Článek
Na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně si akademický senát v pondělí zvolí nového děkana. Nahradí dosavadního šéfa fakulty Pavla Žufana, který kvůli skandálu s plagiáty a rychlostudenty v prosinci rezignoval.
Na uvolněný post bylo podle informací Seznam Zpráv původně navrženo šest kandidátů, ale čtyři z nich nominaci odmítli. Nakonec tak zůstali pouze dva, přičemž oba dříve působili po boku kritizovaného Žufana na postech proděkanů.
První uchazečkou je Martina Rašticová, dosavadní proděkanka pro internacionalizaci (ve vedení fakulty je od roku 2018). Druhým Svatopluk Kapounek, který byl v letech 2014 až 2022 proděkanem pro tvůrčí činnost a nyní je na pozici prorektora celé Mendelovy univerzity. Jména kandidátů redakci potvrdila i mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.
Seznam Zprávy chtěly od obou vědět, co chtějí udělat pro to, aby výrazně pošramocenou reputaci fakulty a celé vysoké školy napravili. Ani jeden to před pondělním hlasováním akademického senátu nechtěl říct.
„Plán samozřejmě mám, je obsahem tezí, které chci v pondělí představit. Nicméně konkrétní představy nechme, prosím, až na nového děkana či děkanku,“ uvedl na dotaz Kapounek. V podobném vyhýbavém duchu reagovala i Rašticová.
Případ Mendelovy univerzity se stal centrem zájmu široké veřejnosti i kvůli kandidatuře bývalé rektorky Danuše Nerudové na prezidentku. Nerudová řídí jednu z kateder na Provozně ekonomické fakultě, v minulosti byla i proděkankou.
Kauzu nestandardního vzdělávání části studentů řeší i Národní akreditační úřad pro vysoké školství (NAÚ). Na univerzitě už provedl dvě kontroly – jednu předloni, druhou loni. Čeká se na pravomocný „rozsudek“ s případným vyměřením trestu.
Ve čtvrtek 19. ledna se sejde rada NAÚ v čele s bývalým ministrem školství Robertem Plagou, aby ortel nad školou vynesla. Ve hře je definitivní odebrání tzv. institucionální akreditace. Minimálně pro doktorský typ studia v ekonomických oborech, jak o tom rada nepravomocně rozhodla už loni v květnu. Univerzita by tak přišla o část své autonomie, nemohla by si sama rozhodovat o jednotlivých studijních programech.
Ale finální rozhodnutí může být teoreticky ještě tvrdší a vztahovat se i na další obory a další typy studia.
„Ta škála variant je daná zákonem a jsou tam jak prvky slabší, tak silnější. To rozhodnutí může být tvrdší, než bylo, ale také měkčí, než je to původní z května 2022. Může jít o odebrání institucionální akreditace nebo její části,“ uvedl Plaga v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Co se stalo na Mendelově univerzitě?
- Studijní programy vysokých škol schvaluje (akredituje) Národní akreditační úřad pro vysoké školství (NAÚ). Za splnění přísných podmínek může tento státní úřad udělit vysoké škole tzv. institucionální akreditaci pro určitou oblast (oblasti) vzdělávání a ta si potom jednotlivé studijní programy může schvalovat sama.
- Je to relativně nový instrument, školám rozšiřuje autonomii. Podmínkou udělení akreditace je například i ustanovení Rady pro vnitřní hodnocení v čele s rektorem, která by měla hlídat kvalitu vzdělávání a plnění nastavených programů.
- První institucionální akreditaci získaly v roce 2018 Univerzita Karlova, Masarykova univerzita a Univerzita Palackého.
- V květnu 2021 schválil NAÚ i žádost Mendelovy univerzity. Brněnská vysoká škola získala institucionální akreditaci pro šest oblastí vzdělávání, včetně ekonomických oborů. Akreditace je vždy na 10 let, a tak by měla platit do května 2031, pokud nebude předčasně odebrána.
- Loni 19. května Rada NAÚ rozhodla (nepravomocně) o odnětí institucionální akreditace Mendelově univerzitě pro doktorský typ studia v ekonomických oborech. Bakalářského a magisterského typu studia se toto odnětí netýkalo, stejně tak jiných oborů.
O možném zpřísnění mohou rozhodnout i výsledky zmíněné druhé kontroly z letoška, dosud radou NAÚ neprojednané. Ta byla zaměřena nikoliv jen na problematickou Provozně ekonomickou fakultu, ale na celou univerzitu. I tato prověrka dle dílčích informací, které jako první přinesl Deník N, odhalila závažná pochybení.
Provozně ekonomická fakulta v minulých letech nabírala ze zahraničí v nebývalých počtech zájemce o doktorské studium, do oboru vedeného v angličtině „Economics and Management“. Mnohým Němcům a Rakušanům dálkové studium v Brně za vysoký poplatek (25 tisíc eur) zprostředkovaly zahraniční agentury. Někteří doktorandi se k vysněnému titulu Ph.D. dostali za výrazně kratší dobu, než jsou standardní tři roky. Bývalá rektorka Nerudová v prezidentské kampani, která pro ni nakonec skončila neúspěchem, uvedla, že těchto rychlostudentů byly „jen“ asi dvě desítky, všichni prý podmínky studia splnili. Sama univerzita ale dosud žádnou statistiku o hříšnících nevydala.
Nejde jen o rychlá studia nabraných doktorandů. V několika případech byly odhaleny i opsané disertační práce. Zjistila to nikoliv univerzita, ale experti na plagiáty z Rakouska a Německa.
Předseda akreditačního úřadu Robert Plaga připouští, že skandál kolem Mendelovy univerzity se svým přesahem do zahraničí ovlivňuje pověst celého českého vysokého školství. Jde i o to, jak si samy školy umí ohlídat, aby studium ve všech typech, včetně nejvyššího doktorského, probíhalo podle nastavených pravidel.
„My jsme si předsevzali, že kvalitu institucionálních akreditací zvýšíme. Byť chápu, že ty systémy jsou nové, tak musí řádně fungovat. Neznamená to, že na těch školách nemůže nikdy dojít i k chybám – to bude docházet asi vždy –, ale kontrolní mechanismy na univerzitě je mají ‚odchytávat‘ a řešit,“ zdůrazňuje Plaga potřebu řádného fungování interní kontroly.
Bývalý ministr školství Robert Plaga sám ve čtvrtek o osudu Mendelovy univerzity hlasovat nebude. Nepovažuje to za vhodné, protože v minulosti na této škole vystudoval, učil a na začátku loňského roku ji po odchodu Danuše Nerudové z pozice náhradního rektora krátce řídil.
„Už loni v září jsem všem členům rady NAÚ oznámil, že v kauze Mendelovy univerzity sám sebe budu označovat za podjatého a hlasovat nebudu,“ uvedl pro Seznam Zprávy současný šéf akreditačního úřadu.
