Článek
Článek si můžete pustit také v audioverzi.
Původní rozpočet bývalé vlády Andreje Babiše (ANO) počítal s navýšením prostředků do regionálního školství o 13 miliard, nová vláda ale růst seškrtala na 8,6 miliardy. Část prostředků jde na automatické navýšení počtu pedagogů o 4 885 míst, zbytek pak na dvouprocentní růst tabulkových platů. Původně přitom nová vláda koalic Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a Pirátů se Starosty slíbila 3,5 procenta.
„Jsem rád, že se nám i v tomto proinflačním rozpočtu daří udržet například cíl platů pedagogů na úrovni 130 procent průměrné mzdy,“ uvedl po schválení rozpočtu vládou premiér Petr Fiala (ODS).
Jenže, jak už dříve Seznam Zprávy spočítaly, na tuto úroveň platy pedagogů letos velmi pravděpodobně nedosáhnou. Musely by totiž růst ne o 2 procenta, ale o 6,4 procenta.
Vláda se navíc v programovém prohlášení zavázala držet na úrovni 130 procent průměrné mzdy platy všech pedagogických pracovníků. Do této skupiny patří třeba i vychovatelé, asistenti nebo trenéři. Ministerstvo školství ale odhaduje, že za rok 2022 vyšplhá jejich plat jen na 45 501 korun, to znamená 121 procent průměrné hrubé mzdy v ekonomice. Aby letos vzrostly na slíbenou úroveň, musela by vláda pedagogickým pracovníkům přidat téměř 13 procent.
„Nejásáme. Uvědomujeme si sice, že vláda chce omezit zadlužování, nicméně si tedy nejsme jistí, nakolik je pro vládu školství prioritou,“ komentuje návrh státního rozpočtu místopředsedkyně školských odborů Markéta Seidlová.
Platy pod minimální mzdou
Zcela opomenutou skupinou jsou pak nepedagogičtí pracovníci. Jim se mělo podle původních plánů plošně přidat 1 400 korun. Jenže i tento bonus nová vláda škrtla. Plat pracovníků v nejnižší platové třídě, jako jsou vrátní nebo uklízeči, se tak letos může dostat až pod hranici minimální mzdy, další profese nemusí dosáhnout na zaručenou mzdu. A ředitelé budou muset tento nesoulad dorovnat, peníze navíc ale na to nedostanou.
„Podle našich propočtů je až 63 procent nepedagogických pracovníků už nyní pod hranicí minimální mzdy. I proto jsme očekávali, že jim bude možné přidat alespoň v nenárokových složkách platu, aby nebyli na nule, a tak se dále platy nepropadaly. To se ale nestalo,“ vadí Seidlové.
S Ministerstvem školství si proto chtějí odbory ještě vyjasnit budoucnost. Tedy jakým způsobem se škrty v platech otisknou do nárůstu ve střednědobém výhledu. Diskuze se ale povede i o druhé polovině roku. Ministerstvo školství totiž počítá s nárůstem běžných výdajů ve školním roce 2021/2022. Jenže ty ještě dále porostou od září v novém školním roce 2022/2023. A zatím není jasné, jak s těmito odhady rezort v rozpočtu pracuje.
„Resort školství byl s kolegy z Ministerstva financí prakticky v každodenním kontaktu a věřím, že se nám podařilo vyjednat kompromis, který se prakticky nedotkne škol ani žáků a studentů, ale přesto se podařilo najít významné úspory. Kromě těch se nám ale podařilo vyjednat několik významných navýšení oproti rozpočtu z loňského roku, především jde o nárůst běžných výdajů o 9 miliard na zajištění vzdělávání většího počtu žáků,“ je spokojený ministr školství Petr Gazdík (STAN).
Úspory v investicích
Vláda také rozhodla o odsunutí půlmiliardové investice do výstavby nových základních škol v okolí Prahy. S tím podle Ministerstva školství souvisí i další úspora 600 milionů korun v kapitole regionálního školství. Podle šéfa Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce může ale tento krok způsobit velké problémy.
„Řada škol je už na limitu své kapacity a v podstatě nemohou přijímat další žáky,“ popsal Zajíc. Odhadl, že se to může týkat desítek škol.
O celou miliardu na investice pak přišly vysoké školy. Zůstalo jen 500 milionů na obnovu lékařských a pedagogických fakult. Na druhou stranu vláda meziročně navýšila příspěvek na činnost vysokých škol o 1,2 miliardy korun.
„Umožní nám to aspoň trochu kompenzovat problémy s inflací a rostoucími cenami energií,“ uvedl předseda Rady vysokých škol Milan Pospíšil. Stejně jako odboráři v regionálním školství by se ale rád dočkal rozpočtového výhledu na další roky, který zatím není známý.
„Zároveň díky spolupráci s paní ministryní (Helenou) Langšádlovou vzrůstá institucionální podpora výzkumných organizací o 1,1 miliardy korun,“ doplňuje mluvčí Ministerstva školství Aneta Lednová.
Celkově ale Ministerstvo financí snížilo prostředky na investice ve školství oproti plánu předchozí vlády o zhruba 1,8 miliardy na 7 miliard korun. Ministerstvo školství šetří ale i na provozu a platech úředníků. Celková úspora bude činit 43 milionů korun.
Podle našich propočtů je až 63 procent nepedagogických pracovníků už nyní pod hranicí minimální mzdy. I proto jsme očekávali, že jim bude možné přidat alespoň v nenárokových složkách platu, aby nebyli na nule, a tak se dále platy nepropadaly. To se ale nestalo.
„Jde primárně o úsporu 2 procent platů zaměstnanců ministerstva, zároveň je třeba realizovat úspory užších provozních a kapitálových výdajů resortu. Zde je potřeba upozornit, že Ministerstvo školství má v absolutním i relativním vyjádření jedny z nejnižších provozních nákladů ze všech ministerstev a jeho provozní výdaje jsou kráceny od roku 2019 každoročně,“ dodává mluvčí rezortu Lednová.
Úspory se dotknou všech úřadů. Výjimkou není ani Česká školní inspekce. Ta si na platech meziročně pohorší o 14 milionů korun. Další 18milionová úspora včetně 19 uvolněných míst souvisí s koncem některých projektů spolufinancovaných z Evropské unie, a počítala proto s ní už minulá vláda.
