Fialu čeká zelená „bitka“ s europoslanci. Hvězdná hodina přijde v říjnu

České předsednictví Evropské unii se právě rozbíhá. Už teď ve středu čeká premiéra Petra Fialu (ODS) „bitka“ s europoslanci ve Štrasburku o agendu českého šéfování Evropě.

Nejzářivější okamžik příštího půlroku se podle všeho odehraje 7. října. To je v plánu summit v Praze. Jak „velká“ akce to bude, zatím jasné není.

Určitě přijedou všichni lídři sedmadvacítky, pozvánku má i prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. A je dokonce možné, že by šlo o jeho první výjezd z válkou zmítané země – pak by šlo opravdu o světovou „událost číslo 1“. Dostavit by se ale mohl třeba i britský premiér Boris Johnson, protože se v říjnu mají v Praze řešit vztahy EU s nečlenskými evropskými zeměmi.

Předsednictví EU bude ale také hodně ovlivňovat českou politiku. Premiér Fiala bude pod tlakem, aby pro světové problémy nezapomínal na to, co trápí domácí voliče. Najít správnou rovnováhu nebude snadné.

Předsednictví odstartovalo v pátek 1. července v Litomyšli, ale předsednický „křest“ čeká premiéra Fialu tento týden ve středu ve Štrasburku.

Zatímco doma si bude většina země užívat sváteční letní volno, premiér bude plány českého předsednictví představovat europoslancům. A může mu tam být docela horko. Nejde jen o přednes připraveného projevu. Když v roce 2009 v Evropském parlamentu představoval české předsednictví tehdejší premiér Mirek Topolánek (ODS), čelil celkem tvrdým otázkám europoslanců – třeba na euroskeptické výjevy tehdejší hlavy státu Václava Klause.

Vlivný vládní europoslanec Alexandr Vondra (ODS) předvídá „fialovsky“ uměřený projev. „Očekávám, že frakce od politického středu doprava budou spokojené, ty od středu doleva, uvidíme. Hlavním úkolem je nyní na evropské úrovni udržet jednotu, zároveň nečekám, že by premiér ustupoval ze svých zásad,“ řekl Seznam Zprávám.

Každopádně jde o celkem kontaktní disciplínu. Když letos v lednu s europoslanci o svém předsednictví diskutoval francouzský prezident Emmanuel Macron, zvrhlo se to v ostrou debatu, v níž čelil hlavně své francouzské opozici.

Na nedostatečnou komunikaci české vlády s Evropským parlamentem si ostatně stěžovala jeho česká místopředsedkyně Dita Charanzová, která je zároveň prominentní představitelkou opozičního hnutí ANO.

„Česká republika přebírá předsednictví v mimořádně obtížné době. Bude muset řešit jak probíhající válku na Ukrajině, tak ekonomické dopady války, včetně vzrůstajících cen energií a potravin. Evropa hledá cesty, jak se na jednu stranu stát energeticky nezávislou na Rusku a na druhou stranu jak naplňovat Green Deal. Očekávám tedy věcnou debatu o tom, jak se české předsednictví postaví k těmto aktuálním otázkám a jaký plán představí,“ řekla Seznam Zprávám ke středečnímu jednání.

Jakým otázkám může Fiala čelit? Konfliktní může být na půdě europarlamentu vlažný vztah českého předsednictví k „zelenému“ rozměru energetiky – Praha se nyní chce soustředit na akutní cíl odstřižení se od ruských fosilních paliv. Po Fialově projevu se bude ve Štrasburku hlasovat o tom, zda se jádro bude počítat jako ekologický zdroj energie. „Pokud by byla schválená námitka, kterou předložila frakce Zelených a někteří protijaderní aktivisté z ostatních politických stran, byla by to rána na solar odcházejícímu francouzskému předsednictví i nastupujícímu českému předsednictví,“ míní Vondra.

V Bruselu se také hodně mluví o blízkém vztahu Prahy a Varšavy, která je ve sporu s Evropskou komisí kvůli kondici polské justice, jež podle Bruselu nesplňuje evropské standardy.

Otazníky vzbuzuje také vztah mezi Českem a Maďarskem, premiér Viktor Orbán Unii nejvíc rozděluje i v éře války na Ukrajině svými vlažnými postoji vůči zemi čelící ruské agresi. Fialova vláda má přitom za jednu z priorit předsednictví posilování demokracie. Na to vše se českého premiéra ve Štrasburku mohou ptát.

„Skutečnou zkouškou toho, jak to myslí země vážně s posílením demokratických institucí, bude, jak se vyrovná s problémovými případy uvnitř samotné EU, jako je polská soudní reforma nebo omezování svobody médií v Maďarsku či Řecku,“ píše například vlivný bruselský web Politico.

Co se týče programu, nejde jen o summit, v Česku si budou podávat dveře ministři sedmadvacítky, každý resort bude mít vlastní schůzku. Například ministři obrany a zahraničí se sejdou v Praze na svou „ministeriádu“ a přijede za nimi i „ministr zahraničí“ EU Josep Borrell, muž s oficiálním titulem vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku.

