Článek
Zatímco špičky vládní koalice čekají v těchto dnech náročná vyjednávání o úsporách v rozpočtu pro příští rok, v Poslanecké sněmovně v úterý odpoledne debatovali poslanci vládní koalice a ekonomové o tom, jak na to.
Konferenci s názvem Kde hledat úspory ve státním rozpočtu? uspořádal místopředseda Poslanecké sněmovny a ekonomický expert ODS Jan Skopeček, který se zaměřil na problematiku „nespoutaného růstu výdajů státu“. Zazněl apel na snížení dotací pro podnikatele či redukci úředníků, jinak se však seminář týkal spíše obecnějších výhledů a úvah než konkrétních kroků, které by v jednání mohli aplikovat koaliční předáci.
Původně se očekávalo, že vláda Petra Fialy (ODS) nalezne dohodu již tento týden. Ve středu ji čeká důležité jednání na platformě K15, kterého se zúčastní šéfové stran a ministři se svými stranickými experty. Podle informací Seznam Zpráv je však možné, že se nepodaří dohodnout vše, a politici tak budou nuceni ve vyjednávání pokračovat na začátku příštího týdne.
Jedním z ožehavých bodů je téma návratu superhrubé mzdy, čímž by se podle expertů Národní ekonomické rady vlády (NERV) schodek rozpočtu snížil o 90 až 100 miliard. Jenže to je věc, o které nechce ODS ani slyšet.
Skopečkova sněmovního semináře se účastnil i člen národní rady a ekonom Aleš Rod, který však návrat superhrubé mzdy doporučuje. V rozhovoru pro Seznam Zprávy mimo jiné doporučil, aby občanští demokraté tento krok ještě zvážili – ne jako ideovou pohnutku, ale krizové řešení.
Trenér je jen jeden
Jak hodnotíte dosavadní vývoj vyjednávání o konsolidačním balíčku?
Upřímně říkám, že to nemám jak hodnotit. Vláda projednává opatření NERVu i vlastní opatření, v této fázi s námi průběh jednání nekonzultuje, dozvídáme se to spíše z médií.
Není to špatně?
Nepovažuji to osobně za problém. NERV je poradní těleso, politickou odpovědnost nese vláda. Sleduji, že jednání probíhá mezi pěti politickými stranami, které logicky myslí na své voliče. Hodnotím to tak, že jednání nejsou jednoduchá, a jsem zvědavý, s čím vládní koalice přijde.
Vy jste vládě předložili vlastní doporučení, jak zalepit díry v rozpočtu. Nečekal byste tedy, že vláda bude mít zájem, aby se někdo z NERVu účastnil jako expert politických jednání?
Myslím, že si to potřebují nejdřív vyjasnit na platformě pětikoalice. Nebereme to úzkostně, ani já, ani mí kolegové v NERVu, alespoň mám ten dojem. Chápeme, že trenér fotbalové reprezentace stojí na střídačce jen jeden. Všichni mají názor, jak by se to mělo hrát, odpovědnost ale nese jen trenér. NERV může sehrát dobrou úlohu při verifikaci očekávání od jednotlivých opatření.
Jak na vás působí snaha dostat do rozpočtu zhruba 50 miliard korun z emisních povolenek, což se však podle expertů nejeví jako reálné, protože by se měly použít spíš na oblast dekarbonizace?
Neznám pozadí tohoto jednání. Pokud v zahraničí existuje precedent, kdy k zahrnutí těchto příjmů do rozpočtu došlo, pak je legitimní, že Ministerstvo financí k takovému kroku přistoupilo. Chyby, ke kterým dochází, stejně ve finále spadnou na ministra financí. Takže nedává moc smysl, že by tak ministerstvo učinilo vědomě s tím, že by vědělo, že za pár měsíců se mu to vrátí jako bumerang. Nemyslím si, že někdo účelově nadhodnocoval příjmovou stránku. Doba je složitá, ale ministerstva se pletla v odhadech příjmů a výdajů vždy, děje se to dlouhodobě.
Úterní seminář v Poslanecké sněmovně se ptal, kde hledat úspory. Co vy považujete za hlavní priority, které by na základě vašich doporučení měla vláda přijmout?
První opatření je dle mého paradoxně na straně příjmů. Mělo by se vzít zpět zrušení superhrubé mzdy a vrátit se před rok 2020, kdy to bylo schváleno. Je sice pravda, že vyšší příjmy skončily u domácností, na druhé straně vidíme, že domácnosti reagují na kumulaci rizik a nejistot ve společnosti zvyšováním nároků po participaci státu na snižování rizik.
Všechny voličské skupiny mají nyní pocit, že by jim v něčem měl stát přidat či jim nějak ulevit. Tato ekonomická nárokovost se vymkla z kloubů. To jde proti sobě. Máme tu na jedné straně snižování daní a s tím spojené očekávané zvyšování osobní odpovědnost domácností, na druhé straně ale rostou nároky domácností. Stát teď buď sníží své výdaje, nebo zvýší své příjmy. Kdybychom se vrátili k superhrubé mzdě a zvýšení příjmů státu, máme spolu s odvody v rozpočtu navíc kolem 120 miliard korun.
