„Evropští všežravci.“ Lídři v Budapešti řeší Evropu za Trumpa

/ od zvláštního zpravodaje Seznam Zpráv v Budapešti /

Tato slova pronesl při zahájení summitu Evropského politického společenství. Vzduchem jakoby se po vzoru USA neslo heslo: We make Europe great again.

„Je nás 700 milionů“ a „máme silné ekonomiky“, pronesl Macron. „Nemůžeme si dovolit geopoliticky zmizet,“ dodal nejsilnější evropský zastánce toho, aby se Evropa stala co nejnezávislejší na Spojených státech.

Do Budapešti se za maďarským premiérem Viktorem Orbánem sjelo přes 40 evropských lídrů. Hlavní téma bylo jasné: co bude s Evropou po zvolení Donalda Trumpa.

Tímto směrem se odvíjela většina otázek i úvah novinářů v rozsáhlém press centru na fotbalovém stadionu, zatímco se nad nimi odehrávala řada bilaterálních jednání.

Premiér Petr Fiala se účastnil kulatého stolu ke zvládání migrace společně s Orbánem nebo italskou premiérkou Giorgií Meloniovou. I tady se kromě migrace řešily americké volby, potvrdil zdroj blízký českému premiérovi.

Premiér Fiala svět po amerických volbách řešil z očí do očí s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. „Bude větší tlak na odpovědnost evropských zemí za společnou obranu,“ odpověděl na otázku Seznam Zpráv, co na jednání zaznělo.

Zatímco se v kuloárech a za zavřenými dveřmi snažily nejdůležitější hlavy Evropy odhadnout, jak bude svět v příštích letech vypadat, navenek ujišťovaly o jednotě kontinentu. Moc dobře si totiž uvědomují, že vítězství Trumpa může Evropu rozklížit.

„Síla Evropské unie je v jednotě,“ řekl novinářům před zahájením summitu končící předseda Evropské rady Charles Michel.

„Měli bychom naprosto jasně bránit naše vlastní zájmy. Evropa je připravená stát na vlastních nohou,“ doplnil ho belgický premiér Alexander De Croo.

„Spolu jsme silnější než každý zvlášť,“ ujišťoval i maďarský autoritářský premiér Viktor Orbán. Zmínil tři roky trvající „agresivní válku Ruska proti Ukrajině“.

Jenže pod slovy o jednotě se skrývá souboj o to, kdo má po amerických volbách větší sílu. Právě Orbán už před zvolením Trumpa řekl, že v případě vítězství jeho přítele otevře několik lahví šampaňského.

Nutno dodat, že Orbán velmi investoval do přátelství s Donaldem Trumpem. Například skrze vlivný republikánský think tank the Heritage Foundation.

Během summitu se pak novináři opakovaně snažili zjistit, jestli se Orbánovi podaří připojit Trumpa na společnou večeři skrze videohovor. Nepodařilo.

Posílená na setkání přijela i italská premiérka Meloni. „Je očividné, že teď to je velký moment pro následovníky Meloni a Orbána,“ řekl vysoce postavený spolupracovník prezidenta Macrona serveru Politico.

Když byla Meloni v září ve Spojených státech, místo večeře u Joea Bidena přijala ocenění za posílení transatlantických vztahů od amerického miliardáře a spojence Trumpa Elona Muska.

Svému „příteli“ –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Muskovi –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ krajně pravicová politička hned po volbách zavolala a pogratulovala.

Na druhé straně je tu tradiční motor evropské integrace: Německo a Francie. Jenže Berlín se propadl do vnitropolitické krize kvůli dlouhodobě nefunkční vládě. Německý kancléř Olaf Scholz tak na úvodním setkání chyběl a dorazil až na společnou večeři.

Německé volby se předpokládají na jaře a dosud vládnoucí sociální demokraté pozorují s obavami nárůst krajně pravicové AfD. V případě jejího vítězství a sestavení vlády by se i Německo mohlo přidat k bloku Itálie, Maďarska, Slovenska nebo Rakouska.

