Článek
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na návštěvě v USA potvrdí zájem Česka jednat s USA o dohodě o obranné spolupráci. Debata se povede také o možnosti americké základny v Česku.
Bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý ale míní, že USA podle něj nemají v úmyslu stavět v Česku novou základnu. Mohli by ale využít některá stávající česká zařízení.
„Pokud bude zájem ze strany USA, tak se bude jednat spíše o nějakou podpůrnou základnu, která bude mít logistický význam například pro vzdušné síly,“ říká Šedivý v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Ministryně obrany bude jednat v USA o americké přítomnosti v Česku. Co to podle vás znamená?
Myslím si, že je zcela zřejmé, že Američané nebudou mít tendenci tady budovat velkou základnu, jako mají třeba v Německu. Tam jsou základny pozemních sil a odtud zpravidla vyráží brigádní proudy, které jezdí na cvičení na východ.
Pokud bude zájem ze strany USA, tak se bude jednat spíše o nějakou podpůrnou základnu, která bude mít logistický význam například pro vzdušné síly. Může být debata třeba o letišti Mošnov. Pokud se ta diskuse vůbec povede, bude potřeba, aby se vyplnila bílá místa, která po sobě Američané nechávali, když v minulých letech z Evropy odcházeli. Mělo by logiku, aby se na ně vraceli.
Které stávající základny by mohly být pro Američany ze strategického hlediska významné?
Nedělám si iluze o tom, že by Američané u nás chtěli stavět nějakou velkou základnu pro pozemní síly. Pokud by k tomu ale došlo, tak by to byly nějaké prostory, které jsou pro výcvik určené, jako je Libavá, Boletice, Doupov.
Takže pokud dojde ke shodě, USA by využívaly naše stávající základny nebo letiště a nic nového na zelené louce by u nás nevzniklo?
To určitě ne, to by ani nedávalo smysl. Infrastruktura je dneska nějak vybudovaná, my to řešíme v době, kdy už Američané mají spoustu jiných smluv na východ od nás, například na Slovensku. Pokud ta debata proběhne, tak to musí vyplnit potřebu, kterou by Spojené státy měly.
Kdo má větší zájem, aby tady Američané posílili svou přítomnost?
Vzhledem k tomu, že jsme to iniciovali my, tak se zdá, že větší zájem je na naší straně. Dovolím si připomenout, že jsme v letech 2007 až 2009 měli unikátní šanci k tomu, abychom podpořili výstavbu amerického radaru protiraketové obrany. Bohužel se tak nestalo, tehdy tomu levicové strany zabránily. Dneska je vidět, že ten tlak je spíš ze strany České republiky než ze strany Američanů.
Když jste byl osobně u jednání o americkém radaru, cítíte nyní tehdejší rozhodnutí jako chybu?
Už tehdy jsme říkal, že jsme prokázali malé pochopení pro strategické rozhodování. Radar, který by tady Američani postavili, by byl jejich národní zájem a pro nás by byl zároveň i významnou bezpečnostní pojistkou. Dneska politici, kteří byli proti tomu – komunisté a ČSSD, tak se nevyjadřují a jsou potichu. Tehdy viděli jen krátkou budoucnost a nedokázali posoudit, kam se celá situace odvíjí. Dneska jim to Putin ukazuje.
Bude pro politiky těžké Čechům případně vysvětlit, že tady bude užší spolupráce s americkými vojáky?
Už nyní je možné, aby se některé naše základny podílely na podpoře spojeneckých vojsk, která by pobývala na našem území. Ono to není z nuly. Problém spočívá v tom, že politická reprezentace musí skutečně vysvětlit, proč by u nás něco takového mělo být.
Je potřeba potlačit to, co se nepovedlo v roce 2008, kdy ruský vliv obrátil českou společnost proti projektu radaru protiraketové obrany. Pokud se poučíme z toho, co se tady tehdy odehrávalo, tak si myslím, že jsme schopni to zvládnout.
Velíme jednotce NATO na Slovensku, ministryně Černochová bude jednat v USA. Souhlasíte s kroky vlády, nebo byste šel ještě dál?
Já jsem byl jedním z těch, který byl členem týmu a jezdil po České republice a vysvětloval, proč je třeba tady mít americký radar. Je tedy zřejmé, jaký je můj názor. Pokud to bude účelné, skutečně vojensky významné a ne jen demonstrativní, tak nemám důvod, abych proti tomu byl.