To ale odmítá hlavní vládní strana ODS. Měla by tedy couvnout podle vás?
NERV k tomu své stanovisko vydal, my jsme takové opatření doporučili. ODS by mohla verifikovat toto opatření, nezpochybňujeme, že nižší daně jsou fajn. V případě, že domácnosti se nespokojí s tím, že mají více peněz, a nesouhlasí s tím, že mají větší díl odpovědnosti, ale naopak dále stupňují své nároky na energie či potraviny, v takovém případě to nedává smysl.
Jinými slovy, ODS by měla dát podle vás přednost krizovému řešení před ideovými či programovými proklamacemi?
Řekl bych, že vláda by se měla podívat na reálnou situaci vzhledem k veřejným výdajům, na které je třeba někde vzít peníze. Takový pohled na věc není ani v kontradikci s ideologickým ukotvením ODS – jde o očekávání voliče-mediána.
Co dalšího by vláda nezbytně měla provést?
Revizi důchodů. Je férové bavit se o zvýšení věku odchodu do důchodu, což se prostě musí stát. Musí také následovat kroky týkající se zvýšení odvodů OSVČ. Nebo jasně nastavit pravidla, aby do budoucna živnostníci „nebrečeli“, že mají nízké důchody. Podnikatel má vědět, že ho na to stát upozorňoval a že je to součástí jeho volby.
Nepochybně by mělo dojít k důkladné mapě procesů a agend ve státní správě. Ne jen tupě škrtat místa úředníků, ale škrtat agendy, které nepotřebujeme. Příklad: Ministerstvo zahraničí si řekne, že nepotřebuje vydávat časopis Ekonomická diplomacie, takže ho celý škrtne. A ne, že jen vyškrtne pár pracovních míst v rámci časopisu. Bez toho je třeba výrazně zvyšovat daňovou kvótu české ekonomiky, pokud se nepodaří důkladně snižovat výdaje.
Takže jinými slovy považujete za klíčové návrat superhrubé mzdy, revizi důchodového systému včetně zvýšení věku odchodu do důchodu a škrtání celých úseků či agend ve státní správě?
Ano. V rámci důchodového systému je třeba dostat se k rychlým výsledkům, ne že budeme čekat další roky na výsledky nějaké důchodové komise. Je třeba konat hned. Zvýšení věku pro odchod do důchodu by se týkalo lidí ve věku čtyřiceti let a výše, aby měli čas se na to připravit.
Už jste to naznačil, ale souhlasíte s myšlenkou zpřísnění podmínek pro živnostníky?
Je férové říct, že racionalizace odvodů u OSVČ dává smysl. I s ohledem na to, že řada OSVČ je spíše fiktivního charakteru. Často chodí do kanceláře, fakturují pro jeden subjekt atd. Chápu, že řadu věcí mají jinak než zaměstnanci. Asi nikdy nebudu jestřáb, který bude tvrdit, že obě skupiny by měly být stejně zdaněny, je třeba ale přiznat, že daňová zátěž OSVČ by se měla racionalizovat. Můžeme se ale bavit i o nárocích OSVČ na veřejný systém, tedy přerámovat debatu na „co za to“.
Nemáte obavu z rozevírání nůžek mezi živnostníky a zaměstnanci?
Přitápět pod kotlem jedné skupině a vynechávat druhou skupinu by sváry ve společnosti nezamazalo. Nůžky jsou rozevřené docela dost.
Dokud nejsou volby
ODS hovoří o možnosti snížení daně loterijním společnostem. Nepřijde vám to v kontextu úspor a škrtů nepatřičné ?
Dva pohledy. Je to ve vládním prohlášení, takže z tohoto úhlu pohledu to nepatřičné není. Pokud se o tom ale bavíme v kontextu konsolidačního balíku, to načasování šťastné není.
Je téměř konec dubna. Vládní koalice chce shodu najít na začátku května. Přitom koalici podle našich informací teprve čekají nejnáročnější jednání o daních. Nenechala to vláda na poslední chvíli?
V průběhu května má vláda ústy pana premiéra představit konsolidační balíček. Jako NERV počítáme s tím, že až o úsporách promluví premiér, budeme se tím moct zabývat. Do té doby je to pracovní verze, která není relevantní pro veřejnou debatu.
Dokážou strany najít kompromis včas? Protože ty rozdílné pohledy na klíčové daňové oblasti jsou v některých místech hodně rozdílné.
Musí to stihnout v květnu, aby se to mohlo nastartovat i legislativně. Pokud se to nestihne, konsolidační balík se neposune tak, aby začal platit v roce 2024. A to by byl seriózní problém. Potřebujeme, aby konsolidační opatření naběhla. Navíc by se přiblížily volby. Nepopulární opatření se dělají v první polovině cyklu, v té druhé politici sklouzávají k tomu, že jsou obezřetnější kvůli volbám.
