Povinná kontrola všeho, co napíšeme v chatech, je znovu na stole

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nařízení z pera Evropské komise, známé též jako chat control, leží v bruselském šuplíku už dva roky a jakékoli jeho projednávání budí politické vášně. Pokud totiž projde v navrhované podobě, aplikace na zasílání zpráv – například oblíbený WhatsApp či Signal – by musely pomocí umělé inteligence skenovat soukromé elektronické konverzace všech svých uživatelů.

V praxi by to znamenalo, že všechny obrázky a videa, které si uživatelé aplikací posílají a vše, co mají uložené v cloudových službách, by mělo být analyzováno z hlediska nelegálního obsahu. Fungovat by to mělo v telefonech, tabletech i na počítačích. Primárně kvůli materiálům týkajícím se zneužívání dětí. Řada států ale sází na to, že by se jim díky tomu podařilo „došlápnout“ si i na teroristy.

Byť všechny země bloku souhlasí, že se zneužívání dětí v online prostoru i terorismus musí tvrdě potírat, nařízení, které by mohlo prolomit soukromí, není všem po chuti. K ledu ho ale zřejmě nikdo nepošle. Ba naopak. Nová Evropská komise jasně naznačila, že legislativu chce prosadit.

Česko se sice zatím staví spíše proti ní, z kuloárů ale zní, že svoji pozici může přehodnotit. „Pokud jde o pozici ČR k tomuto návrhu nařízení, Česko velmi vítá snahu o zefektivnění boje proti pohlavnímu zneužívání dětí, nicméně poslední návrh maďarského předsednictví nemohlo aktivně podpořit. Důvodem jsou přetrvávající obavy týkající se zejména horizontálního dopadu navrhovaných opatření,“ uvedl pro Seznam Zprávy mluvčí Ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.

Podle diplomatických zdrojů redakce ale není vyloučené, že Česko obrátí. Velkým odpůrcem chat control byl ve vládě zejména někdejší pirátský vicepremiér Ivan Bartoš, po odchodu jeho partaje z vlády už tak silné „ne“ nezaznívá.

Současné koaliční strany podle informací SZ vyčkávají na další průběh jednání. Jasné stanovisko ale zatím nezveřejnily. „Z pohledu Česka je třeba dále pokračovat ve vyjednávání s cílem nalézt včasné a životaschopné dlouhodobé řešení, které zajistí správnou rovnováhu mezi vysokou ochranou dětí a právem oprávněných uživatelů online služeb na soukromí,“ podotkl jen mluvčí Krátoška s tím, že v legislativním návrhu bude patrně pokračovat nadcházející polské předsednictví v prvním pololetí příštího roku.

Domnívá se dokonce, že ke čtvrtečnímu projednání na Radě ministrů by ani nemuselo dojít. „Obecně se předpokládá, že bod bude z agendy stažen, neboť dosud nedošlo k žádnému posunu ve vyjednávání s členskými státy,“ dodal.

Návrh zákona nenachází prozatím podporu ani u Evropského parlamentu, kde proti němu nejvýrazněji vystupují právě Piráti a část levice. Europoslanci navrhují změny, které by omezily rozsah skenování jen na podezřelé osoby, čímž by se minimalizovalo plošné monitorování uživatelů.

„Pokud by se chat control schválil v současné podobě, šlo by o ohromné narušení soukromí,“ řekla redakci jediná česká pirátská zástupkyně v unijní legislativě Markéta Gregorová.

Návrh podle ní jen povede ke kontrole komunikací a cloudových úložišť všech občanů. Plošně a bez dohledu soudů. „Vytvořily by se národní databáze. S poskytovateli online komunikace by se domluvilo, že budou existovat nástroje v jejich aplikacích, které budou neustále monitorovat soukromé konverzace. Ty by byly nahrány právě do oněch národních databází, zpravodajské služby by si o ně mohly kdykoli požádat,“ objasnila Gregorová princip fungování chystané legislativy.

Podobně to vidí taky lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský. „Celý návrh je potřeba ještě diskutovat. Dokud nebudou záruky, které by nám jednoznačně zaručily ochranu soukromí lidí, kteří nepáchají žádnou trestnou činnost, jsou tyto diskuze velmi předčasné,“ řekl Seznam Zprávám.

