F-35 jsou akceschopné jen v 55 procentech případů, kritizuje americký úřad

Míra akceschopnosti flotily - neboli procento doby, po kterou může letoun plnit jednu z přidělených misí - činila v březnu 2023 pouhých 55 procent, což je hluboko pod cílem Pentagonu, který je 85 až 90 procent, uvedl ve čtvrtek Vládní kontrolní úřad (GAO) podle amerického deníku Financial Times (FT).

„Pokud je letadlo schopno plnit úkoly pouze v 55 % případů a cílem je 85 až 90 % případů, daňovým poplatníkům se to nevyplatí,“ uvedla Diana Maurerová, která je autorkou zprávy pro Úřad pro vládní odpovědnost.

„Připravenost stíhacích letounů F-35 k akci negativně ovlivňují zejména problémy s údržbou, problémy se servisními stanicemi,“ stojí ve zprávě GAO.

Pentagon má podle FT až několikaleté zpoždění, co se týče zřizování nových servisních stanic, které jsou nutné pro provádění těch nejzávažnějších oprav.

Nedostatečné kapacity tak podle posudku mají za následek zpoždění oprav letounů F-35 a z toho plynoucí „10% snížení míry způsobilosti letounu k plnění úkolů“. Podle zprávy GAO ve frontě na opravy momentálně čeká více než 10 tisíc součástek.

Další problém GAO objevil v tom, že se ministerstvo obrany při řízení údržby letounů F-35 do značné míry spoléhá na dodavatele, společnost Lockheed Martin, která stíhačky F-35 vyrábí. Podle Maurerové totiž celková údržba stíhačky „závisí výhradně na společnosti Lockheed Martin, která stíhačky F-35 vyrábí, a subdodavatelích, které si najímá“. I tento přístup může podle zjištění GAO způsobovat zpožďování oprav.

Stav, kdy se ministerstvo obrany musí ohledně údržby spoléhat na Lockheed Martin, bude zřejmě trvat ještě několik let. Podle GAO ale řízení údržby letounů F-35 nejpozději v říjnu 2027 převezme Pentagon. Do té doby GAO předložil k řešení zpožďujících se servisních prací sedm doporučení a Pentagon všechna přijal.

Zpráva GAO, nezávislého kontrolního orgánu Kongresu, byla zveřejněna jen několik dní poté, co se v Jižní Karolíně zřítil letoun F-35. Trosky bojového letounu F-35 se po katapultáži pilota ztratily. Armáda kvůli problémům s lokalizací stíhačky žádala o pomoc při pátrání i veřejnost, což vyvolalo otázky, jak je možné, že se letoun pohřešoval celý den. Pátrací akci zpočátku komplikovalo špatné počasí.

O stíhačky F-35 má zájem i česká armáda. Vláda loni v červenci rozhodla, že Ministerstvo obrany zahájí s USA jednání o pořízení 24 letadel.

Zveřejněné informace nepovažuje české Ministerstvo obrany za alarmující. Uvedlo, že se týkají tzv. mission capability, neboli připravenosti k okamžitému plnění úkolů.

„To neznamená, že F-35 vydrží ve vzduchu jen 55 % deklarovaného času, ale že letadlo je schopné okamžitě vzlétnout a plnit úkol, aniž by potřebovalo něco opravit nebo provést nějakou údržbu (v 55 % deklarovaného času),“ uvedl ve vyjádření mluvčí resortu Jiří Táborský.

„Zmíněná úroveň 55 % není ve srovnání s jinými letadly nijak výjimečná a naše letectvo se aktuálně pohybuje v podobných číslech. Navíc Pentagon a výrobce strojů již deklarovali, že podíl strojů připravených k okamžitému použití bude postupně narůstat,“ dodalo Ministerstvo obrany.

Podívejte se na F-35 v akci:

Dlouholetý expert na letectví vysvětluje, že letuschopnost je hlavní údaj.

„Má to vliv na to, kolik letadel potřebujete. Každé letectvo má nějaké zadání, ať už je to hlídání domácího prostoru, expediční mise, výcvik. A v rámci misí se je letectvo snaží naplnit tím počtem techniky, kterou má. Snížená letuschopnost pak znamená, že to letectvo nemusí být schopné plnit všechny mise, pro které je vyčleněno,“ řekl ve vyjádření pro Seznam Zprávy. Jméno si nepřál zveřejnit kvůli tlaku, který momentálně kolem možné nejdražší armádní zakázky v historii panuje.

Připustil, že zjištění amerického Vládního kontrolního úřadu není dobrá zpráva, protože letuschopnost by měla být vyšší, udávaný standard je prý kolem 70 procent.

Nicméně, snížená letuschopnost podle něj nemusí hned znamenat, že je stíhačka rozbitá.

„To letadlo třeba nemusí být fyzicky neschopné, ono může mít nějaký předepsaný systém údržby, že se má prohlídnout nějaká část, něco se má zkontrolovat, a zrovna třeba není k dispozici služba nebo odborník, který by toto byl schopný zkontrolovat, a proto to letadlo není uznané jako letově způsobilé,“ vysvětluje, z jakých důvodů stíhačka nemusí být připravena k okamžitému vyslání do akce.

