Článek
Jedním z cílů českého evropského předsednictví, které se teď v prosinci chýlí ke konci, bylo i posunutí otázky rozšiřování Evropské unie o západobalkánské země. Lídři zemí EU a západního Balkánu o tom budou dnes diskutovat na společném summitu, který se uskuteční v albánské Tiraně.
„Evropská unie má zájem na stabilitě tohoto regionu a jeho přibližování EU,“ řekl před odletem do Tirany Fiala. Dodal, že toto sbližování je pro Českou republiku důležité i proto, že region nabízí příležitosti pro české firmy.
Česko na něm bude reprezentovat premiér Petr Fiala (ODS). Otevřít tam chce i možná řešení nárůstu intenzity migrace přes Balkán směrem do Unie, který v současné době unijní země sousedící s balkánskými výrazně trápí. Kvůli intenzivní migraci bylo ku příkladu v posledních týdnech nutné zavést hraniční kontroly mezi Českem a Slovenskem.
„Západobalkánská trasa je opět ve zvýšené míře využívána převaděčskými skupinami. Naším cílem musí být zabránit těmto obchodníkům s lidským neštěstím. Nejjednodušším způsobem je spolupráce se zeměmi, přes které trasa vede,“ uvedl Fiala.
Dodal, že je účinné a potřebné, aby se migrační trasy narušovaly jižněji než doposud, kdy je důkladně hlídaná hranice Schengenu, a to především mezi Maďarskem a Srbskem.
Evropští politici chtějí mimo jiné na setkání projednat i urychlené sladění vízových politik zemí regionu s evropskou vízovou politikou a zkvalitnění systémů návratů, které jsou nyní mnohdy problematické.
„Pro celou Evropu je stabilita západního Balkánu důležitá. Je důležitá pro naši bezpečnost,“ uvedl. Dodal, že EU připravila pro tento region energetický balíček za jednu miliardu eur. „Měl by pomoci ke snížení závislosti těchto zemí na Rusku.“
V minulosti nejuzavřenější země bývalého východního bloku požádala o vstup do EU v roce 2009, roku 2014 získala status kandidáta. S přístupovými rozhovory Albánie začala o šest let později. Úterní summit je prvním, který se uskuteční přímo v regionu. „Jde o projev podpory v nelehké situaci války v Evropě a jejích dopadů na bezpečnost, energetiku, ale i ceny energií,“ uvedl k tomu úřad vlády.
Již tradičním tématem totiž budou dopady ruské agrese na Ukrajině. Fiala chce, aby západobalkánské země sdílely s EU hodnoty ve vztahu k zahraničně-politické situace ve směru k Rusku. „A to i ve věci dodržování sankcí,“ řekl. Problematický je v tomto případě třeba postoj Srbska. Jeho prezident Alexandr Vučič chtěl původně tento summit i ignorovat, nakonec dorazí. „Srbsko jde dlouhodobě jinou cestou, což určitě není dobré ani v přibližování západního Balkánu EU. Ale ten dialog musíme vést, aby se neposiloval vliv Ruska na západní Balkán.“
Lídři unijních a západobalkánských zemí se naposled sešli na konci června letošního roku v Bruselu. Poslední společný summit se uskutečnil loni v říjnu ve Slovinsku. Česko tam tehdy zastupoval ještě premiér Andrej Babiš (ANO).
Země západního Balkánu zahrnují kromě hostitelské Albánie i Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Kosovo, Srbsko a Republiku Severní Makedonie.
