Evropa je vděčná, že předsednictví vedou zrovna Češi, říká český top úředník

V případě Daniela Brauna nejde o suchou úřednickou funkci „sekretářky“. V bruselském zákulisí šéfové a šéfky kabinetů předjednávají zásadní rozhodnutí Evropské komise, ať už jde o ruské sankce, energetiku, či podporu firem v evropském prostoru.

„Rozhodnutí přijatá v Bruselu mají dopad i na Českou republiku. Pro každou zemi je důležité mít dobré informace o tom, co se chystá, jaké jsou trendy. Mít více kvalifikovaných lidí ve vyšších pozicích navíc znamená mít lepší možnost přinášet na stůl český pohled a českou citlivost,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy Braun.

Skromné zastoupení Čechů na vysokých pozicích v EU je dlouhodobě považované za slabinu českého angažmá v Unii. Změnit to může i české předsednictví EU, které právě končí. Tentokrát bez průšvihů – na rozdíl od české premiéry v čele EU v roce 2009, kdy uprostřed tohoto klíčového půlroku padla vláda Mirka Topolánka.

„Celkově si myslím, že Evropa je vděčná za to, že předsednictví v tak těžké chvíli pro EU vedou pragmatičtí Češi,“ je přesvědčen Daniel Braun.

Jak se nyní změní vaše role v kabinetu paní eurokomisařky Jourové? Můžete svou práci přiblížit lidem, kteří neznají unijní zákulisí?

Zjednodušeně řečeno, kabinet je vlastně tým poradců a podpůrných asistentů každého komisaře. První rolí šéfa kabinetu je tedy řídit tyto odborníky z různých zemí, kteří mají vždy na starosti část portfolia a zároveň sledují vybrané priority dalších komisařů a komisařek.

Další, diplomatickou funkcí je zastupovat nás na jednáních šéfů kabinetů. Tady se formují klíčová rozhodnutí, jako jsou sankce vůči Rusku nebo opatření ohledně energie a dodávek plynu. Šéf kabinetu sedí u stolu se svými protějšky, hledá kompromisy a vyjednává o všech otázkách, které procházejí kolegiem, což je týdenní schůze všech komisařů, na které se návrhy Komise finálně schvalují.

Zmiňujete ruské sankce, ale i energetiku. Tedy v rámci organismu Evropské komise vstupujete do debat, které vedou i k rozhodnutím v oblastech, jež přísně vzato do portfolia eurokomisařky Jourové nepatří, jako je ekonomika?

Ano. V těchto dnech se například intenzivně řeší otázka konkurenceschopnosti evropských firem. Na jednu stranu je potřeba reagovat na podpůrná schémata a státní podpory pro podniky v různých koutech světa, které mohou vést k výhodám oproti evropským firmám, nebo dokonce vést k jejich přesídlení mimo EU. Na druhé straně je potřeba to udělat tak, abychom neodstartovali závod dotací.

A zároveň musíme zohlednit to, že všechny členské státy nemají stejné rozpočtové možnosti, aby podnikům pomohly. Toto jsou věci, které teď probíráme mezi šéfy kabinetů při přípravě návrhů opatření, jež půjdou na stůl komisařům. Následně o jejich finální podobě rozhodnou členské státy, případně i Evropský parlament.

Mluvíte teď hlavně o americkém kroku výrazně dotovat domácí výrobu spojenou s ekologickou transformací, předpokládám.

Nejen. Často řešíme záležitosti se světovým dopadem, na které se pozorně dívají partneři ve Spojených státech nebo Japonsku. Je nutné mít dobrou znalost „svého“ portfolia, politických pozic členských států, ale i širších souvislostí a geopolitického kontextu.

Vaše jmenování je i jakési dobytí „kóty“ v EU institucích. Cítíte to i jako odpovědnost, abyste obstál a třeba tím trochu pomohl i dalším českým uchazečům v různých konkurzech alespoň dobrou pověstí?

V prvé řadě to beru jako znamení dospělosti, toho, že Česko se 18 let od vstupu do EU může plnohodnotně podílet na řešení všech výzev, kterým čelíme. Samotné země to efektivně dělat nemohou, ať jde o bezpečnost dodávek energií, nebo zavedení pravidel pro velké internetové společnosti.

Pro mě osobně je to ocenění i závazek vytvářet Čechům dobré jméno. A hlavně doufám, že to je začátek ještě významnějšího působení Čechů v unijních institucích.

