Článek
Na straně 48 vládního programového prohlášení se píše: „Ve spolupráci s Českou společností ornitologickou podpoříme celostátní kampaň, která vybere českého národního ptáka.“ Jde o součást kapitoly Životní prostředí a její podkapitoly nazvané Podpůrné činnosti.
Prezident republiky, řekl v neděli, to „pokládá za poněkud hloupé“, především proto, že „my už máme národního ptáka téměř 200 let. Tím národním ptákem je sokol, a podle sokola se taky jmenuje jedna z významných organizací. A pokud si autoři programového prohlášení tohoto faktu nevšimli, tak tím hůře pro ně.“
Než se ona anketa – a nepochybujeme, že zrovna tohle je bod programu, který vláda splní – rozletí a propuknou vášně, pojďme se těm nejbolestnějším nedorozuměním pokusit předejít, nebo je alespoň identifikovat. Takže, o co jde:
Že si národního ptáka vzalo pod křídla Životní prostředí, a ne Školství, Zahraniční politika nebo Obrana, je významné: říká se tím, že jde v první řadě o faunu a její rozmanitost, ne o výchovu k vlastenectví a národní zájmy. Což také v podstatě vylučuje, aby se národním ptákem stal dron – navíc, když hlava státu bude mít v anketě jen jeden hlas jako kdokoli jiný.
Tak jako propozice Největšího Čecha diskvalifikovaly oficiálně nedoložené osobnosti, nezapočítávají se v anketě o národního ptáka hlasy pro vyhynulé druhy. Takže blboun nejapný to nebude.
V zemi, kde se při sčítání lidu přihlásilo 21 tisíc Jediů, je každý celonárodní plebiscit sázkou na nejistotu – proto bude, aby se předešlo poťouchlostem, nejspíš vyloučeno jak domácí ptactvo (husokachna), tak tvorové, kteří se u nás nevyskytují ve volné přírodě (pštros). Direktoriát ankety musí rozhodnout, jestli připustí účast druhů s negativními jazykovými konotacemi (slepice, straka, papoušek a čáp).
Největší riziko ale hrozí z jiné strany. Až někdo zjistí, že volba národního ptáka, ačkoli už máte ve státním znaku (a na vlajce prezidenta) ne jednoho, ale rovnou dva takové, není ničím menším než pokusem o revizi historického uspořádání.
Moravský a slezský patriotismus bude zle pocuchán. Rozhoří se separatistické tendence, proti kterým byla pomlčková válka slavičí písní. Zatímco Čechy budou pěkně v klidu hlasovat pro sokoly, sýkorky a holubice, východ republiky si své orlice nenechá vzít za žádnou cenu. Ani vnutit si nějaký prohnilý kompromis à la bažant.
Celostátní kampaň o národního ptáka není „poněkud hloupá“, jak si myslí Miloš Zeman. Skutečnost je horší: autoři programového prohlášení si nevšimli džina v láhvi. Z toho bude ještě mrzení.
