Článek
Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) přímo sektorovou daň zavádět nechce. Ministerský předseda má za nutné hledat možnost, jak vytvořit solidární prostředí vůči lidem v problémech, řekl novinářům před odletem na summit NATO v Madridu.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce, aby Ministerstvo financí předložilo analýzu, kterým odvětvím se aktuálně daří. Na základě dat lze podle něj uvažovat o sektorové dani, byl by rád, pokud by byla zavedena na omezenou dobu. Řekl to na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně.
Čtyři koaliční strany podle nedělního vyjádření jejich představitelů pro Českou televizi připouštějí zavedení speciální daně pro energetické firmy, které vyrábějí elektřinu z uhlí a jádra.
Piráti a hnutí STAN by měli návrh předložit na příštím jednání koaliční rady. TOP 09 a lidovci se chtějí bavit o podobě daně. Spíše skeptická je zatím pouze nejsilnější vládní strana ODS. Speciální daň z příjmů by byla ve výši 25 procent.
Fiala ale uvedl, že sektorovou daň jako takovou kabinet zavádět nechce. „Nepovažujeme to za dobrou cestu,“ řekl. Vláda podle něj setrvává na stanovisku, že nechce zvyšovat daně.
Spustila se ale diskuze o tom, jak ve složité situaci pro občany vytvořit solidární prostředí, ve kterém by se ti, kteří mají díky cenám energií teď zvýšené zisky, podíleli na pomoci lidem, již se dostávají v důsledku cen energií do problémů, uvedl premiér.
Jurečka hovořil o „válečné dani“
V důsledku situace na světových trzích se výrazně zvýšily zisky energetických firem, aniž byly způsobeny inovacemi, novými technologiemi či investicemi do rozvoje, řekl Fiala.
„Debata se vede. Jsme si vědomi toho, že s příchodem války na Ukrajině nejsme schopni zvládnout konsolidaci veřejných rozpočtů jen u výdajové stránky,“ řekl Jurečka. „Bavíme se o tom, kde najít dodatečné příjmy. Můžeme to nazývat pojmem sektorová nebo válečná daň,“ doplnil.
Resort financí by podle něj měl připravit analýzu toho, kterým odvětvím se aktuálně daří a která při válečném konfliktu vydělávají například více než v minulosti. Stejně jako Fiala zmínil, že výrazně vydělávají například společnosti v oblasti energií. Zároveň by byl rád, kdyby případná sektorová daň byla zavedena jen dočasně.
Piráti přišli se třemi variantami. Podle první by ji platily firmy vyrábějící elektřinu z uhlí, podle druhé i firmy vyrábějící elektřinu z jádra a třetí varianta počítá s tím, že by daň byla pro všechny energetické firmy s obratem nad 500 milionů korun ročně. Zavedená by mohla být buď už od října, nebo až od ledna, a to na dva až tři roky. Podle Pirátů by tak mohlo do rozpočtu přibýt deset až 20 miliard korun ročně.
Například čistý zisk energetické skupiny ČEZ v prvním čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 218 procent na 26,7 miliardy korun. Důvodem růstu je mimo jiné enormní růst cen komodit na velkoobchodních trzích a rekordní zisk z obchodování s komoditami na západoevropských trzích. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes Ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.
Opozice se domnívá, že stát by získal více peněz do rozpočtu právě díky vyšší dividendě od ČEZ. Ministerstvo financí v tomto týdnu navrhlo, aby ČEZ vyplatil akcionářům dividendu 48 korun za jednu akcii. Vedení společnosti chce na dnešní valné hromadě firmy navrhnout dividendu 44 korun.
