Exprezidenti mají dostávat víc peněz

S návrhem, o němž v pondělí informovala Česká televize, přišel ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Výše prezidentské renty by se podle něho měla podobat základnímu platu řadových poslanců či senátorů. Tedy v řeči čísel by si mohli exprezidenti Václav Klaus i Miloš Zeman od ledna přijít měsíčně na 109 500 korun. Kromě toho jim jde ze státního rozpočtu i padesátitisícová „injekce“ na provoz kanceláře a asistenta, i tato částka by se měla podle Jurečky zvýšit.

Důvod? Jurečka uvádí, že prezidentská renta byla ustavena v roce 2004 a po celé dvě dekády se nevalorizovala. Debaty o jejím růstu se sice sem tam vynořily, nikdy se ale nedotáhly do konce. Naposledy měly exhlavy státu nakročeno ke zvýšení renty loni na jaře, tehdejší vládní záměr ale shodili ze stolu zejména Piráti. Přitom ještě před pár lety sami volali po zvýšení renty z padesáti tisíc na šedesát pět tisíc. To bylo ale v době, kdy veřejnost netížily vládní škrty, zní od Pirátů.

„Stát teď nemá peníze ani na školky pro děti, nedává smysl, abychom zvyšovali renty pro bývalé prezidenty,“ zdůraznil pro Seznam Zprávy předseda pirátského poslaneckého klubu Jakub Michálek.

S tím nesouhlasí ministr Jurečka, který chce zvýšení renty dotáhnout po letech debat do konce. A proto přidá návrh na její zvýšení do zákona, který má od ledna zvýšit platy ústavních činitelů. Zákonodárci by o tom měli rozhodnout do konce letošního roku.

Kromě pirátského „NE“ může vláda počítat i s nesouhlasem opozičního SPD. „Česká ekonomika si nevede dobře a neměly by se zvyšovat platy politikům ani renty exprezidentům,“ řekl SZ šéf SPD Tomio Okamura.

Odmítavě se k Jurečkovu návrhu staví i lídryně mimoparlamentních komunistů a levicového hnutí Stačilo! Kateřina Konečná. „V tuto chvíli, kdy několik milionů lidí žije v chudobě či těsně na její hranici a řeší, jestli si doma budou moct vůbec zatopit, je naprostá drzost mluvit o navyšování platů a rent politiků a jejich manželek,“ napsala Seznam Zprávám.

Vládní strany, které mají i bez odpadlíků Pirátů většinu, by mohly tentokrát najít netradiční společnou řeč i s poslanci z opozičního hnutí ANO. „Vzhledem k tomu, že se měsíční renta pro bývalé prezidenty nezměnila od roku 2004, přestože všechny ostatní příjmy i cenová hladina od té doby výrazně narostly, je současný stav neudržitelný a hodný nápravy,“ uvedla pro Seznam Zprávy Alena Schillerová, šéfka poslaneckého klubu ANO.

Sami exprezidenti zvyšování renty neiniciovali, Václav Klaus nicméně prostřednictvím svého mluvčího Petra Macinky podotkl, že navázání renty na plat poslance navrhoval už v době, kdy byl ještě ve funkci, Václav Havel. „Pan prezident Klaus po zvyšování renty nevolá, protože dokáže vyžít s tím, co má. Je to ale jediná věc, která se dvacet let nevalorizovala,“ řekl Seznam Zprávám Macinka, který kromě toho, že je i lídrem Motoristů, působí v Institutu Václava Klause. Právě ten nespoléhá na státní příspěvek, celý jeho provoz donedávna sponzorovala skupina PPF, před několika dny ho pod svá „křídla“ převzal podnikatel Pavel Tykač.

Reakci exprezidenta Zemana se jeho mluvčímu Jiřímu Ovčáčkovi nepodařilo sehnat, v minulosti ale ani o zvyšování renty aktivně neusiloval. Každopádně jeho oproti Klausovi skromnější dejvickou kancelář také celou nekryjí jen státní peníze, finančně mu pomáhají jeho někdejší spolupracovníci, například Vratislav Mynář či Martin Nejedlý.

