Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Je to přesně půl roku, co prezidentem České republiky nebyl zvolen Andrej Babiš. Po mediální pauze, kterou si předseda hnutí ANO po vyčerpávající kampani a volební porážce zcela pochopitelně a zcela správně naordinoval, pozorujeme v letních měsících postupný návrat někdejšího premiéra do veřejného prostoru.
Začalo to poněkud matoucími příspěvky na sociální síti TikTok. Na jaře, pár dní po inauguraci svého volebního soupeře, se Babiš pochlubil, že zase začal chodit do Sněmovny a po takřka deseti letech výkonu poslaneckého mandátu jej překvapilo, jak levné je tam občerstvení.
Sněmovní povinnosti plynoucí z obstrukční strategie jeho hnutí postupně donutily Andreje Babiše vrátit se do starých řečnických kolejí, takže v posledních měsících už je tu zase starý dobrý Babiš, jak ho známe.
Pokusy o umělohmotnou státnickou image z prezidentské kampaně jsou pryč. Naopak u sněmovního pultíku dostává pravidelně mnohahodinový prostor obvyklý generátor náhodných vět a vzájemně nesouvisejících faktů prokládaných sebechválou (většinou neoprávněnou) a arogantním výsměchem (nezřídka oprávněným) různým představitelům vládních stran.
Jedinou upomínkou na prezidentskou kampaň byla zákeřná otázka komentátorky Deníku, kterou knihu od Milana Kundery Andrej Babiš četl.
V souvislosti s úmrtím věhlasného literáta se totiž neopomněl několikrát pochválit za to, že při návštěvě Paříže před několika lety přemluvil poněkud zahořklého Kunderu ke znovupřijetí českého občanství. Jako znalec díla se ovšem Babiš neprojevil, neboť přiznal, že žádnou z Kunderových knih nečetl, nicméně pořídil si aktuálně „ten Žert“, na který prý „četl recenze“, takže samozřejmě ví, o čem je.
Podobně neslavně to svého času dopadlo, když byl prezidentský kandidát Babiš v rámci televizní show marně tázán dětmi ze základní školy na nejslavnější dílo Jaroslava Haška. V rámci kontroly škod se pak expremiér vyfotil s vydáním Osudů dobrého vojáka Švejka a slíbil, že si znalost doplní.
Zda to skutečně učinil, nevíme. Ale ještě pár podobně vtíravých dotazů a v Průhonicích by mohla být docela důstojná (ne prezidentská) knihovna.
V případě Kundery ale neznalost přece jenom překvapí o něco víc. Nejen proto, že Babiš skutečně vyvinul úsilí alespoň k částečnému smíření velkého spisovatele s jeho někdejší vlastí. Ale i proto, že na rozdíl od mnoha lidí včetně autora této glosy je šéf hnutí ANO nadán solidní znalostí francouzštiny, což mu umožňuje přístup k novější Kunderově tvorbě v originále bez nutnosti vyčkávat na překlady.
Leč záměrem navrátivšího se Babiše není oslňovat voliče literárními vědomostmi, nýbrž zdrcující kritikou vlády.
Jeho politické loviště neleží mezi intelektuály živě debatujícími Kunderův morální i literární odkaz, ale mezi naštvanými voliči živě debatujícími stav své peněženky. A v těchto vodách byl Babiš už několikrát lovecky velmi úspěšný.
A lovecká sezona pro volby do Evropského parlamentu se pomalu rozjíždí. Vzhledem k tomu, že Babiše opustily jeho nejznámější evropské tváře, je pravděpodobné, že předseda ANO se bude v eurokampani silně angažovat. Nejen kvůli tomu, aby svou průrazností podepřel kandidáty bez evropských zkušeností, ale také proto, že už nutně potřebuje zaznamenat výraznější politický úspěch. Ostatně jeho hnutí bude obhajovat volební výhru a šest euromandátů, takže opravdu je o co hrát.
Volby jsou sice až za necelý rok a bohužel dohromady nikoho nezajímají, ale samotný fakt dalšího volebního zaváhání, navíc v politicky mimořádně příznivé situaci, už by Babiš složitě vysvětloval nejen svému hnutí, ale i sobě samému. Probíhající léto s Babišem proto hodně napoví o tom, jak se expremiér a jeho hnutí ke kampani před eurovolbami postaví. A jestli Babišovo střídání hlasité kritiky vlády s videem z drbání prasete na voliče nadále funguje.