Macron sice cítí příležitost, že by se mohl postavit do čela Evropy nezávislejší na Spojených státech, jak řekl serveru Politico unijní diplomat, ale Paříž řeší vlastní problémy. Patří k nim stále se prohlubující státní dluh a taktéž posilování nacionalistické strany Národní sdružení.

I když se francouzský prezident snaží využít situace podobně jako maďarský premiér či italská premiérka, pozice Paříže není příliš silná.

„Jako Francie nemáme kontrolu nad velkými mezinárodními problémy dneška,“ řekl serveru Politico zdroj z okolí prezidenta Macrona.

Potvrzuje to i Vojtěch Bahenský z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy. „Evropu nemůže vést někdo, na kom se státy neshodnou. A já jsem velmi skeptický, že by na Francii byla taková shoda,“ řekl Seznam Zprávám.

Jak to shrnul zdroj blízký českému premiérovi, Francie z hlediska investování do bezpečnosti toho doma zas tak moc neudělala.

Paříž se přes alianční dvouprocentní závazek na obranu vůči HDP těsně přehoupla až letos. Počet zemí, které z veřejných peněz vydávají na obranu tolik, kolik slíbily, se oproti minulému roku zvýšil o 13. Velmi k tomu přispěl i tlak Donalda Trumpa během jeho prvního prezidentského období. Ale například Itálie je k tomuto cíli velmi vzdálena.

Zatímco ještě v říjnu maďarský premiér Orbán svým projevem vyhloubal hluboké příkopy mezi europoslanci –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mimo jiné kvůli tomu, že se vyhnul agresivní ruské politice –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ na svém summitu se snažil působit jako jednotící síla.

„Byla shoda, že musíme jednat s ohledem na výsledky amerických voleb. Dohodli jsme se, že mír potřebujeme v Evropě co nejdříve,“ řekl Orbán na tiskové konferenci. Poté dalších 30 minut odpovídal na dotazy novinářů.

Evropští politici –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ i ti, kteří na první místo staví vlastní zemi –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ si uvědomují, že rozdrobená Evropa v současném geopolitickém uspořádání nemá šanci.

„Evropu má vést sjednocená Evropská unie, která nestojí a nepadá na jednom nebo dvou státnicích, ale opírá se o konsensuální leadership. Pořádat soutěž „hledá se leader“ je ztráta času,“ uvedl pro Seznam Zprávy bývalý ředitel Ústavu mezinárodních vztahů a odborník na mezinárodní vztahy Ondřej Ditrych.

Soupeření o mocenský vliv tak Evropě podkopává nohy.

Není to jediný problém, který Evropě brání, aby hrála geopolitickou nejvyšší ligu. Ekonomicky je silná, ale ztrácí konkurenceschopnost. Obrat, který skoro povinně zmiňoval téměř každý státník.

I když Macron a jiní burcovali, aby se Evropa stala mocenským konkurentem Spojených států, není to reálné, říká expert Ondřej Ditrych. „Ale pokud nechce na mezinárodním poli katastrofálně selhat v hájení své bezpečnosti, stability a udržitelnosti ekonomického modelu, musí vyvinout nové schopnosti, aby dokázala nahradit USA tam, kde je to strategicky zapotřebí. Aktuálně jde o Ukrajinu a evropskou bezpečnost.“

K tomu ale potřebuje značně posílit obranný průmysl. „Po vojenské stránce, na rozdíl od té ekonomické, lze těžko považovat Evropu za jednoho aktéra. Nemluvě o tom, že jí chybí kapacity pro delší konvenční konflikt vysoké intenzity. Vybudování takových kapacit je otázka spíš na pět let až dekádu podle míry úsilí a politické vůle,“ řekl odborník na mezinárodní bezpečnost Vojtěch Bahenský.

Ostatně, jak v rozhovoru pro iRozhlas připomněl oceňovaný britský novinář Edward Lucas, poslední Trumpova vláda byla pro Evropu příznivá. „Nakonec bylo víc amerických vojáků v Evropě než kdykoliv předtím,“ řekl. Je tedy otázkou, nakolik bude Trump tlačit Evropu do mocenského posílení.

