Fialův muž jedná na Ukrajině. Má přivézt Zelenského i zakázky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V Kyjevě je v těchto dnech Tomáš Pojar. Exdiplomat je favoritem na nový post poradce pro národní bezpečnost. O pravomocech této funkce, která může stát i nad tajnými službami, se ale v zákulisí pře koalice.

Tématem ukrajinských rozhovorů klíčového muže premiéra Petra Fialy jsou nepochybně dodávky zbraní ukrajinské armádě. Česká vláda by ale také ráda v říjnu na pražském summitu EU v rámci předsednictví sedmadvacítce viděla ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského osobně. Ještě koncem srpna se má v Praze konat také velká konference o rekonstrukci Ukrajiny a kabinet chce získat náskok pro české firmy při budoucí obnově země.

Pojarova samostatná cesta na Ukrajinu ukazuje, jak důležitý pro Fialu je. S sebou ho měl i na jednání u Zelenského ještě v ostřelovaném Kyjevě v březnu. A jak už dříve informovaly Seznam Zprávy, tento bývalý diplomat i někdejší ředitel humanitární organizace Člověk v tísni patří i do okruhu lidí, které premiér a ODS dokonce vidí jako možné prezidentské kandidáty.

Podle svého vyjádření pro Seznam Zprávy vede Pojar v těchto dnech rozhovory v Kyjevě na prezidentském úřadě i na ministerstvech obrany či energetiky.

„Na Ukrajině jednám o předsednictví a o rekonstrukci a zapojení českých firem do obnovy země, stejně jako o probíhající podpoře ukrajinských ozbrojených složek, aby se měly čím bránit,“ řekl Seznam Zprávám.

V červenci má na Ukrajině jednat i ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Česko patří k nejvýznamnějším dodavatelům zbraní na Ukrajinu, činí tak fakticky i v zastoupení dalších zemí, které mají kompenzovat dodávky české armádě zase svými zásobami. A Pojar má zásadní podíl na plánování a koordinaci vyzbrojování ukrajinské armády z Česka, a přeneseně přes Česko.

Původně byl na sklonku loňského roku celkem nenápadně jmenován externím poradcem premiéra pro bezpečnost a zahraniční vztahy. Měl to být dokonce jen částečný úvazek. Situace se ale významně změnila 24. února, kdy ruská vojska napadla Ukrajinu. Postupně se Pojar formálně stal náměstkem ministra pro evropské záležitosti Mikuláše Beka (STAN) a dnes za Fialu také vede vyjednávání českých pozic ke klíčovým věcem na Evropské radě, nejvyšším orgánu EU – je tedy premiérovým šerpou, jak se říká bruselskou terminologií těmto VIP úředníkům.

Pojar je nestraník, v minulosti ale byl členem ODS.

Prestižní bruselský deník Politico ho dal na první místo Čechů, které má Evropa znát kvůli českému předsednictví EU a nazval ho „pravou rukou“ premiéra pro bezpečnost a zahraniční vztahy.

Už od dob skládání vlády se o něm doma mluví jako o favoritovi na post poradce pro národní bezpečnost, který chce tato koalice zavést po vzoru USA či Izraele. Jeho zřízení je součástí programového prohlášení vlády. A Pojar měl původně na úřadu vlády na starost i přípravu této pozice k 1. 1. 2023.

Termín zřízení funkce nemá oddálit válečná situace, v níž se vláda ocitla dva měsíce po svém vzniku. „O pozici poradce pro národní bezpečnost by měla vláda rozhodnout v plánovaném termínu. Konkrétní parametry jsou v tuto chvíli v přípravě,“ sdělil aktuálně Seznam Zprávám mluvčí vlády Václav Smolka.

Od začátku debat se řeší, jak funkci zavést formálně, zda prostřednictvím samostatného zákona, či úpravami stávající legislativy. Podle informací Seznam Zpráv si chce vláda dát záležet na tom, aby pozice „superporadce“ nebyla jednorázová a nezmizela se stávajícím kabinetem. Ve hře má být varianta, že by post byl zanesený v kompetenčním zákoně.

„Zanesení funkce Poradce pro národní bezpečnost do kompetenčního zákona je žádoucí, bezpodmínečně nutné k jejímu vzniku to však rozhodně není,“ míní Pojar.

Podle zákulisních zdrojů už dnes Pojar v této funkci v podstatě funguje. Tím, že vládu provází „válečným stavem“ těsně v sousedství Evropské unie, jeho pozice v posledních měsících jen posílila. Původní koncept funkce ale samozřejmě s válkou těsně v sousedství nepočítal. Měl to být jakýsi nadresortní koordinátor v bezpečnostních oblastech, které Česko a Západ pálily v časech před ruskou invazí na Ukrajinu – jmenovitě šlo o hybridní hrozby či dezinformace a „další závažné nadresortní bezpečnostní problematiky“.

„Na Úřadu vlády tak vznikne platforma pro koordinaci a komunikaci mezi subjekty bezpečnostní politiky s cílem zajistit užší spolupráci zpravodajských a bezpečnostních složek a efektivní postup proti dezinformacím a hybridním hrozbám,“ stojí v programovém prohlášení vlády o pozici Poradce pro národní bezpečnost. Jeho roli má ale podle dokumentu ještě dále definovat nová bezpečnostní strategie vlády.

Na samotném kandidátovi na vznikající post se bude muset shodnout koalice, protože kompetence nové postavy na scéně zasahují i na vnitro, které drží koaliční Starostové, a diplomacii, kterou vedou Piráti.

Debata to nemusí být vůbec snadná, už v minulosti na povrch prosákly třeba i konkurenční spory mezi českými tajnými službami, které spadají pod různé rezorty. Bezpečnostní informační služba (BIS), tedy kontrarozvědka, fakticky spadá pod premiéra, civilní rozvědka – Úřad pro zahraniční styky a informace pod Ministerstvo vnitra a Vojenské zpravodajství pod obranu. A právě to, jak jejich činnost koordinovat, může být jedním ze sporných momentů.

„Předpokládám, že vláda rozhodne o pozici národního poradce pro bezpečnost v termínu, který si stanovila v programovém prohlášení. O jeho či její působnosti i vymezení kompetencí se v tuto chvíli radíme v rámci vládní koalice. O jménech vhodných kandidátů či kandidátek se chci bavit až na posledním místě,“ řekl Seznam Zprávám ministr vnitra a vicepremiér Vít Rakušan (STAN), s jehož resortem se má nová pozice výrazně protínat.

Podle ministra pro místní rozvoj a vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti) má být na tahu Fiala. „Tato agenda spadá do gesce pana premiéra, a je tedy na jeho uvážení, kdy bude chtít přistoupit k dalším krokům a předložit oficiálně vládě návrh na svého kandidáta k diskuzi,“ uvedl pro Seznam Zprávy.

Kdo se funkce ujme, zjevně bude záležet na tom, jak silnými kompetencemi bude nakonec obdařená. A jaké personální jištění – v evropských a zahraničních věcech – bude premiér mít po skončení českého předsednictví s koncem roku 2022.

„Personální obsazení se bude řešit ve chvíli, kdy budou jasné parametry,“ dodává vládní mluvčí Smolka.

O zřízení postu se ale mluvilo už v souvislosti s pandemií covidu-19 či kauzou Vrbětice, tedy i za minulé vlády.