Expert z Hradu: Masový vrah si zaslouží, aby po něm neštěkl ani pes

Bývalý náčelník Vojenské policie a nyní příslušník Vojenské kanceláře prezidenta republiky Otakar Foltýn popisuje, pod jakým tlakem se ve čtvrtek nacházeli kriminalisté zasahující na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

„Zasahovali s tou největší vůlí. Byli pod strašným stresem – ne z obavy o svůj život, ale z toho, že chtějí zachránit co nejvíc lidí,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy profesionál, který rozumí i strategii a taktice, s jakou policie proti vrahovi ve čtvrtek postupovala.

Jak se ukázalo, útok na Palachově náměstí měl na svědomí stejný pachatel, který o víkendu před tím zavraždil v Klánovickém lese mladého otce s malým dítětem. Vrah si tam podle Otakara Foltýna vyzkoušel, kam až je schopný zajít.

„Můj odhad je, že pachatel provedl iniciaci. Že si chtěl vyzkoušet, zda je schopen zabíjet,“ míní bývalý šéf Vojenské policie a říká také, že pátrání po něm bylo po klánovické vraždě pro policii velmi obtížné – pachatel nechal velmi málo stop.

Jak hodnotíte dosavadní postup policie při vyšetřování?

Podle toho, co bylo dosud zveřejněno, myslím, že odvedli dobrou práci. Neumím si představit, že by policisté mohli jednat rychleji. Ono se to hodnotí jako detektivka s jasným koncem, jenže policisté v terénu závěr neznali. Vždyť jen v případě Klánovic policie zredukovala skupinu podezřelých na hranici kolem čtyř tisíc lidí.

Rozsah toho, co policista musí vyhodnotit, a k tomu obrovská míra nejistoty jsou pro laika nepředstavitelné. Z tohoto pohledu jednání policie bylo velmi profesionální, rychlé. Cokoliv jí v tuto chvíli vyčítat považuji za chucpe. Není to na místě, je třeba policii pochválit.

A jak hodnotíte způsob, jakým policie komunikuje?

Je to dobrá ukázka kvalitní strategické komunikace. Komunikují velice rychle, nadstandardně rychle, vycházejí vstříc veřejné poptávce.

Zmiňuje se i otázka, zda se nedalo policejně obsadit všechny budovy Filozofické fakulty a nezaměřovat se jen na jednu, do které nakonec vrah ani nešel. Jak vy tento postup policie hodnotíte?

Je to legitimní otázka, ale vyzývám všechny, dejte policii čas vše analyzovat, vyšetřit. Je potřeba si uvědomit, že teď vám připadá všechno jasné jak při čtení detektivky, ale reálná situace je jiná. Víte, kolik potenciálních míst v Praze masový vrah mohl napadnout?

Mohl to být Staromák, Václavák, Národní muzeum. Policie udělala správnou úvahu, že by mohl jít tam, kam standardně chodil – na přednášku v Celetné ulici. Policie jednala velmi rychle, na místě byla do čtyř minut, byla blízko, šlo o ukázku velmi dobré práce policie.

Dalo se podle vás po klánovické vraždě před týdnem postupovat z hlediska vyšetřování nějak jinak? Rychleji? Dříve zneškodnit pozdějšího pachatele masakru?

Domnívám se, že nikoliv. Na vyšetřování vraždy se nasazují nejlepší lidé, dělá to první liga, věnují se na to obrovské zdroje, v Česku je objasněnost vražd vysoká, přes 90 procent. Teď už víme, kdo to udělal v Klánovicích. Jakou cestou se při vyšetřování vydat, často naznačí motiv vraždy. Tady ale žádný nebyl.

Klánovickou vraždu otce a malého dítěte čtete jak?

Můj odhad je, že pachatel provedl iniciaci. Že si chtěl vyzkoušet, zda je schopen zabíjet.

Takže si vybral náhodný cíl?

