Článek
Spíš evoluce než revoluce čeká české školství s novou vládou. Čerstvý ministr školství Petr Gazdík (STAN) bude navazovat na práci svého předchůdce Roberta Plagy. Ostatně bývalého ministra si Gazdík nechal ve svém poradním sboru, což skutečně v českém prostředí není obvyklé.
A řídit se hodlá i Strategií 2030+, kterou schválila minulá vláda. Chce tak dá školství dlouhodobou vizi, která v minulosti chyběla kvůli rychlému střídání ministrů a jejich rozdílným názorům na směřování českého školství.
„Kontinuita je ve školství naprosto zásadní. Potěšilo mě, že v programovém prohlášení jsou body zaměřené na kvalitu výuky, ať už se to týká podpory učitelů, ale i vysokých škol. Je správné, že vládě například nestačí, aby se ředitel dobře staral o budovu školy, ale byl především pedagogickým lídrem,“ hodnotí programové prohlášení analytik informačního centra o vzdělávání EDUin Jan Zeman.
Nicméně i nový ministr má své plány, které vláda vetkla do v pátek zveřejněného programového prohlášení. A už je takovou českou moderní tradicí, že se vize šéfů školství stáčí jako první k maturitě. Ani Gazdík není výjimkou a hodlá formát výstupní středoškolské zkoušky změnit. Tentokrát už ale prý skutečně natrvalo.
„Pro mě je zásadní, abychom našli formu maturity, která bude fungovat příštích deset let beze změn. Pro studenty, rodiče i učitele je totiž nejhorší, když se formát maturity každý rok mění,“ říká Gazdík.
Nový ministr školství je členem think tanku Univerzity Karlovy Vzdělávání 21 a právě na jeho odborném návrhu změn v maturitní zkoušce chce svou novelu postavit. „Návrh odborníci předložili a já bych o něm rád vedl v příštím roce diskuzi,“ dodává k maturitě Gazdík.
V pracovní skupině think tanku pod vedením předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové vznikl nový formát, který by rozdělil maturitu na dva druhy – profesní pro výkon povolání a „vysokoškolskou“, která by byla nutným předpokladem pro další bakalářské nebo magisterské studium.
K návrhu už má pracovní skupina sesbírané připomínky a nyní bude připravovat finální verzi. Maturita by ale stále měla mít dvě části – státní a profilovou. Hlavní otázkou pro odborníky zatím zůstává, zda by státní část měla být povinná pro všechny, tedy i pro žáky, kteří by si zvolili profesní zkoušku.
„Jde o stěžejní rozhodnutí, na základě kterého se budou odvíjet další dílčí návrhy. Já se kloním k tomu, že by stejnou státní zkoušku neměli skládat všichni od učňů až po gymnazisty. Pro jedny je to velký problém, pro druhé je to snadné. Přitom od automechanika přeci chci, aby vyměnil brzdové destičky, a je mi jedno, jestli udělal státní maturitu stejně jako gymnazista. Navrhuji proto pojem profesní maturitní zkouška,“ vysvětluje svůj pohled Schejbalová.
Návrat k odmítnutému
Legislativní štafetu přebírá Gazdík po Plagovi i v případě novely zákona o pedagogických pracovnících. Ta měla zavést mezi pedagogické profese sociálního pedagoga nebo školského logopeda a vymezit funkci uvádějícího učitele.
Poslaneckou sněmovnou ale neprošla. A to ze dvou důvodů: Zaprvé minulá koalice nechtěla kývnout na legislativní svázání platu pedagogických pracovníků na úrovni 130 procent průměrné mzdy, ačkoliv s tím poslanci původně souhlasili.
Za druhé se část odborné veřejnosti i politiků postavila proti otevření učitelské profese nepedagogům s podmínkou, že si pedagogické vzdělání dodělají do tří let od nástupu na školu.
S čím ještě vláda počítá pro školství
- Ve spolupráci s pedagogickými fakultami a fakultami připravujícími učitele posílíme motivaci pro výběr učitelského povolání a zasadíme se o reformu profesní přípravy učitelů s důrazem na praktické dovednosti.
- Zlepšíme kvalitu výuky na základních a středních školách tím, že do konce roku 2023 dokončíme revize rámcových vzdělávacích programů s důrazem na objem, obsah a aktuálnost učiva a zajistíme podmínky pro jejich implementaci ve školách, čímž dosáhneme zlepšení kvality výuky na základních a středních školách, zvětšení prostoru pro týmovou spolupráci, rozvoj kreativity žáků a individuální přístup k nim.
- Zaměříme se na snížení celkového objemu učiva a podpoříme kvalitu (porozumění) před kvantitou (memorováním).
