Článek
Česko, které se už příští pátek ujme předsednictví Evropské unie, jednoznačně posílení unijních ambicí Kyjeva prosazuje. Fiala ve středu před summitem mluvil i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
„Ujistil jsem ho, že Česká republika plně podporuje, aby byl Ukrajině udělen status kandidátské země EU. Probrali jsme i poválečnou rekonstrukci země a mluvili jsme o prioritách nadcházejícího předsednictví,“ uvedl Fiala.
Kandidátský status země EU, který je zatím jen příslibem členství a v tuto chvíli hlavně symbolem, získá na summitu zřejmě i Moldavsko.
Na dvoudenním jednání se očekává potřebný jednomyslný souhlas sedmadvacítky. Na poslední chvíli se podařilo odbourat odmítavý postoj některých zemí, jako je například Nizozemsko. Haag svazovalo i referendum z roku 2016, kdy se Nizozemci vyjádřili proti sbližování EU s Ukrajinou. Šlo ale tehdy hlavně o domácí politickou bitvu a účast byla malá. Kandidátský status Ukrajině přímo v Kyjevě přislíbili osobně i dříve vlažné těžké váhy Evropy – francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz.
Kandidátský status pro Kyjev doporučila i Evropská komise. Její šéfka Ursula von den Layenová ale zároveň uvedla, že země má co dohánět v oblastech, jako je vláda práva či boj s korupcí a potírání vlivu oligarchů.
Kandidátský status znamená, že země už začleňují unijní předpisy a normy do své legislativy, a v žádném případě sám o sobě nezaručuje, že přijetí země je za rohem. Například Severní Makedonie má kandidátský status již sedmnáct let.
„Udělení kandidátského statusu neznamená, že proces vstupu bude rychlý. Ukrajina je ve válce, takže ani kdyby se snažili sebevíc – objektivně – všechny podmínky rychle naplnit nelze,“ uvedl Fiala před odletem.
I tak je krok podle něj klíčový.
„Kandidátský status má obrovský morální a symbolický význam. Jak dlouho to bude trvat, nedá se odhadovat, záleží na tom, kdy skončí válka a jak bude probíhat poválečná obnova Ukrajiny. I z mého rozhovoru s prezidentem Zelenským bylo jasné, jak moc je udělení kandidátského statusu pro jeho zemi důležité.“
Méně konkrétní výsledky ohledně sbližování s EU bude podle odhadů diplomatů mít dopolední jednání s lídry Srbska, Černé Hory, Albánie, Severní Makedonie, Bosny a Kosova. Balkánští vůdci dávají najevo rozladění z toho, že EU rychle přiznává kandidátské postavení postsovětským zemím, zatímco jejich postup na cestě do Unie stagnuje. Zejména kvůli bulharskému vetu zahájení přístupových rozhovorů se Severní Makedonií se však patrně balkánské země žádného hmatatelného výsledku nedočkají.
Na summitu se bude jednat i o přípravě dalších dodávek zbraní Kyjevu a plánu investic EU do poválečné obnovy Ukrajiny. Jednat se má i o dalších sankcích proti Rusku a snaze pomoci s vývozem obilovin z Ukrajiny znemožněným ruskou blokádou přístavů.
Fiala bude v Bruselu jednat i s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem.