Šel úplně náhodně, do prostředí, kde nejsou kamery. Vybral si přírodní porost, vybral si náhodný cíl. Že zabil mimino, je úplná zvrhlost. Něco takového vyšetřovat je obrovsky náročné, chyběl motiv, interakce s obětí byla nulová, zabíjel, protože chtěl zabíjet, bez konkrétního důvodu. Nemáte se čeho chytit při vyšetřování, což je strašně náročné pro kriminalisty.

Po klánovické vraždě se pachateli dařilo zůstat několik dnů mimo dosah policie. Svědčí to o jeho připravenosti na celý útok?

Je zjevné, že měl mimořádně zásadní psychologickou vadu, ale přesně to musí říci psychiatr. Zároveň dosahoval vysokého intelektu, byl to úspěšný student s dobrými výsledky, což vše znesnadňovalo policii práci. Policii se mu i tak po několika dnech přiblížila, to samo o sobě svědčí o její velmi dobré práci.

Pachatel byl legálním držitelem několika zbraní. Proč to hned policii nevarovalo – že , si zbraně pořizuje? Není v tom slabé místo?

V České republice je více jak 300 tisíc držitelů zbraní. Kontrolka se vám může rozblikat u člověka, který se někde popere, má přestupky proti občanskému soužití, spáchá nějaký trestný čin. Jenže tenhle pachatel neměl v rejstříku žádné záznamy, v době, kdy získal zbrojní průkaz, pravděpodobně byl psychicky zdravý, nemoc se mohla projevit až s odstupem. Policie neměla nejmenší záchyt, kdy by se o něho měla zajímat. To je na tom to strašně těžké, že nemáte nic, čeho by se dalo chytit.

Jestli ale někdo nebo něco selhalo, je to jeho nejbližší okolí – příbuzní, studenti, kamarádi, kteří ho znali. Nepochybně existoval okruh lidí, kteří museli vědět, že má zbraně, že je nadšeným střelcem. Někdo si měl všimnout změny jeho chování. Berte to jako výzvu veřejnosti, že víte-li o někom, kdo má zbrojní průkaz a dochází u něho k nějakým psychickým problémům, řešte to, prosím. Když budete mít maminku, která ztrácí zrak, také ji nenecháte dál řídit auto. Toto je podobné.

Když jste viděl jeho záběry se zbraní, působil jako člověk, který byl vytrénovaný?

Ne, nepůsobil jako člověk, který by měl pohyb se zbraní takticky nadrilovaný. Spíše naopak. Zbraň nepochybně ale ovládal. Měl nepochybně velmi kvalitní zbraň, včetně doplňků jako zaměřovač.

Což musí být i finančně nákladné, tím víc pro studenta.

Ta jeho konkrétní zbraň s doplňky musela stát hrubě přes 100 tisíc korun. Nepochybně zvláštní je taková zbraň u studenta, já takovou nemám.

Není jasný jeho motiv. Pomohou to podle vás objasnit výslechy jeho blízkých?

Pro zjištění jeho psychických poruch by to mohlo být důležité. Nemyslím si ale, že to pomůže objasnit důvod, proč se dopustil takového trestného činu. Nejsem psychiatr, ale zjevně u něho odpadly úplné zábrany. Nejenže neměl problém s masovou vraždou, chladnokrevně ale zabil i mimino. Diagnóza bude tak hluboká, že pachatel ztratil základy lidství.

Jak čtete to, že vrah poslal své známé zprávu, že se chystá zabít? Chtěl k sobě přitáhnout pozornost?

Masových vrahů, kteří by nekomunikovali, je minimum. Většina z nich nějakou komunikaci vede, chtějí na sebe upozornit. Pokud se dá hovořit o motivu, tak touha, aby se o činu vědělo, je velká. Poprosil bych média: existuje riziko, že se někdo další zblázní jako tento pachatel.

Když pak tento potenciální pachatel vidí, že jeho předchůdce dosáhl velké mediální pozornosti, může ho to jako následovníka inspirovat. Přimlouvám se za co nejmenší medializaci jeho osobního příběhu. Nejlepší prevencí proti hrozbě nápodoby je, že jeho jméno se zapomene a neštěkne po něm ani pes.