Eurokomisař a Češi v institucích primárně nemají zastupovat členskou zemi, mají pracovat v zájmu EU. Je ale ve druhém řádu vaše jmenování přínosem i pro Česko?

Rozhodnutí přijatá v Bruselu mají dopad i na Českou republiku a pro každou zemi je důležité mít dobré informace o tom, co se chystá, jaké jsou trendy. Mít více kvalifikovaných lidí ve vyšších pozicích navíc znamená mít lepší možnost přinášet na stůl český pohled a českou citlivost.

Vliv České republiky v institucích je dobrý pro celou Evropu. S historickými zkušenostmi to mohou být právě Češi, kteří mohou pomoci Evropě lépe a dřív reagovat například na různá ohrožení zvnějšku nebo mít na paměti rovné podmínky pro podnikání či citlivě nakládat s digitálním prostorem.

Vaše jmenování je rozhodnutí eurokomisaře, nebo výsledkem konkurzu? Provází jmenování vedoucích kabinetů vyjednávání s dalšími členskými zeměmi, aby byla nějaká rovnováha?

Je na každém komisaři, aby si vybral svého vedoucího a svůj tým. Musí při tom ale respektovat pravidla týkající se například geografické rovnováhy, takže v našem případě to nemůže být tým všech Čechů. Velmi oceňuji, že místopředsedkyně Komise Věra Jourová vždy myslí na rovnováhu: národnosti, odbornosti i lidského faktoru. Je opravdovým potěšením vést tento tým.

Je to běžné, aby eurokomisaři měli na tomto top postu své krajany, nenarušuje to právě nějakou nestrannou rovnováhu v rámci EU?

Mít jako šéf kabinetu stejnou národnosti jako komisař není úplnou výjimkou. Jak jsem řekl, každý komisař má svobodu zvolit si vlastního šéfa kabinetu. Takže to také znamená, že nejsem k této židli připoután navždy.

Vaši předchůdkyni paní Jourová „zdědila“, tedy váš mandát nemusí končit se stávající eurokomisařkou. Vnímáte svoji pozici spíše jako spolupráci s paní Jourovou, nebo budete chtít tuto pozici zastávat i v příští Komisi?

Mojí prioritou je nyní soustředit se na svůj úkol, řídit tým a přinášet praktické výsledky. Zatím nepřemýšlím o tom, co bude dál.

Dlouhodobě se mluví o tom, že Čechům a Češkám se moc nedaří obsazovat vysoké úřednické a vlivné pozice v EU institucích. Proč to tak je a zlepšuje se to?

Řekl bych, že situace by mohla být lepší a že jsou předpoklady pro to, aby to tak v dohledné době bylo. Pověst českých úředníků je opravdu dobrá a současné předsednictví k tomu dále přispívá. Je to vždy otázka poptávky a nabídky. Je potřeba dobrá spolupráce úřadů a je potřeba vybudovat základnu možných kandidátů prostřednictvím vzdělání, které nabízí dobrá evropská studia.

Co za tím je prakticky? Zkusím pár tipů. Jde spíše o malý zájem Čechů o tyto instituce? Může se do toho promítat i to, že Češi mají pověst euroskeptiků? Může v tom hrát roli i nějaký předsudek vůči „novým“ zemím? Jak funguje podpora vlády, Ministerstva zahraničních věcí či Úřadu vlády?

Pokud můžeme pojmenovat častou slabinu českých uchazečů, tak jsou to měkké dovednosti, sebeprezentace. Vnímám jako pozitivní, že existují struktury, které pomáhají lidem dostat se výš, a že Stálé zastoupení České republiky při EU pořádá praktická školení.

Komise teď chystá pružnější systém, jak nabírat kvalitní lidi, a existuje vůle institucí EU brát v úvahu schopné Čechy, kteří přispěli k úspěchu českého předsednictví. A jsem rád, že už jsou příklady, kdy v konkurzech na ředitele zvítězil český kandidát. Věci se tedy ubírají správným směrem.

Mezi vaši oblast zájmu ve vašem dosavadním působení bylo potírání dezinformací. Budete se tématu věnovat i nadále? Je těžké přesvědčit „staré“ země ležící více na západ, o jak velký problém jde v té východnější části Evropy?

Já se teď více zaměřím na strategické priority celé Komise, ale ano, toto téma zůstává velkým problémem a politickou prioritou napříč Unií. První rovina problému je to, že technologie způsobily obrovské změny v komunikaci, která je okamžitá a staví na predispozici lidí soustředit se na negativní a emotivní informace. Druhá rovina jsou aktéři, kteří toto prostředí zneužívají a záměrně manipulují s informačním prostorem pro politické nebo ekonomické důvody.