- Budeme aktivně řešit regionální rozdíly v kvalitě vzdělávání. Podpoříme školy v regionech s podprůměrnými výsledky vzdělávání pomocí intervenčních programů. Budeme rovněž podporovat práci s rodinami dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí a dětí s odlišným mateřským jazykem. Systém společného vzdělávání zachováme a podrobíme jej pečlivé revizi, aby opravdu odrážel potřeby žáka i možnosti škol. V zařízeních ústavní a ochranné výchovy posílíme prevenci a upravíme podobu náhradní péče o děti tak, aby se co nejvíce přiblížila rodinnému prostředí.
- Připravíme reformu doktorského studia a jeho financování s cílem vytvořit maximálně vstřícné podmínky pro kvalitní rozvoj nastupující vědecké generace.
Zdroj: Programové prohlášení vlády
„Novelu jsme připraveni podat co nejdříve. Počítáme i s možností pro ředitele zaměstnat neučitele s tím, že si vzdělání dodělá. Kdybych to odmítal, zároveň bych tím říkal, že ředitelé jsou nesoudní a zaměstnají někoho, kdo ve skutečnosti nebude pro žáky přínosem,“ vysvětluje Gazdík.
Pokud se neobjeví další pozměňovací návrh, neměla by se už v novele objevit podmínka 130 procent. Nicméně nová vláda se k ní stejně zavázala už v programovém prohlášení. Proti svému cíli se ale postavila ještě dříve, než bylo programové prohlášení schváleno. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) totiž škrtl neočekávaně růst tabulkových platů pedagogů v příštím roce ze tří na dvě procenta. Na konci roku 2022 tak dosáhnou patrně jen 125 procent průměrné mzdy v ekonomice.
„Vzhledem k růstu mezd v ekonomice dvě procenta do tarifů rozhodně stačit nebudou. Jsme ale domluvení s ministrem školství, že si situaci ohledně platů pedagogických pracovníků vyjasníme, protože to má vazbu i na střednědobé výhledy,“ varuje předseda školských odborů František Dobšík. Podrobněji se Seznam Zprávy budou tématu platů pedagogických pracovníků věnovat v pondělním článku.
Na druhou stranu se chce ale vláda dostat s výdaji na školství v poměru k HDP do průměru zemí OECD. Konkrétní procento sice chybí, v koaliční smlouvě se ale mluvilo o 5,2 procenta HDP. V Česku dosahují výdaje sotva 4 procent.
„Počítá se s navyšováním. V budoucím období nám s tím významně pomohou evropské fondy. Je nutné ale prostředky vynaložit účelně. Dokonce i část peněz, které se počítají do výdajů na armádu, se dá použít na vznik nových vzdělávacích institucí, které budou spolupracovat s Ministerstvem obrany, takže těch možností, jak zvýšení výdajů dosáhnout, je více, a už jsme na nich začali pracovat,“ přibližuje možné cesty ministr školství.
Kariérní řád není mrtvý
Podle analytika EDUinu Jana Zemana dává vládní programové prohlášení jako celek naději, že se české školství opět posune vpřed. Na druhou stranu mu v něm chybí třeba zmínka o tom, jak chce vláda řešit stárnoucí pedagogické sbory. Už nyní navíc školám učitelé chybí, například fyzikáři na druhém stupni základních škol.
Stejně tak se programové prohlášení nedotýká soukromých škol a jejich místu v českém vzdělávání. Jen jako krátká zmínka v koaliční smlouvě zůstal problém vysokého podílu studentů, kteří nedokončí vysokoškolské studium. Vláda se nevěnuje ani změně finanční podpory vysokoškolských studentů.
Přitom studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu při CERGE-EI ukázala, že méně než Česko dává na podporu studentů z celkových výdajů na terciární vzdělávání v Evropské unii jen Chorvatsko a Řecko.
„Programovému prohlášení stojí v cestě spousta překážek, které je nutné překonat. Je sice dobře sepsané, implementace bývá ale vždy složitější,“ dodává Zeman.
Jako příklad lze uvést anabázi s kariérním řádem, který se ani po dlouhých tahanicích nepodařilo ministrům z ČSSD prosadit. K určitým bodům kariérního řádu se přitom chce vrátit i ministr školství Gazdík. Ostatně byl v roce 2017 jediným poslancem, který pro návrh nakonec při hlasování zvedl ruku.
„Neříkám, že schválíme kariérní řád v podobě, v jaké byl tehdy navržen. Hlásím se ale k prvkům kariérního řádu, které byly součástí novely zákona o pedagogických pracovnících, jako je například pozice uvádějícího učitele. Stejně tak chci do škol dostat školní psychology a zamezit tomu, aby odcházeli asistenti pedagoga ve chvíli, kdy pedagogicko-psychologická poradna ukončí intervenci u konkrétního žáka,“ uzavírá Gazdík.
Projděte si celé programové prohlášení vlády:
