Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Energetické nápoje, které jsou populární mezi dětmi a mladými, si bude možné pořídit už jen s občankou. Vláda podpořila návrh, který počítá se zákazem prodeje a podávání energetických nápojů lidem mladším 15 let. Ochrana dětí před vysoce nežádoucími účinky různých povzbuzujících látek obsažených v energetických nápojích je správná myšlenka, je ale potřeba vyřešit některé technické a částečně legislativní problémy, řekl po jednání vlády ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL).
Odborníci na výživu se shodují, že energy drinky představují pro děti značná zdravotní rizika, jako jsou nejen obezita a cukrovka. Podle odborníků by děti neměly energetické nápoje vůbec konzumovat.
To, že mezi mladými roste zájem o energy drinky, potvrzují i výsledky Mezinárodní výzkumné studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků z roku 2019, které odhalily, že více než každý desátý mladý Čech má sklon k rizikové konzumaci energetických nápojů. Přičemž třicet tisíc českých školáků ve věku mezi 13 a 15 lety je ohroženo řadou zdravotních rizik spojených právě se zvýšenou konzumací těchto nápojů, vyplývá z výsledků studie.
Anketa
Návrh na omezení volného prodeje energetických nápojů dětem podpořila také Česká pediatrická společnost ve svém prohlášení z roku 2020, které vypracovala Pracovní skupina pro dětskou gastroenterologii, hepatologii a výživu.
Hlavní problém energy drinků je cukr
Energetické nápoje s cukrem obsahují vysoké energetické hodnoty, které u dětí zvyšují riziko obezity. Děti tak mohou snadno z jedné plechovky energetického nápoje překročit doporučenou denní dávku cukru. Ke zvýšení rizika obezity přispívá i zvýšení chuti k jídlu, kterou po konzumaci větší dávky cukru způsobuje uvolňování velkého množství inzulinu.
„Z nadměrné konzumace u dětí mohou plynout problémy s nadváhou nebo i předčasný výskyt cukrovky druhého typu. Obezita navíc může být spojená s rozvojem některých typů rakoviny,“ říká nutriční terapeutka Jitka Tomešová.
Problematický je kromě cukru také obsah stimulačních látek v energy drincích, jako je například kofein nebo taurin. „Tyto látky mohou způsobovat třeba srdeční arytmii,“ dodává odborník na výživu Pavel Suchánek.
Bezpečný příjem kofeinu
Státní zdravotnický ústav uvádí, že pro děti je bezpečný celodenní příjem kofeinu tři mg/kg váhy. Například 13leté dítě vážící 45 kg by tak nemělo zkonzumovat více než 135 mg kofeinu za den. Adolescent vážící 60 kg by neměl vypít více než 180 mg.
Jedna čtvrtlitrová plechovka energetického nápoje obsahuje průměrně mezi 80–150 mg kofeinu, přičemž za bezpečnou denní dávku pro dospělého je považováno 200 mg.
„Pro srovnání, hrnek kávy obsahuje zhruba 60–90 mg kofeinu, hrnek černého čaje asi 50 mg,“ uvedl ústav v tiskové zprávě.
Negativní dopad mají stimulační látky také na spánek a soustředění, zvláště když děti konzumují energetický nápoj i v odpoledních hodinách. „Večer nemohou usnout a z nedostatku spánku jsou další den unavení a znovu si koupí energetický nápoj,“ říká Tomešová.
Suchánek také upozorňuje na to, že jsou energetické nápoje často součástí míchaných alkoholických drinků. V kombinaci s alkoholem je pak podle něj riziko komplikací větší.
Vitaminy v energy drincích nic nezachrání
Přestože energetické nápoje obsahují i zdraví prospěšné látky, jako je například vitamín B, neshledávají odborníci žádný důvod k tomu podávat tyto nápoje dětem.
