeni. Může se jevit jako fajn řízek, co kašle na pravidla, má na háku systém a dělá si, co se mu zlíbí.
Ale jen do chvíle, kdy se s ním potkáte na dálnici.
