Fiala se chce s Trumpem sejít do voleb, Pavel si výroky přivřel dveře

S nástupem Donalda Trumpa do prezidentského úřadu ve Spojených státech, k němuž dojde složením slibu v pravé poledne v pondělí 20. ledna, se směr americké zahraniční politiky změní. Do popředí se vrátí tvrdší politický realismus a pragmatismus.

Změnu stylu pocítí i Česko. Vláda i Hrad nicméně ujišťují, že žádné drama nenastane. Na přechod z demokratické na republikánskou administrativu je tuzemsko nachystané, zní unisono od politiků. „Mohu ubezpečit, že jsme v kontaktu s nastupující administrativou. Nevidím lepšího důkazu než telefonát premiéra s nastupujícím prezidentem pár dní po jeho zvolení,“ zdůraznil pro Seznam Zprávy Tomáš Pojar, vládní poradce pro národní bezpečnost.

Šéf kabinetu Petr Fiala mluvil s Trumpem ani ne týden po jeho zvolení, telefonát podle informací redakce Seznam Zpráv pomohla zařídit česká ambasáda ve Washingtonu. Během hovoru spolu oba státníci řešili Ukrajinu, Izrael a celkově situaci na Blízkém východě. „Také jsme vzpomněli jeho zesnulou manželku Ivanu a bavili se o prezidentových vzpomínkách na Prahu,“ uvedl tehdy premiér na sociálních sítích.

Kdy se oba státníci potkají tváří v tvář, ale zatím není jisté. Každopádně česká strana o bilaterální schůzku usiluje, podle diplomatického zdroje Seznam Zpráv by se mohla uskutečnit do podzimních parlamentních voleb. „Snahy tu jsou. Navíc by to mohlo přihrát politické body doma, což před volbami není nikdy k zahození,“ popsal diplomat.

Na pozvání do Oválné pracovny se tradičně stojí dlouhá fronta, Česko má nicméně šanci nestanout na chvostu pelotonu. Tedy pokud vsadí na „vhodné“ spojence. S Trumpovým návratem do Bílého domu se pootevírají dveře některým středoevropským a východoevropským státům, přivírají se naopak tradičním evropským tahounům typy Německo, které navíc čekají předčasné volby.

„Trump se bude v Evropě bavit hlavně s těm, kteří mu sedí. Mimořádný zájem posílit svoje postavení v Evropě budou mít Poláci a Italové. Nejsme sice tak velcí jako Polsko nebo Itálie, ale měli bychom s nimi kooperovat,“ vzkázal vládě někdejší šéf české diplomacie, europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra.

Karty jsou zatím rozehrány dobře, o čemž podle Vondry svědčí i to, že si Trump telefonoval s Fialou daleko dřív než Němci.

V každém případě záleží na tom, jak Česko nahraný míček odpálí. „Trump je tvrdý byznysový pragmatik transakčního typu, se sklonem provokovat. Bude to politika něco za něco,“ dodal Vondra, matador zahraničněpolitických strategií ODS.

Na příchod Trumpovy administrativy se kromě Strakovy akademie dlouhodobě připravuje i Černínský palác, stěžejní roli hraje zejména česká ambasáda ve Washingtonu. Její šéf, velvyslanec Miroslav Stašek, bude také jediných českým oficiálním zástupcem na Trumpově inauguraci.

„Podle našich informací budou zváni pouze velvyslanci států. Takto to platilo vždycky. Za nás se bude účastnit pan velvyslanec Stašek k manželkou,“ potvrdil Seznam Zprávám mluvčí české diplomacie Daniel Drake.

S navazováním kontaktů s klíčovými členy Trumpova týmu začalo Ministerstvo zahraničí už před více než dvěma roky. A nyní se to logicky ještě zintenzivní. „Do USA se teď bude jezdit hodně často. Už 14. ledna tam jede Václav Bartuška, zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti,“ sdělil Drake s tím, že energetika bude s nástupem Trumpa jednou z hlavních priorit.

„Víme, že Trump bude chtít, abychom nakupovali více amerického plynu, což nám vzhledem k našemu pokusu být nezávislí na ruské energii vůbec nevadí. Naopak to chceme,“ poznamenal.

Bartuška bude v USA jednat jak s odcházející administrativou, tak i s tou novou. „Bude moci rozjet novou spolupráci, zjistit, co plánují, mluvit tam za Česko,“ dodal.

Brzy po inauguraci by měl do USA odjet na návštěvu podle diplomatického zdroje Seznam Zpráv i šéf rezortu Jan Lipavský. Obsah jeho návštěvy je ale ještě nejasný.

Jisté ale je, že kromě energetiky bude pro česko-americké vztahy významná i česká stopa na Blízkém východě. V Sýrii Česko působí jako „ochranná mocnost“ pro USA, pracovníci české ambasády se tam totiž starají o záležitosti vůči USA i o tamní americké občany.

„Ne, že by těch případů bylo mnoho, ale je to důležitá agenda,“ řekl ministr Lipavský . Připomněl, že si v prosinci telefonoval s americkým ministrem zahraničí Antonym Blinkenem, který se ujišťoval, že Česká republika bude v Sýrii jako ochranná mocnost USA pokračovat.

Česko navíc do země vrací ambasádní vedení, ve funkci chargé d’affaires tam bude působit bývalý velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka. A to je pro Američany jasným signálem, že úřad bude plně fungovat.