Nejistot je ještě více. Transakční přístup Donalda Trumpa k politice –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tedy posuzování, co z mezinárodního vztahu plyne pro něj - už v minulém období naráželo na institucionální přístup Evropské unie, která se řídí pravidly na principech multilateralismu.

Přeloženo do češtiny: na sdružování zemích za společným cílem. Ještě jinými slovy: to, o co se snaží evropští lídři na summitu v Budapešti a co veřejně zdůrazňují, přičemž samotné setkání v rámci Evropského politického společenství je příkladem multilateralismu.

Jenže Trump z minulých zkušeností upřednostňuje spíše jednotlivé země nebo různé skupiny a nemusí, pravděpodobně ani nebude, vždy respektovat mezinárodní společenství, jako je Evropská unie.

„Je otázka, jestli Trump bude chtít silnou a tím pádem nezávislejší Evropu, která se někdy může postavit proti němu, nebo bude preferovat bilaterální vztahy s východní Evropou, které budou další obranou integraci Evropy spíš blokovat,“ uvedl Vojtěch Bahenský.

Z hlediska obranného byznysu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ důležité a významné ekonomické domácí síly ve Spojených státech, se kterou jsou spojení mocní lobbisté –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ také není příliš výhodné, aby Evropa posilovala vlastní výrobu zbraní.

Tvrzení belgického premiéra Alexandera De Croo „už nebudeme přenášet naši bezpečnost na Spojené státy“ je spíše přáním než blízkou realitou.

Ačkoli je posilování Evropy s velkým otazníkem, jisté je, že na koni jsou v Evropě nacionalističtí lídři spojení s Donaldem Trumpem.

Naopak s nejhlubšími vráskami do Budapešti přijel ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev čeká, jaké konkrétní návrhy Trump představí. Obává se, že Spojené státy stopnou nebo výrazně sníží vojenskou pomoc zemi napadené agresivním Ruskem. V létě navíc evropskou vojenskou pomoc dočasně blokoval i Orbán.

Podle listu Wall Street Journal je na stole možnost, že Ukrajina na 20 let zmrazí aspirace na členství v NATO. Dohodou s Ruskem pak zmrazí frontovou linii, Kyjev zpět nedostane okupovaná území, ale Spojené státy budou pokračovat v dodávkách zbraní a budou hlídat demilitarizovanou zónu.

Jenže takové varianty se Ukrajinci obávají. Podle nich by to vedlo k vyzbrojování Ruska a budoucímu útoku ruských vojsk. BBC to například řekl jeden z vojáků v předních liniích. Pokud s tím bude Putin souhlasit, tak „Rusko za několik let zahájí postup a může nás zničit“.

Druhou možností je, že Putin odmítne. „Je tu šance, že Trump bude reagovat radikálně. To je příznivější scénář,“ cituje vojáka britská stanice.

Jenže američtí voliči se o ukrajinský konflikt nezajímají a také u Trumpa může převážit názor, že válka je regionálním konfliktem a nikoli globálním. V takovém okamžiku bude prosazovat řešení, které nemusí být pro Evropu bezpečné.

I proto na setkání v Budapešti generální tajemník NATO Mark Rutte veřejně řekl, že zapojení severokorejským vojáků na straně Ruska představuje globální konflikt.

„Rusko dodává své nejnovější technologie do Severní Koreji za severokorejskou pomoc ve válce proti Ukrajině. Není to pouze hrozba pro evropskou část NATO, ale i pro americkou pevninu,“ rámoval Rutte před novináři poslední vývoj války. Zdůraznil, že také Irán a Čína jsou na straně Ruska.

Zelenskyj přednesl na úvod setkání proslov, ve kterém nežádal o dodávky zbraní jako v předchozích měsících, ale naopak varoval před ústupky Putinovi. „Predátoři vždy požadují více a více,“ řekl s tím, že bezpečnost Ukrajiny není možné zajistit „pomocí slov, ale skrze členství v NATO“.

Připomněl ruské tanky, které krvavě rozjezdily povstání v Budapešti v roce 1956. I Zelenskyj zdůraznil, že evropská jednota je klíčová.