Tyto akce se budou konat v Kongresové centru v Praze. To je změna oproti roku 2009, kdy ministři sedmadvacítky vyjížděli na jednání do regionů, což ale zároveň celé předsednictví prodražovalo.

Předsednictví EU znamená hlavně stovky jednání, konferencí či pracovních skupin, jimž budou čeští politici, úředníci či experti předsedat a z velké části se odehrají právě v Česku. Celá operace není levná, rozpočet předsednictví je v tuto chvíli 2,25 miliardy korun.

„Jestli se Češi s předsednictvím nějak osobně setkají, tak asi v tom, že o Českou republiku bude půl roku větší zájem. Dorazí sem na konference zajímavější vědci, na debaty zajímavější myslitelé, možná i ukrajinský prezident. Sám jsem si všiml, že najednou na mezinárodních debatách je o vystoupení Čechů a Češek větší zájem,“ říká Nikola Hořejš, ředitel projektu Naše zájmy v EU a analytik STEMu.

Pohled do oficiálního kalendáře předsednictví ukazuje, že témata předsednických jednání budou opravdu široká – od daní přes klima či práva dětí až třeba po gender mainstreaming. V programu se často vyskytují obranná témata – ať už jde o hybridní hrozby, či boj proti terorismu, což zřejmě souvisí se snahou Česka profilovat se za Fialovy vlády jako bezpečnostní hráč.

Na konec prázdnin je v plánu také konference na „vysoké úrovni“ k Ukrajině – má jít o dárcovskou akci. O té mluví dlouhodobě zejména ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), v gesci ji má právě diplomacie.

Co se týče programu předsednictví, je potřeba vést v patrnosti, že se může změnit či se rozrůst o další zajímavé akce. Například v roce 2009 se o nejprestižnějším okamžiku české premiéry v čele EU – o konání summitu EU–USA za účasti tehdy nového amerického prezidenta Baracka Obamy – rozhodlo až na poslední chvíli. Když se akce začátkem dubna konala, bylo to za velmi atypických okolností – premiér Mirek Topolánek už tehdy vládl v demisi po shození kabinetu zejména z iniciativy opozice v čele se šéfem ČSSD Jiřím Paroubkem a tehdejším prezidentem Václavem Klausem.

Podobnému dramatickému scénáři by se měla Fialova vláda tentokrát vyhnout. U moci ji drží mnohem pevnější většina než tehdejší Topolánkův kabinet. Nicméně už nyní si nese první potíže, a to v souvislosti s kauzou korupce v pražském dopravním podniku.

Fialova vláda, zdá se, dokázala utlumit zásahy do předsednictví ze strany prezidenta Miloše Zemana. Ostatně taky nechala v platnosti dohodu ještě bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), že prestižní pražský summit se odehraje na Hradě, a prezident tak dostane možnost rozloučit se s politikou, v době blížícího se konce jeho mandátu, opravdu ve světovém stylu. V roce 2009 byl summit s Obamou v Kongresovém centru – právě na druhém břehu od Hradčan.

Fiala ale bude pod tlakem dvojích voleb – koncem září komunálních, které mohou být napínavé zejména pro koaliční Piráty a Starosty. Piráti si budou potřebovat napravit skóre z debaklu v parlamentních volbách a Starosty může oslabit již zmíněná kauza Dozimetr. A třeba již zmíněný highlight českého předsednictví, tedy pražský summit, je naplánovaný snad v nejcitlivější moment celého půlroku z pohledu domácí politiky – dva týdny po komunálních volbách v Česku, kdy může v důsledku jejich nepředvídatelných výsledků vládní koalice prožívat bouřlivější časy. Politickou situaci v Česku budou v příštím půlroce ovlivňovat také rozjíždějící se prezidentské volby – zejména pokud se rozhodne kandidovat Andrej Babiš, dá se čekat, že v opoziční politice přitvrdí.

Podle experta Hořejše je však předsednictví v mnohém velkou příležitostí pro Česko. „Češi trpí pocitem, že o světové problémy se nemusíme zajímat, protože s nimi nic nesvedeme. Podle průzkumu staršího data si třeba myslíme nejméně v Evropě, že můžeme nějak ovlivnit klima a klimatickou politiku. Je to jakási naučená bezmocnost. A tu právě předsednictví překonává, protože vidíme, že si český premiér „potyká“ se světovými státníky,“ uvádí například.

Podle něj bude bonusem také to, pokud se i po předsednictví podaří ve státní správě udržet experty a úředníky s předsednickou zkušeností. „Byla by to velká vzpruha pro vybrakovanou státní správu,“ dodává.

A jak podle Hořejše Češi předsednictví pocítí nejvíce na vlastní kůži? „Cynicky bych řekl, že běžný spoluobčan pocítí předsednictví nejvíce tím, jestli si na podzim a v zimě bude mít čím zatopit v plynovém kotli anebo jestli se v jeho zaměstnání nebude propouštět. Česká vláda bude muset pomoci s vyjednáním energetické politiky a solidarity mezi státy, i když hlavní roli v tom bude hrát nejspíš komise. A Čechy rozhodně více než ruská invaze zajímá zajištění energií a jejich cena,“ uvádí expert STEM.