„Na energetických nápojích, co obsahují kofein a další látky, je přímo napsáno nevhodné pro děti a těhotné. Z toho jasně vyplývá, že neexistuje bezpečná dávka kofeinu pro děti, ale spíše tolerovaná nebo méně riziková,“ podotýká odborník na výživu.
Tomešová vidí opodstatnění energetických nápojů u dospělých, ale ne u dětí, ani v případě, že je dítě sportovec.
Edukace nestačí, musela přijít restrikce
Proti návrhu se letos v září ohradil Svaz výrobců nealkoholických nápojů (SVNN), který považuje energy drinky za bezpečné a kvalitní produkty. „Zásadním problémem návrhu je to, že staví bezpečné energetické nápoje do pozice návykové látky, což je evidentně nevědecké a nepřijatelné,“ uvedla dříve v tiskové zprávě výkonná ředitelka SVNN Veronika Jakubcová.
Regulace prodeje energetických nápojů
Litva v roce 2014 přijala novelu zákona o potravinách, která ustanovuje, že je zakázáno prodávat, kupovat nebo jinak předávat energetické nápoje osobám mladším 18 let.
Lotyšská vláda o dva roky později přijala zákon o nakládání s energetickými nápoji, který například zakazuje prodej energetických nápojů osobám mladším 18 let, zakazuje prodej energetických nápojů v prostorech a na území vzdělávacích institucí a ustanovuje, že energetické nápoje musí být v obchodech umístěny odděleně od ostatních potravin.
Podle svazu by osvěta a edukace dětí, rodičů i učitelů v tomto případě byla vhodnější než úplná restrikce. Proto se SVNN již rok zaměřuje na vzdělávání veřejnosti prostřednictvím webových stránek Energetické nápoje zodpovědně, kde poskytuje faktické informace o energetických nápojích, včetně informací o jejich složení a možných negativních účincích.
Na tom, že ve společnosti panuje snaha o osvětu a edukaci, se odborníci na výživu shodují. „Osvětu se snažíme dělat dlouho a zatím to nikam nevedlo. Vliv reklamy na energetické nápoje zůstává nadále v mladé populaci silnější,“ uzavírá odborník na výživu.
Výrobci: Je to kriminalizace energetických nápojů
Svaz výrobců nealkoholických nápojů (SVNN) je otevřený debatě o smysluplné regulaci prodeje energetických nápojů dětem. Vládou ve středu přijatý návrh na zákaz prodeje a podávání těchto nápojů lidem mladším 15 let ale považuje za špatně připravený. Řekla to výkonná ředitelka SVNN Veronika Jakubcová. Více než regulace by podle ní pomohla osvěta. Pokud poslanci nicméně chtějí určitá omezení zavést, SVNN žádá o to, aby se výrobci na přípravě zákona podíleli.
SVNN sdružuje výrobce, kteří necílí svou produkci na mládež, reagoval v tiskové zprávě prezident SVNN Michal Dyttert. „Nekompetentní návrh zákona, který bez diskuze s obchodníky a výrobci připravila skupina poslanců, by situaci nevyřešil, ale způsobil zásadní problémy. Jedním z nich je kriminalizace energetických nápojů tím, že je chtějí poslanci definovat jako návykovou látku. Druhým problémem je skutečnost, že definici energetického nápoje by určoval úředník vyhláškou. Z našeho pohledu to představuje vysoké korupční i podnikatelské riziko, protože za energetický nápoj by mohlo být označené téměř cokoli,“ řekl.
Podle Tomešové je důležitá i role vztahu rodičů s dětmi. „Jsou rodiče, kteří svým dětem zakazují konzumovat nejen energetické nápoje, ale i fastfood nebo sladkosti. Nemají ale nad dětmi plnou kontrolu, zda si něco pak samy nekoupí. Je tedy potřeba, aby rodič byl pro dítě autoritou, ale zároveň si mohli navzájem důvěřovat,“ zdůrazňuje Tomešová.
S přispěním Anny Novákové.
