Hlavní obsah

Firma hlídala zpackanou digitalizaci. Přesto má od ministerstva další zakázku

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Ministerstvo, kde skončil Ivan Bartoš, si najalo firmu na krizovou komunikaci digitálního stavebního řízení. Ta samá firma dělala projektu technický dozor.

Digitalizaci stavebního řízení hlídala a testovala firma, kterou si následně Ministerstvo pro místní rozvoj vybralo na krizovou komunikaci. Obhajuje tak vlastní práci. Například, jestli je v souladu se zákonem. Podle vlády není.

Článek

Kvůli nepovedené digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) byl z vlády vyhozen ministr Ivan Bartoš, při detailním pohledu na megaprojekt se i dál objevují nové a nové otázky. Jednou z nich je zapojení firmy Actum X.

S tou Ministerstvo pro místní rozvoj podepsalo v květnu smlouvu na zajištění technických rolí. Vyplývá to z registru smluv.

Za 13 milionů si objednalo například testery, analytiky, projektové manažery nebo datové architekty. Celkem 31 lidí. Firma měla třeba na starosti dozor nad technickým provedením digitalizace. Hlídala ostatní dodavatele, zda plní zadání a zda jsou systémy funkční.

„Hlavním cílem tohoto dozoru je zajištění, aby projekt DSŘ splňoval jeho plánovaný účel a vyhovoval požadavkům zadavatele,“ píše se ve smlouvě.

Také měla za úkol navrhovat nová řešení, aktivně se zapojit do schvalování dokumentů, koordinovat projekt nebo nacházet rizika. Důležitou složkou bylo testování digitalizace. A to nejen z hlediska bezpečnosti, ale také přívětivosti, aby byl systém pro úředníky dobře použitelný.

„Hlavním cílem tohoto testování je, jak snadno se bude koncovým uživatelům s informačními systémy DSŘ pracovat,“ stojí v dokumentu.

Ministerstvo první smlouvu, která předpokládala kromě testování i další rozvoj systémů, uzavřela až na konci května, tedy asi měsíc před spuštěním digitalizace. Firma tedy měla jen měsíc na to, aby dozorovala systémy nutné k fungování nového stavebního zákona.

Na dozor měli jen měsíc

Kromě toho je ve smlouvě také uvedeno, že má ověřovat, aby digitalizace odpovídala požadavkům, které na ni kladl nový stavební zákon platný od 1. července: „Spolupráce na akceptačním testování s cílem ověřit, zda informační systémy DSŘ splňují všechny požadavky na ně Zadavatelem a legislativou kladené.“

Jenže digitalizace zákonu nevyhověla.

Jak už Seznam Zprávy informovaly, systémy neměly kolaudaci Digitální a informační agentury (DIA). To potvrdila i vládní zpráva.

„Ministerstvo pro místní rozvoj neoznámilo DIA termín zahájení zkušebního provozu, DIA také nebyla informována o průběhu zkušebního provozu a DIA nebyl zpřístupněn záznam o zkušebním provozu dálkovým přístupem. Navzdory zákonným požadavkům Ministerstvo pro místní rozvoj zahájilo provoz informačního systému stavebního řízení bez vyjádření DIA,“ píše se v ní.

Kromě toho zpráva identifikovala 25 konkrétních ustanovení stavebního zákona, ve kterých jsou systémy digitalizace stavebního řízení buď v rozporu se zákonem nebo nenaplňují zákon.

„Akce pro média“

Krátké shrnutí: firma měla kontrolovat správnost systémů, dohlížet na digitalizaci, dohlížet na zákonnost. Podle úředníků, tajemníků, projektantů, inženýrů, vlády a dostupných informací v tomto digitalizace selhala.

Přesto získala od ministerstva další zakázku. A to na krizovou komunikaci za 605 tisíc korun.

Ve smlouvě za 605 tisíc korun stojí, že společnost navrhne strategii takové komunikace „včetně implementační strategie pro jednotlivé aktivity, jako jsou mj. digitální kampaň na sociálních sítích, pronájem reklamního prostoru v hromadných sdělovacích prostředcích, akce pro média (tiskové konference, setkání s novináři apod.).“

Actum X sice podle informací na svém webu nabízí široké portfolio digitálních služeb, na krizovou komunikaci se ale nijak nezaměřuje.

Ministerstvo smlouvu s firmou uzavřelo na konci srpna, naposledy ji upravilo v polovině října.

Ještě 11. srpna přitom tehdejší ministr Ivan Bartoš v televizi Prima řekl, že se systémy rozeběhnou právě během srpna.

Věděli, že se termín nedá stihnout

Jak na celou záležitost nahlíží etika a transparentnost? Podle Marka Chromého, vedoucího analytika Transparency International, je v tomto ohledu MMR z obliga.

„Samotný fakt, že společnost podílející se na technickém dozoru má na starosti i krizovou komunikaci, nepovažujeme za apriori problematický. Je samozřejmě na ministerstvu, jak osvětlí právě nutnost krizové komunikace a výběr této konkrétní společnosti,“ řekl Seznam Zprávám Chromý.

Zároveň dodal, že považuje zadání v objednávce za vágnější, ale nijak vybočující z normy. Nechápe jen, kdy konkrétně byla smlouva podepsána.

MMR na dotazy redakce uvedlo, že společnost Actum X plní od května 2024 funkci technického dozoru vývoje informačních systémů stavební správy. „V rámci digitalizace stavebního řízení tato firma jiné služby pro MMR do září neposkytovala,“ napsal Seznam Zprávám Petr Waleczko, mluvčí MMR.

Podle něj bylo posílení krizové komunikace nutné i kvůli postupné úpravě systémů, která probíhala v létě. „Pro kvalitní zajištění služeb bylo potřeba, aby šlo o dodavatele důkladně obeznámeného s informačními systémy a souvisejícím aktuálním děním. Z toho důvodu byla vybrána právě společnost Actum X,“ sdělil mluvčí. Dodal, že doposud z této smlouvy nebylo nic zaplaceno.

„Není to standardní“

Seznam Zprávy oslovily také firmu Actum X. Do vydání článku na dotazy nereagovala. Tomáš Vondráček, ředitel firmy Actum X, řekl tento týden v pořadu Reportéři ČT, že měli za úkol především podívat se na systémy a zkontrolovat, že je systém dodaný správně.

„To, co jsme samozřejmě viděli, je, že projekt je hluboce ve zpoždění, že zcela určitě nenaplní to očekávání, že by se to 1. července spustilo bez problémů,“ popsal Vondráček.

Podle Petra Foltýna, ředitele Národního centra elektronického zdravotnictví, není obvyklé, aby krizovou komunikaci dělala pro resort firma, která je zároveň technickým dozorem. „Není to standardní, ale nejde vyloučit, že v týmu ta dodavatelská firma někoho extrémně šikovného nemá i na toto,“ napsal Seznam Zprávám Foltýn.

Smlouva na krizovou komunikaci vznikala ještě za působení ministra Bartoše, serveru iROZHLAS.cz to potvrdil na konci října mluvčí ministerstva Waleczko. Bartoš sám ale říká, že o smlouvě nevěděl.

„Samotný text smlouvy uvádí datum podpisu ze strany Ministerstva 25. září, nicméně metadata v Registru smluv ukazují na uzavření 27. srpna. Je otázkou, jaké má pro to Ministerstvo vysvětlení a zda je skutečně možné, že tehdejší ministr Bartoš nevěděl, že je taková smlouva v přípravě,“ uzavírá Chromý.

Doporučované