Do jaké míry to ale „ocení“ Trumpova diplomacie, není zatím jisté. Záleží hlavně na vývoji v Sýrii, který se stále nedá predikovat. „Budeme se o tom samozřejmě bavit. Myslíme si ale, že to bude nová administrativa vnímat podobně jako ta odcházející. Je tam s námi spokojenost,“ podotkl Drake.

Kromě Sýrie je pro USA významná i česká podpora Izraele. Těžko by Američané hledali tak proizraelského spojence v Evropě, jako je právě Česká republika.

V neposlední řadě se může Amerika opřít o Česko i v případě Tchaj-wanu, i v jeho podpoře jsou Češi Američanům prospěšní.

Obecně celá oblast Indo-Pacifiku je pro USA důležitá, nezávisle na tom, zda je u moci demokratická či republikánská administrativa. „Indo-Pacifik očekáváme jako jednu z oblastí, kde o nás mají Američané zájem. Snažíme se to využívat a říkat, že vy nás potřebujete v Indo-Pacifiku a my vás potřebujeme na Ukrajině. To je hlavní message, kterou budeme Trumpovým lidem říkat,“ naznačil mluvčí Černínského paláce.

Vedle premiéra a Ministerstva zahraničí se na nástup Trumpovy vlády připravuje i Hrad, který má rovněž zahraničněpolitickou agendu. Prezident Petr Pavel se v minulosti, ještě než nastoupil do úřadu, na adresu Donalda Trumpa nevyjadřoval právě diplomaticky. V roce 2022 ho nazval „odpudivou lidskou bytostí.“ Těsně před americkými volbami pak tento výrok zopakoval jeden z prezidentových blízkých poradců Petr Kolář.

Po volbách ovšem Pavel Trumpovi pogratuloval a uvedl, že jeho osobní názor není ve chvíli, kdy oba muži oficiálně reprezentují své země, relevantní. Z posledních prezidentových výroků je jasné, že Hrad zvolí směrem k Trumpovi pragmatickou, realistickou pozici. Jak popisují zdroje z Hradu, Pavel dostojí svým povinnostem, o žádné bližší vztahy se ale pokoušet nebude.

A to i vzhledem k tomu, že americká diplomacie obecně tíhne spíše k budování vztahů s výkonnou mocí, tedy v českém případě s předsedou vlády. „Je důležité si uvědomit, že jsme parlamentní a ne prezidentský systém, pro amerického prezidenta je partnerem spíš premiér než prezident,“ uvedl pro Seznam Zprávy Petr Kolář, externí zahraničněpolitický poradce hlavy státu.

Podle prezidentova okolí se tedy očekává maximálně neformální setkání obou prezidentů v rámci nějaké větší akce, jako je třeba summit NATO. „Příležitost pro bilaterální setkání se bude otevírat spíše pro premiéra Petra Fialu,“ uvedl zdroj z Hradu.

„Návštěva prezidenta Pavla v Bílém domě opravdu není nic, co by nás mělo nyní přehnaně zaměstnávat. Myslím si, že už jsme dospěli, že už to nepotřebujeme. Pokud si nicméně Američané sami všimnou, že máme prezidenta, který stojí za to, aby si ho pozvali, tak jistě zdvořile přijme. Na druhou stranu vlamování se do dveří, kde je nával hlavně ze zemí, které jsou na tom podobně, jako jsme byli kdysi my, už nepotřebujeme,“ shrnul Kolář, někdejší velvyslanec v USA.

Stejně jako Vondra i Kolář označil Trumpa za transakčního člověka, který bude chtít od evropských partnerů vědět, co je za co. „V tomto ohledu je potřeba k jeho administrativě přistupovat. Neházejme flintu do žita předem, uvidíme, jak se bude chovat a jak bude formovat zahraniční politiku. I to, co se týká Ukrajiny a Ruska nemusí být tak černobílé, jak to vypadá. Při otevření katedrály v Notre-Dame měl například modrý oblek a žlutou kravatu, demonstroval tím sympatii k Ukrajině,“ popsal exdiplomat.

Jenže právě Notre-Dame, jejíhož znovuotevření se Petr Pavel nezúčastnil, je podle některých kaňkou hradní diplomacie. „Udělal chybu, měl být v Notre-Dame, podat si tam s Trumpem ruku. Ti, kdo vědí, o co jde, tam byli,“ dodal Vondra.

Byť na neúčast prezidenta v Paříži má Vondra a Kolář odlišný názor, oba se shodují na tom, že česko-americkým vztahům prospěje brzké jmenování amerického velvyslance v Česku. Po necelých dvou letech ve funkci totiž skončil v prosinci velvyslanec Bijan Sabet, jeho konec je spojený právě s koncem administrativy Joea Bidena.

„Čím dřív tady nový velvyslanec bude, tím lépe. Vypovídá to o diplomatické kultuře. Nicméně pokud se to nestane hned, nehledejme za tím nějaké senzace,“ řekl Kolář.

Podle Vondry má pražská ambasáda dobré jméno, dostává se za odměnu, většinou ji obsazují političtí nominanti za sponzorování kampaně. „Je tu bezpečno, dobře se tu žije a jí. A výhodou je i samotná rezidence, ta je opravdu exkluzivní záležitostí, ohromí i hodně bohatého člověka. Stoprocentně to dostane někdo za zásluhy,“ uzavřel Vondra.