Článek
(Od naší zvláštní zpravodajky)
Evropští lídři a lídryně se v noci na úterý nakonec shodli v Bruselu na embargu, které se bezprostředně dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Na Twitteru to krátce před půlnocí oznámil šéf Evropské rady Charles Michel. „Snížíme obří zdroj financí pro ruskou válečnou mašinu. Maximální tlak na ukončení války,“ uvedl Michel.
Česko má mít podle diplomatického zdroje z vyjednávání výjimku v podobě možnosti nakupovat naftu ruského původu od svých sousedů po dobu osmnácti měsíců. Litvínovská rafinerie nedokáže vyrobit celý objem nafty spotřebované u nás, a nafta se tak dováží i ze Slovenska.
„Bohužel i ropné produkty, které kupujeme od některých okolních zemí, jsou postavené na dodávkách ruské ropy. Ten problém je poměrně složitý a vyžaduje pečlivější posouzení a k tomu dochází bohužel až v posledních hodinách a to je škoda,“ řekl premiér Petr Fiala před odletem do Bruselu.
Fiala se před jednáním vymezoval zejména vůči vyjednávání nových sankcí „v přímém přenosu“, kdy jsou jasné rozpory. Západ, v minulosti často rozparcelovaný, totiž usnadňoval svým nepřátelům „práci“ právě tím, že nedržel pospolu.
Orbánova „bitva“
Už před summitem na sebe strhával pozornost maďarský premiér Viktor Orbán, který do unijní metropole přijel s „píárovým“ pokřikem na svém Twitteru „Bitva začíná“. Budapešť se postavila do pozice hlavní překážky pro schválení embarga na ruskou ropu – a to i přes nabízené výjimky středoevropským státům. Orbán, který za dobu své vlády systematicky zvyšoval energetickou závislost své země na Kremlu, zastává i celkově nejvlažnější postoje vůči napadené Ukrajině.
EU na šestém balíku sankcí, včetně embarga na ropu, hledá shodu už měsíc. Jde o klíčovou věc, protože jsou to příjmy z prodeje ropy, co z velké části financuje ruskou válku na Ukrajině.
Kompromis navržený Evropskou komisí má být dočasné vyjmutí ropy, jež putuje do členských zemí ropovody, z embarga, aby vnitrozemské země – typu Maďarsko, ale i Česko – nebyly znevýhodněné a dostaly čas se na ztrátu ruské ropy připravit, zejména infrastrukturou. Naopak ropa dovážená z Ruska po moři by měla být zakázaná už od příštího roku.
Spory o embargo se rozvířily i mezi někdejšími „spojenci“ z V4. Trvající chlad mezi Maďarskem a Polskem, které mají „tichou domácnost“ kvůli odlišnému přístupu k válce na Ukrajině, přiostřil spor o přeprodej ropy uvnitř EU, jenž by Maďarsko zvýhodnil – například i ve srovnání s Polskem.
Český premiér Fiala zdůrazňoval, že Česko nepolevuje ve svém odhodlání prosazovat nejtvrdší sankce vůči Rusku, nicméně kvůli dosavadní závislosti na ruské ropě potřebuje čas. „U států, jako je Česká republika, které podporují nejtvrdší sankce proti Rusku, je tato konkrétní věc jen otázkou času, nikoli vůle a rozhodnutí. Jsme připraveni se zbavit závislosti na ruských energetických zdrojích, ale bohužel v oblasti plynu i ropy jsme na Rusku významně závislí a nejde se té situace zbavit krátkodobě,“ uvedl český premiér.
Zelenskyj: Zrychlete to
K unijním lídrům a lídryním promluvil v pondělí také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na rozdíl od posledního, březnového summitu, kdy výslovně ukazoval prstem na Orbána a jeho chlad vůči ukrajinské věci, tentokrát mluvil obecněji. Zdůraznil, že už uběhlo 52 dní od posledního balíku opatření, která mají komplikovat Rusku situaci a ztlumit jejich válečné ambice.
„Jak to, že může Rusko stále vydělávat téměř miliardu eur denně prodejem energetických zdrojů? Jak to, že banky teroristického státu stále spolupracují s Evropou a globálním finančním systémem? Proč jsou kanály ruské propagandy stále v provozu v EU? To jsou závažné otázky,“ řekl Zelenskyj v online hovoru.
Ukrajinský lídr dále apeloval na evropskou jednotu, která je ohrožena a dále ji v budoucnu budou ohrožovat vysoké ceny energií či další důsledky války.
„Rusko nechce na takových jednáních vidět spojenou Evropskou unii, ale 27 jednotlivých zemí, 27 fragmentů, které nejde spojit, to je jeho přání,“ dodal.
