Článek
Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) bude ministrem zemědělství ještě necelé dva týdny. Mít to takhle za pár a pořád účinkovat ve vládě je vždycky nevděčný úkol. Tentokrát ale obsahuje ještě něco speciálního. Ministr se bude muset potkávat s kolegy, kterým se de facto vysmál. Pohled zpříma do očí bude náročný.
Jde o známý a skandální příběh nulové spotřební daně na (tiché) víno, který ministr v méně formálním, ale veřejném rozhovoru s novináři nazval mistrovským kouskem. Záznam zveřejnil web Aktuálně.cz.
„Byl to docela majstrštyk,“ pochvaloval si pan Nekula, když mu redaktor České televize připomínal, že vláda původně zdanění chtěla, ale pak během několika málo hodin změnila názor. „Kdo umí, umí,“ dodal ministr. Šlo o rozhovor v Poslanecké sněmovně několik minut před tiskovou konferencí, kde se oznámila Nekulova rezignace.
K docela dlouhé řádce důvodů, proč by daňová výjimka na víno měla být zrušena, tak přibyl trochu nečekaně další: nic osobního, ale ministr Nekula se tu zkrátka chlubí, že byl větší borec než jiní členové vlády, kteří svým rezortům a rozpočtům jako poctiví troubové utahovali opasky. A nesou politickou spoluodpovědnost za to, proč se šktrá právě „u nich“, a ne jinde.
„To byl dobrý tah, co? To bych se nemohl vrátit. To bych nemohl jezdit na víkendy domů. To vůbec nepřipadalo v úvahu,“ vysvětluje ministr (ze) Znojemské vinařské podoblasti. Někomu může připadat, že to myslí napůl nebo docela žertem. Ale stačí si vzpomenout, jak drsná kampaň se proti zavedení daně minulý měsíc vedla, včetně billboardů „Stanjuro, na Moravu nejezdi! Vinaři.“, a smích člověka přejde.
Ministr Nekula se tažení aktivně účastnil, dokonce se stal jeho tváří. Bylo mu zjevně jedno, že podle premiéra se neměly jednotlivé položky tzv. konsolidačního balíčku komentovat, dokud je vláda neschválí, protože „lidi to zneklidňuje“. Už jen za ten lobbing, z pohledu (nelidoveckého) zbytku kabinetu neloajální, si Nekula řekl o vyloučení z vládního klubu.
Stalo se. A po následném rozšafném výkladu na téma „kdo umí, umí“ si ministři mohou připadat s prominutím jako pitomci.
Rozčilení ale není program, a tak není pravděpodobné, že by kvůli tomu skončila také nulová spotřební daň na tiché víno. Ačkoli Nekulův pravděpodobný nástupce Marek Výborný pochází z Heřmanova Městce a v okrese Chrudim se žádná vinařská podoblast nenachází. Takže by lynč riskoval jedině při volební kampani na viničních tratích jižní Moravy.
Pro daňovou výjimku jsou i „provinařští“ poslanci z ANO, takže s ní v Parlamentu asi nic nehne. Ledaže… by vinná lobby seznala, že vinaře víc než spotřební daň pálí jiná věc: zrušení daňového odpočtu vína jako firemního daru, které naopak součástí vládního konsolidačního balíčku je. A které se může dotknout právě jihomoravských rodinných vinařství, u kterých se vína „pro reklamní účely“ zhusta objednávají.
Politicky by se to muselo přeložit asi takhle: myslíme na naše malebné vinohrady, na poctivou práci tisíců mozolnatých rukou mnoha generací… ale i na to, aby náklady úsporných opatření byly spravedlivě rozloženy na celou společnost, a tím budou požívat její důvěry. A tak to uděláme obráceně: nějakou, pokud možno bezbolestnou, spotřební daň na víno zavedeme, kdežto daňový odpočet vína jako firemního daru naopak zachováme. Plus minus win–win.
Příběh spotřební daně na víno může pokračovat dál, i když protagonista tohoto majstrštyku už ve vládě nebude.