Bez soukromého kapitálu se ostatně neobešel ani Václav Havel, jeho knihovnu sponzoruje podnikatel Zdeněk Bakala.

O zvýšení exprezidentské renty se nijak nezasazuje ani současná hlava státu Petr Pavel, který má před sebou ještě léta úřadování. „Kancelář prezidenta republiky návrh nijak nepřipomínkovala,“ uvedl pro Seznam Zprávy prezidentův mluvčí Vojtěch Šeliga.

Podle někdejšího hradního protokoláře Miloslava Sklenáře, který působil na Hradě za Václava Havla, Václava Klause i Miloše Zemana, by se měl stát o své bývalé prezidenty starat důstojně. Na druhou stranu připustil, že současná doba není – i vzhledem k veřejnému mínění - k jakémukoliv navyšování rent či platů politiků ideální. „Asi bych se zamyslel, jestli je to v tuto dobu nutné. Vhodným řešením by ale mohlo být, kdyby stát poskytoval exprezidentům bezplatně kancelář, jako je to v sousedních zemích, ostatní věci bych klidně ponechal beze změny,“ dodal.

Přehledně shrnuto, současný stav přiznává bývalým hlavám státu doživotní rentu ve výši 50 tisíc korun měsíčně, kterou sice musí danit, ale nemusí z ní odvádět zdravotní a sociální pojištění. Navíc mají víceúčelovou paušální náhradu ve výši dalších padesáti tisíc korun měsíčně, která má podle zákona sloužit zejména k provozu přiměřeně vybavené kanceláře a na plat asistenta.

Exprezidenti mají rovněž právo na užívání vozidla ve vlastnictví státu k osobní dispozici. A mohou k němu mít i řidiče. Samozřejmostí je také pravidelná ochranka. Tu zajišťuje Útvar na ochranu prezidenta Policie ČR.

Všechny tyto odměny a náhrady jsou doživotní, exprezidenti o ně nicméně mohou přijít, pokud by například spáchali úmyslný trestný čin, či pokud by se třeba vrátili do politiky a stali se ministrem, premiérem, poslancem, senátorem, soudcem, ombudsmanem nebo šéfem některého státního úřadu. Kromě renty a náhrad od státu pobírají Klaus i Zeman i klasický starobní důchod, jelikož jsou oba v důchodovém věku.

Renta pro exprezidenty nemá v české, potažmo československé historii hlubokou stopu a nejde ji z archivních dokumentů přesně vyčíst. „Většina prezidentů umírala brzy po skončení svého mandátu, někteří dokonce přímo v jeho průběhu,“ poznamenal pro SZ Jindřich Forejt, exšéf Klausova i Zemanova protokolu na Pražském hradě.

Zvláštní kapitolu tvořil první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, kterému stát například nechal k doživotnímu užívání zámek v Lánech, hradil mu i celý jeho provoz. „Navíc jako dárek k osmdesátinám dostal Masaryk od státu dvacet milionů korun,“ doplnil Forejt.

Po odstoupení Masaryka z funkce v roce 1935 vláda také rozhodla, že mu ponechá celý jeho prezidentský plat, který tehdy činil 850 tisíc korun ročně. „Podobně to bylo v roce 1948 s Edvardem Benešem. Také mu zůstal plný plat,“ dodal Forejt. Státních peněz si ale druhý československý prezident dlouho neužil, zemřel necelé tři měsíce po své abdikaci.

Rentu nepobíral ani Klement Gottwald či Antonín Zápotocký, oba zemřeli v úřadu. Prezident Antonín Novotný odstoupil z funkce i z politického života v roce 1968, poté pobíral nadstandardní penzi ve výši pěti tisíc korun. Průměr tehdy byl 2200 korun. To Gustáv Husák, který pod vlivem sametové revoluce opustil nejvyšší státní funkci na sklonku roku 1989, si podle Forejta musel vystačit s tehdy běžným důchodem 3800 korun.