Jak si tedy EU vede proti těmto vlivům?

Co se týká první roviny, hlavní problém v digitálním prostředí tady není nelegální obsah, ale algoritmické zesilování konspirací, radikalizace politické komunikace, kdy se normalizují extrémy.

V tomto Evropa udělala zásadní kroky v posledních dvou letech, máme novou legislativu, díky které budou mít on-line platformy odpovědnost za snížení rizik, která jejich služby přinášejí, a za zajištění bezpečnosti uživatelů. S tím bude spojená bezprecedentní transparentnost, která umožní nejen posuzovat rizika, lépe měřit dopad dezinformací, ale také například vidět, jak platformy rozhodují o tom, co na dané sociální síti vidíme.

Zároveň byl nedávno uzavřen pakt, který má mimo jiné za cíl společně omezit finanční pohnutky pro šíření dezinformací a který již podepsaly velké platformy sociálních médií, ale také digitální reklamní průmysl a digitální odborníci. Troufnu si říct, že v tomto je EU světový lídr, a o tato řešení se velmi zajímají v USA, Austrálii a dalších částech světa, kde nechtějí problémy v on-line prostoru řešit kontrolou obsahu.

Změnila to nějak otevřená ruská agrese vůči Ukrajině?

Ruská agrese vůči Ukrajině otevřela mnohým oči, a to i na Západě. Mnozí nyní chápou, že Rusko nebojuje pouze bombami, ale také manipulací a informační válkou. A že Evropa musí dělat víc pro svoji ochranu proti dezinformacím a cizímu vměšování do demokratických procesů, nejen z Ruska.

Příští rok bude náš tým pracovat na legislativě, jejímž cílem bude vynést na světlo vměšování ze zahraničí, kdy jsou třeba výzkumné instituty poskytující odborné studie s puncem nezávislosti skrytě financovány cizími subjekty.

Jak je podle vašich zkušeností v Bruselu vnímáno české předsednictví EU?

Velmi dobře. Slyšel jsem to od svých protějšků z orgánů EU i od diplomatů z různých zemí. V první řadě musíme vidět, že předsednictví probíhá v mimořádně náročné době, normálně není tolik krizí. Řešíme energetickou krizi, inflaci a zvyšování cen potravin, řadu důsledků války na Ukrajině.

Určitě je vnímáno jako úspěch to, že EU zůstala jednotná, pokud jde o odpověď na ruskou agresi vůči Ukrajině, všechny balíčky sankcí byly schváleny, dohodl se kandidátský status Ukrajiny. České předsednictví rovněž ukázalo silné vedení v oblasti energetické krize. Profesionálně vedlo i mimořádné energetické rady a zprostředkovalo složité dohody na základě názorů všech členských států EU. Celkově si myslím, že Evropa je vděčná za to, že předsednictví v tak těžké chvíli pro EU vedou pragmatičtí Češi.

Jedním z přínosů předsednictví EU pro předsedající zemi má být právě posílení vlivu v EU i jejích institucích. Daří se to Česku? „Založili“ jsme si na to dobře?

To se teprve uvidí, ale mnozí z těch, kteří na těch zmíněných úspěších pracovali, by z fleku mohli na vysoké posty v Komisi nebo jiných institucích. Díky Unii hrajeme první ligu, jsme součástí klubu, který má váhu a možnost ovlivnit, kam se společnost bude ubírat.

Předsednictví bylo příležitostí pro lidi, aby se blíže podívali na práci institucí EU. Zájem médií je také větší. EU se formovala v krizích a vidíme, že co bylo nemyslitelné před pár týdny, se teď děje velmi rychle, je tady solidarita. Teď jsme u kormidla, což je dodatečným signálem, že Češi umí zprostředkovávat dobré dohody pro všechny.

Co nejčastěji slyšíte od svých „bruselských“ kolegů a známých, pracovních partnerů, když řeknete, že jste Čech?

Jestli mám rád pivo, od kolegů z hokejových zemí slyším, jestli ještě hraje Jágr. A pak obecně cestovní ruch a návštěvy Česka, nejen Prahy. Mám dojem, že se o náš region zajímá stále více lidí. K větší informovanosti myslím přispěly i kulturní akce spojené s českým předsednictvím.