Článek
Západ se pokusí i přes rozlišné zájmy udržet těžce vydřenou jednotu. O tu coby klíč k řešení krize na Ukrajině žádal minulý týden v rozhovoru pro Seznam Zprávy i starosta Kyjeva Vitalij Kličko.
Česko na obou zásadních akcích zastupuje premiér Petr Fiala (ODS). Prezident Miloš Zeman se summitu NATO nezúčastní poprvé za dobu svého prezidentování, pozici Česka ale před summitem společně konzultovali.
Fiala do Bruselu přiváží i čerstvé dojmy ze své nedávné „válečné“ cesty do Kyjeva se svým polským a slovinským protějškem. A přijíždí sem jako středoevropský jestřáb, tedy s razantními postoji k protiruským sankcím či vyzbrojování Kyjeva.
„Musíme vyslat jasný signál, že válka na Ukrajině musí skončit a nesmí se rozšířit na území NATO,“ uvedl před odletem na summit Fiala.
Na evropské půdě bude Česko prosazovat, aby dveře do Evropy zůstaly pro Ukrajinu otevřené. „Měli bychom dospět k nabídnutí kandidátského statusu,“ řekl také.
V Bruselu se budou řešit i protiruské sankce, Fiala uvedl, že stejně důležité jako jejich rozšiřování je jejich vymáhání.
Peníze na uprchlíky
Unijní lídři budou také řešit, jak se společně vypořádat s uprchlickou krizí, která nejvíce doléhá na středoevropské země.
„Jsou tu nějaké programy, které vznikly za uprchlické krize v roce 2015, musíme řešit, zda v tuto chvíli stačí. Jde o to, aby evropské země na této nejvyšší úrovni deklarovaly, že jsou připravené pomoct a poskytnout prostředky,“ uvedl Fiala.
V oblasti vyzbrojování Ukrajinci dlouhodobě prosí NATO o pomoc s uzavřením vzdušného prostoru. Jeho vynucování by ale znamenalo podle západních zemí přímé vojenské angažmá Aliance – a tedy i riziko ozbrojeného střetu s Ruskem.
Česká vláda zastává postoj, že je možné pomoct vyzbrojit Kyjev, aby si nebe Ukrajinci hlídali sami.
„My jsme přesvědčeni o tom, že Ukrajinci mají dostat zbraně, aby se mohli bránit, včetně obrany svého vzdušného prostoru. Mají na to právo a je naší povinností jim je poskytnout. Tak k tomu přistupujeme a jednáme o tom s ostatními,“ řekl Seznam Zprávám klíčový poradce premiéra Tomáš Pojar minulý týden po návratu z Kyjeva.
Česká delegace si ze setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským v ukrajinské metropoli přivezla i podnět vrátit do Kyjeva vyslance EU. Většina diplomatů se z města stáhla z bezpečnostních důvodů.
Nabitý program
První na řadě je dopolední setkání šéfů třicítky členských zemí Aliance, kteří by se podle generálního tajemníka Jense Stoltenberga měli shodnout na dalším posilování východního křídla Aliance včetně vytvoření mezinárodních bojových skupin na Slovensku, v Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Další vojenská pomoc Ukrajině by mohla mít podobu ochranných prostředků proti chemickému útoku. Prezident Biden před svým odletem do Evropy vyjádřil podezření, že Moskva může sáhnout i k těmto extrémním zbraním.
Většina členů NATO se však stále nechce angažovat přímo na Ukrajině v obavách z rozpoutání celosvětového konfliktu, proto nejspíš ukrajinské volání po zřízení bezletové zóny či poskytnutí letadel nebo polský plán na vyslání mírové mise padnou pod stůl. Na okraj summitu NATO proběhne i vrcholná schůzka ekonomicky vyspělých zemí G7.
Evropští prezidenti a premiéři včetně předsedy české vlády Petra Fialy poté zahájí schůzku mimořádným jednáním s Bidenem. Jednat se bude o dalším přitvrzení sankcí cílených tentokrát na vývoz energií. Unie si od Washingtonu slibuje příslib dalších dodávek zkapalněného zemního plynu, který má částečně dodávky ruského plynu nahradit.
Diplomaté však neočekávají, že by se kvůli odporu některých zemí v čele s Německem vůdci sedmadvacítky shodli na embargu na dovoz ruské ropy navrhovaném pobaltskými státy a Polskem. Na programu bude také ladění taktiky, jak udržet Čínu, aby se do války přímo nezapojila po boku Ruska.
