Článek
Glosu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Skoro to vypadá, že premiér Petr Fiala chce zavést euro – navzdory odporu hlasité části své ODS. Prozradil to na sebe uřeknutím ve svém nedělním videopořadu Otázky a odpovědi z Kramářovy vily.
Fiala chtěl být uprostřed prázdnin optimistický – možná až přehnaně, ale to k jeho profesi patří. Prostě chtěl říct, že to nejhorší, pokud jde o inflaci a deficity státního rozpočtu, už máme za sebou. Konkrétně věštil, že rozpočtový schodek se letos podaří udržet pod 300 miliardami korun a že inflace se příští rok vrátí ke dvěma procentům.
Čekali bychom od něj klasické plácání po vlastních zádech, něco o tom, že „vláda zastavuje hrozivé zadlužování země“ nebo „brzdí Babišovu drahotu způsobenou nezodpovědným rozhazováním“. Ale ejhle, místo kampaňových hesel splynula z premiérových rtů jiná věta: „Podstatné je, že už příští rok budeme plnit klíčové maastrichtské kritérium.“
Pojďme si to přeložit – premiér Fiala považoval za nutné veřejně oznámit, že Česko zase bude splňovat podmínky pro přijetí eura. Chystá snad Fiala něco, co zatajil před Janem Skopečkem a Janem Zahradilem, tedy posledními prominentními odmítači společné měny v ODS, pokračovateli učení Václava Klause o falešném snu sociálních inženýrů z Bruselu?
Pravda, stejný fígl Petr Fiala dostal už do vládního programového prohlášení. Když TOP 09, lidovci, Starostové a Piráti požadovali závazek přijetí eura, premiér z toho v textu vybruslil větou „…v zájmu zdravých veřejných financí se zavazujeme k co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií a dalších rozpočtových pravidel EU…“.
Českou korunu do roztrhání těla bránící Skopeček se Zahradilem se takříkajíc nažrali, zatímco záměr přijmout euro, důležitý pro české podnikatele i ostatní vládní strany, zůstal jakžtakž celý. Ale stejně je to od Petra Fialy troufalost. Vždyť ještě před pár lety byl sám bojovníkem proti evropské měně. Na jaře 2014, krátce po nástupu do čela ODS, na tom postavil kampaň před eurovolbami. Dokonce se tehdy, po boku s Janem Zahradilem, vytasil s „Peticí pro korunu“.
Možná dnes premiér Fiala jen nemůže říct otevřeně a nahlas, že pod vlivem okolností změnil názor. A že už dál nemůže bojovat za ty krásné Kulhánkovy bankovky s Karlem IV., Boženou Němcovu nebo Emou Destinovou. Vždyť Česko – bez ohledu na politiky – beztak spontánně přechází na euro. Víc než půlka podnikatelských úvěrů už se poskytuje v evropské měně kvůli nižší úrokům, exportní firmy kvůli zjednodušení přecházejí na eurové účetnictví. A stát jim dokonce chce umožnit v eurech platit daně.
Právě covid, válka, nejistota, vysoká inflace i úroky nebo rozkolísaný kurz zasadily české národní měně velkou ránu. Ukázalo se, že vlastní měna není v krizi zase takovou výhodou, jak nám tvrdili její zastánci. Spíš naopak. Dlouhé roky si euro přálo jen kolem 20 až 25 procent Čechů, zatímco teď už podle Eurobarometru podporuje euro skoro polovina lidí.
Takže v nějakém příštím projevu by to možná Petr Fiala už mohl zkusit říct na plnou pusu. Už žádná „klíčová maastrichtská kritéria“. Ale „to dá rozum, že chceme euro, vždyť pomůže naší ekonomice napojené na eurozónu, a nebojte, žádné zdražení to znamenat nebude, zeptejte se na Slovensku“.
No a pak už by mu zbývalo jen si to nějak vysvětlit hlavně se Zahradilem. Případně mu nabídnout politický exit do SPD. A ještě by bylo potřeba pár dní nečíst newslettery Institutu Václava Klause o tom, jak „fialová ODS“ zradila české národní zájmy.