V předkládané podobě je chat control problematický i podle Veroniky Vrecionové z ODS. „Snaha kontrolovat „preventivně“ online konverzaci všech uživatelů je podle mě nepřijatelná. Podporuji všechna rozumná opatření v boji proti zneužívání nezletilých na síti, ale chat control by zbytečně omezoval práva úplně všech uživatelů,“ myslí si europoslankyně.

„Jsem dlouhodobě proti tomu, aby jakákoliv legislativa narušovala soukromí naší komunikace. Zároveň ale musím druhým dechem dodat, že plně podporuji snahy výrazně zakročit proti sexuálnímu zneužívání dětí online –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a o tom tato legislativa je především. Plošná kontrola našich zpráv nicméně není cestou,“ dodal zase europoslanec Jan Farský (STAN) s tím, že uvítal postoj české vlády, která se proti návrhům vedoucím k narušení soukromí všech uživatelů internetu postavila.

Velmi kritický je poté k návrhu europoslanec Filip Turek (Přísaha a Motoristé). „Každý občan má právo na soukromí a v každém právním státě má platit presumpce neviny. Nahlížením do cizí korespondence porušíme základní principy svobody. V právních státech a v demokracii si nemůžeme dovolit každého občana automaticky považovat za podezřelého,“ napsal Seznam Zprávám.

Uživatelé aplikací by také měli se skenováním udělit souhlas. Když tak neučiní, ztratí možnost odesílat i přijímat obrázky, fotografie, videa či odkazy. Problémem není jen to, že aplikace typu Signal by musely prolomit koncové šifrování, shromaždiště konverzací by mohlo lákat hackery. Obavy panují zejména z ruského nabourání systémů.

Proti chat control se veřejně ohradila i aplikace Signal, zástupci technologického sektoru i ochránci lidských práv. „Společnost Signal je důrazně proti tomuto návrhu. Nepochybujte o tom, že raději opustíme trh EU, než abychom podkopali naše záruky ochrany soukromí. Tento návrh –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pokud by byl schválen a prosazen proti nám –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ by nás donutil se takto rozhodnout,“ uvedla na síti X šéfka Signalu Meredith Whittakerová.

Europoslankyně Gregorová rovněž zdůraznila, že státy, které nový zákon tlačí, mají ochranu dětí jako zástěrku. „Jde jim víc o ochranu před terorismem. Z tohoto důvodu legislativu podporuje například Belgie,“ doplnila. Od kontroly si slibuje včasný záchyt komunikace teroristických buněk, které se často šikují právě v online prostředí.

Mezi příznivce zákona patří i v současné době sedmadvacítce předsedají Maďarsko, dále Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Dánsko, Finsko, Řecko, Irsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Malta, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko a Švédsko. Naopak velkým odpůrcem je Polsko, které převezme evropské předsednické žezlo v lednu. Mocné unijní duo Německo a Francie zatím váhá, nicméně z vývoje jejich vnitropolititické situace lze odhadnout, že proti návrhu nebudou na příště ostře vystupovat.

Otazníky visí i nad tím, kde by všechna sebraná data, která by státy díky chat control měly, byla uchována a na jak dlouhou dobu. Nabízí se možnost, že by je v budoucnu mohla zastřešovat i případná evropská zpravodajská služba, o jejímž vytvoření se v EU začalo mluvit v souvislosti se zprávou bývalého finského prezidenta Sauli Niinistöho. Ten doporučil posílení koordinace mezi evropskými zpravodajskými službami, zároveň vyzval, k vytvoření vlastní zpravodajské agentury, která by prostřednictvím většího sdílení informací pomáhala zemím odrážet hrozby, sabotéry a zahraniční agenty působící po celém kontinentu.

Česko nicméně nápad finského exprezidenta rozdělil. Zelenou by mu dali zejména hradní poradci, okolí premiéra naopak projektu příliš nefandí.

AKTUALIZACE: Článek jsme aktualizovali o vyjádření europoslance Filipa Turka.