Článek
Evropský parlament by měl do příštího léta přijmout legislativu navrženou Evropskou komisí, která má pomoci lépe odhalovat dětskou pornografii v online prostředí.
V současnosti to lze jen díky provizornímu řešení, kdy poskytovatelé hostingů kontrolují obsah de facto z dobré vůle.
Europoslanci ovšem nejsou v názoru na zmíněnou legislativu jednotní. Většina navíc Komisí předložený návrh – nazvaný Child Sexual Abuse Regulation – považuje za problematický, a to z hlediska zásahu do soukromí všech obyvatel Evropské unie. Podle odborníků na ochranu dětí je však nějaká forma kontroly potřebná.
„Mezi lety 2022 a 2023 narostlo množství obsahu zobrazujícího sexuální násilí páchaného na dětech o čtvrtinu. Ještě závažnější je nárůst hostování obsahu zobrazujícího brutální sexuální násilí na dětech zahrnující znásilnění, sexuální mučení a sadismus. To narostlo o 54 procent,“ říká Lenka Felcmanová, předsedkyně organizace Society for All a členka vládního výboru pro práva dítěte.
Upozorňuje, že příští rok v srpnu by mělo pozbýt platnosti v úvodu zmíněné provizorní nařízení, díky němuž policie získává přístup k digitálním stopám pachatelů, jimiž jsou většinou zločinecké gangy. „Evropa je pro jejich aktivity prozatím relativně bezpečným prostorem. Podmínky pro jejich aktivity jsou zde lepší než v USA, Kanadě nebo Austrálii, kde jsou centra řešící tuto agendu už v provozu,“ dodává.
Jako z Orwella?
Proti navrhované legislativě se dlouhodobě staví čeští europoslanci za Pirátskou stranu. Marcel Kolaja ve své eseji, publikované loni, návrh Evropské komise nazval pokračováním Orwellova románu 1984. „Můžete si to představit asi tak, jako kdyby vám pošťák otevíral každý dopis před doručením a kontroloval, zda se tam nenachází něco nevhodného,“ napsal.
Podle návrhu by totiž velcí poskytovatelé internetových služeb měli různými filtry a za použití umělé inteligence kontrolovat obsahy veškerých chatů a komunikací, které mezi sebou lidé mají, a odhalovat v nich dětskou pornografii.
Že v podobě, v jaké s tím Evropská komise přišla, není nová legislativa moc dobrá, souhlasí i další politické strany zastoupené v europarlamentu.
„Zasahoval by do soukromí všech uživatelů, což byl i názor zastánců bezpečnějšího internetu v Česku,“ tvrdí o návrhu místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (za ANO), která má kybernetickou bezpečnost i ve své místopředsednické gesci.
„Teď se za pomoci vstupů, které jsme dostali od lidí, již tomu technologicky rozumí, připravuje právní text. Doufám, že najdeme rozumné východisko,“ dodává.
Hledání kompromisu, aby bylo možné zachytávat nevhodný obsah, ale zároveň nedošlo k odšifrování soukromých konverzací lidí na internetu, je podle ní složité.
„Teď se vede debata na úrovni právníků o tom, jak najít řešení, které právně obstojí,“ přibližuje europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Upozorňuje na hned několik nesouladů s ostatní legislativou. Například Listina základních práv Evropské unie neumožňuje seznámit se s obsahem elektronických sdělení jako takovým. Její sedmý článek zajišťuje právo na respektování soukromého života.
Soudní dvůr Evropské unie rozhodoval v podobných případech už několikrát a právě jeho judikatury hovoří proti aktuální verzi návrhu.
Pornosnímky kohokoliv díky AI
Rozmach umělé inteligence už umožňuje i běžným uživatelům si vygenerovat nahý snímek kohokoliv. Obrana proti tomu není. Více o fenoménu v důkladné analýze technického redaktora Pavla Kasíka.
Paskvil
Návrh je nyní ve výborech, které se ho snaží přetvořit do použitelné podoby a najít ideální řešení. „V tuhle chvíli ale nevíme, jaké bude,“ připouští europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS), podle níž je dílo Evropské komise paskvil. „Už teď je tam vytvořena blokační menšina států, které to v téhle podobě nepřijmou,“ podotýká.
Zastáncem ochrany dětí nějakou formou filtrování obsahu je i Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), podle nějž legislativa jednoznačně zamezí obchodování s dětským pornografickým materiálem.
„Komise řekla, že o algoritmech bude ještě s technologickými firmami diskutovat. Do té doby, než přijmeme finální rozhodnutí, to ještě potrvá,“ říká.
On sám si myslí, že přijetí zákona bude nejspíše už na bedrech nového Evropského parlamentu, který vzejde z voleb příští rok na jaře. „V současném parlamentu by se musel stát zázrak a někdo by musel přijít s nějakým geniálním řešením,“ dodává jeho kolegyně Vrecionová.
Podle Dity Charanzové ale jde o tak závažné téma, že v europarlamentu bude velký tlak na úspěšné uzavření této legislativy. „Budí velké emoce, o to víc je pod hledáčkem toho, aby se s ní pokročilo a nenechalo se to jako nedodělek pro další parlament,“ upozorňuje.
