Hlavní obsah

Fiala chce Ukrajině otevřít dveře do EU. Potřebuje naději, řekl v Bruselu

Foto: ČTK

Premiér Petr Fiala (ODS).

aktualizováno •

Česko na unijním summitu usiluje o přiblížení Ukrajiny do evropské sedmadvacítky. EU se zatím shodla na „Marshallovu plánu“ pro Ukrajinu.

Článek

Při historicky prvním českém předsednictví EU se v roce 2009 slavnostně ustanovil evropský projekt východního partnerství, který má za cíl „přetahovat“ postsovětské země na západ a vzdalovat je ruské autoritářské náruči.

O třináct let později může Česko – znovu v čele Evropy – projekt dotáhnout k historické chvíli, a to k přičlenění první ze zemí východního partnerství, Ukrajiny, přímo do EU.

I když vlastně nečekaně a za tragických okolností války.

Český premiér v pátek dál jedná s evropskými lídry na summitu v Bruselu o ruské agresi na Ukrajině, ekonomických důsledcích a o pomoci pro srdnatě bojující zemi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj už krátce po napadení Ruskem vyplnil v zabarikádovaném paláci v Kyjevě a oblečený v maskáčích přihlášku do EU – s tím, že na ukrajinském území se bojuje i za Evropu a její hodnoty. Zelenskyj o přijetí do EU žádal znovu lídry sedmadvacítky v online spojení do Bruselu ve čtvrtek večer.

Pro sedmadvacítku jde však o další těžké téma, které rozděluje starý kontinent po staré známé ose Východ–Západ.

Dveře do Evropy

V oficiálních závěrech summitu se hraje o každé slovo, které v nich padne o ukrajinském přidružení k EU. V pátek dopoledne pak Fiala oznamoval, že se podařil „dobrý posun“. „Evropská unie stojí za Ukrajinou a jejím lidem a Evropská rada znovu potvrzuje versailleskou deklaraci a uznává evropské aspirace a evropskou volbu Ukrajiny,“ stojí nakonec v závěrech summitu.

Premiér Fiala v Bruselu řekl, že vedle humanitární a vojenské podpory potřebuje Ukrajina v těchto těžkých chvílích ještě něco navíc – naději.

„Ukrajinci bojují za naše evropské hodnoty. Bojují za nás a my bychom jim měli kromě slov a pomoci v oblasti vojenské a humanitární dát ještě jednu podporu: naději. Naděje znamená říct: ‚My vás chceme. Dveře do EU jsou otevřeny a ukazujeme to tím, že jste kandidátskou zemí a teď už je na vás, abyste naplnili všechny podmínky, které jsou potřeba‘,“ uvedl.

Jisté je, že tento plán má podporu zemí, které z vlastní historie znají sílu ruského nepřátelského sevření – ať už jde o země ze středu Evropy, či pobaltské státy.

„Máme sami zkušenost, jak jsme sami směřovali do NATO a EU a co pro nás ty otevřené dveře znamenaly,“ dodal Fiala.

Připustil také neshody uvnitř EU. „Jsou tady země, které si umí představit, že by bylo otevřeně řečeno: Ukrajina bude mít status kandidátské země a pak budeme řešit technické věci, protože mimořádné sitauce vyžadují mimořádná řešení. Mezi tyto země patří Česká republika. Jsou ale země, které si takové mimořádné postupy neumí představit,“ uvedl po čtvrtečním večerním jednání se svými unijními protějšky.

Sedmadvacítka se na summitu za účasti amerického prezidenta Joe Bidena shodla na vytvoření fondu, z něhož bude po skončení války financována obnova Ukrajiny. Premiér Fiala přirovnal fond k Marshallovu plánu, který po druhé světové válce přispěl k rekonstrukci Evropy.

Bez diplomatických fines

Co se týče časového horizontu udělení kandidátského statusu Ukrajině, má se tak podle Fialy stát co nejdřív. „Ale nemyslím si, že by se to stalo teď,“ říkal už před jednáním v Bruselu.

Na obzoru už se přitom rýsuje české předsednictví EU. Praha bude „šéfovat“ Unii už od letošního července. Diplomacie, včetně té evropské, miluje symboly. Přizvání do EU pod taktovkou členské země EU, které se již podařilo se sovětskému a ruskému gravitačnímu poli vzdálit, jak by tomu bylo za českého předsednictví EU, by nepochybně takovým zapamatovatelným symbolem bylo.

Premiér Fiala v odpovědi na dotazy Seznam Zpráv na tiskové konferenci v Bruselu zdůraznil, že situace v zemi je natolik vážná, že diplomatické finesy a zápisy do učebnic jdou stranou.

„Klidně se toho vzdám, když přizveme Ukrajinu teď. Toto není standardní politická situace, kdy je země, která se uchází o kandidátský status, a my to dokážeme a přesvědčíme ostatní. Lidé tam bojují o život a životy svých rodin,“ řekl premiér.

Zelenskyj žádá Francii

Rychlé sblížení žádal Zelenskyj už minulý týden i po francouzských zákonodárcích v dalším ze svých online projevů. A odkazoval se právě na francouzské předsednictví EU, které by k takovému kroku mělo podle něj Evropu přesvědčit.

„Očekáváme, že během francouzského předsednictví EU padne dlouho odkládané rozhodnutí o plném členství Ukrajiny v Evropě a Evropské unii,“ řekl Zelenskyj francouzskému Národnímu shromáždění. V minulosti uvedl, že by EU Ukrajinu měla rovnou přijmout ve speciální zrychlené proceduře.

Ale je to právě Francie, která patří k zemím, které zastávají k unijním ambicím Ukrajiny spíše chladný postoj. A to zejména nyní, když prezident Macron finišuje s předvolební kampaní a usiluje o znovuzvolení. Prezidentské volby ve Francii proběhnou už v dubnu. Rozšiřování Unie směrem na východ je pro západní Evropu mnohem složitější a méně srozumitelné téma.

Rozšiřovací proces EU je tak dlouhodobě v limbu. Kandidátský status má v současné době pět zemí: Turecko, Srbsko, Severní Makedonie, Černá hora a Albánie. Ani v jednom případě není na obzoru řádné přijetí. „Nadstandard“ pro Ukrajinu v této otázce by mohl vyvolat tenzi u těchto zemí.

Doporučované