Nižší letuschopnost je podle experta daní za pokrokovost letounu. F-35 označuje za počítačové letadlo - podle něj má zdrojový kód letounu více než dva miliony řádků.

Informace o letuschopnosti by podle leteckého experta mělo Česko brát vážně.

„Já jsem nikdy od Ministerstva obrany neviděl informace o tom, kolik bude provozní cena těch letadel, protože těch 125 miliard, co je to dnes v dnešním kurzu, tak je cena čistě akviziční a nezahrnuje několik věcí. Tou nejzásadnější jsou provozní náklady na definovanou dobu provozu. Ministerstvo říká, že letadla plánuje provozovat téměř padesát let a provozní náklady jsou násobně vyšší,“ dodává expert.

Podle vojenského analytika Milana Mikuleckého jsou zprávy amerického Vládního kontrolního úřadu (GAO) férové. Závěry z nich lze podle analytika dělat poté, co je jasný kontext.

„Pokud hovoříme o akceschopnosti flotily, je nutné dodat, že hovoříme o všech vyrobených letounech F-35. Tedy o všech výrobních sériích, včetně těch úplně prvních, které jejich uživatel US Air Force používá pouze k výcviku. A vzhledem k tomu i zajišťování jejich letuschopnosti má nižší prioritu. Hovoříme i o variantách F-35B a F-35C, tedy letounech určených pro provoz z letadlových lodí, provozovaných v těch nejextrémnějších podmínkách,“ vysvětluje Mikulecký.

Neobává se, že by v případě nákupu F-35 byly na horší úrovni než letouny čtvrté generace.

„Ministerstvo obrany deklaruje, že chce pořídit F-35A Block 4, na jednu stranu je to varianta, která ještě neexistuje, na druhou stranu již v sobě zohledňuje všechny zkušenosti z provozu téměř tisíce vyrobených a létajících kusů. Pokud tento záměr skutečně realizují, nemám obavy, že by jejich provozuschopnost nebyla na stejné úrovni jako u letounů generace 4+.“

Na článek Financial Times reagovala na základě dotazů Seznam Zpráv i americká společnost Lockheed Martin, která F-35 vyrábí.

„Bojová operační výkonnost letounu F-35 zůstává vysoká a společnost Lockheed Martin je plně odhodlána podporovat iniciativy JPO (Joint Program Office) zaměřené na zvýšení dostupnosti letounů. Aktivně s nimi spolupracujeme na řešení problémů snižujících připravenost F-35 a zavádíme řešení prostřednictvím programu spolehlivosti a udržovatelnosti,“ uvedla firma ve vyjádření.

Lockheed Martin také uvedlo, že více než 90 % dílů funguje lépe, než se předpokládalo. „Střední doba mezi poruchami, měřená v letových hodinách (MFHBF – mean flight hour between failure), tedy doba, po kterou díly zůstávají na letadle, než nastane porucha, je více než dvakrát vyšší než u zbraňových systémů 4. generace. Kromě toho spolupracujeme s vládou USA na urychlení aktivace dep, abychom zvýšili opravárenskou kapacitu, což sníží poptávku po nových dodávkách.“

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) tento týden řekla, že vláda Petra Fialy už velmi brzy rozhodne, jestli Česko 24 stíhaček z USA koupí, nebo ne.

„Můžu říct, že jednání skončila. Máme před sebou rozhodnutí, jestli se vládě a mým kolegům budou ty naše vyjednané věci líbit natolik, že pro to zvednou na vládě ruku a dají mandát k tomu, že se uzavře smlouva. Teď mám do října vládě předložit výsledky vyjednávání a vláda řekne ano, nebo ne,“ prohlásila Černochová.

S nákupem stíhaček z USA nesouhlasí opoziční hnutí ANO. Za neobhajitelný a zbytný hazard jej označil před pátečním jednáním Sněmovny místopředseda ANO a šéf stínové vlády hnutí Karel Havlíček.

Podle něj ANO nezpochybňuje potřebu posilovat výdaje na obranu, nesmí se tak ale dít zbrkle a za každou cenu. „Cílem nesmí být utrácet a za každou cenu pořizovat to nejlepší, ale investovat uvážlivě a v kontextu toho, na co máme a co potřebujeme,“ uvedl.

Snahu koupit americké stíhačky F-35 dlouhodobě kritizuje také exministr zahraničí a kultury Lubomír Zaorálek (SOCDEM), který by upřednostnil nákup švédských gripenů. Nejvíce Zaorálkovi vadí příliš vysoká cena.

„Česká vláda kupuje letouny F-35 asi tak, jako když někdo přijde kupovat kabelky v Pařížské a kupuje tu, která je nejdražší, která nejvíc frčí a kterou se nejvíc blýskne,“ kritizuje záměr nákupu Zaorálek na svém profilu na sociální síti X (dříve Twitter).

Možný nejdražší nákup české armády kritizoval nedávno i výrobce švédských gripenů. Marketingový ředitel firmy Saab Mikael Franzén ČTK řekl, že Švédové neměli příležitost prezentovat benefity svých letadel a nabízejí 24 Gripenů E za 2,5 až 3 miliardy dolarů (asi 56 až 67 miliard korun). Součástí balíčku by bylo zdarma 14 Gripenů C/D, které si Česko v současnosti pronajímá za 1,7 miliardy korun ročně.