Energetické drinky ve školách: Odpůrci prohrávají s influencery

Skupina poslanců usiluje o to, aby se postupně omezil prodej energetických nápojů dětem a mladistvým. Nyní hledají způsob a formu, jak toho docílit.

Svoji snahu odstartovali čtvrtečním kulatým stolem, k němuž přizvali nejen odborníky, ale třeba i velvyslance Litvy, která je jednou ze zemí, kde si tyto nápoje nemohou lidé pod 18 let koupit.

„K energetickým nápojům přistupujeme se zkušeností s nikotinovými sáčky,“ uvedla poslankyně Martina Ochodnická (TOP 09), proč jsou do skupiny přizváni poslanci ze všech sedmi parlamentních stran. Zákon o nikotinových sáčcích bez tabáku letos zakázal jejich prodej v automatech a na dalších místech, kde nelze vyloučit prodej mladším 18 let.

Poslanci by se rádi nechali inspirovat Litvou, jejíž postupný systém zákazu prodeje energetických nápojů mladším 18 let představil přímo ve Sněmovně velvyslanec Laimonas Talat-Kepša.

Litevci začali s postupným zákazem od roku 2011, kdy vstoupila v platnost novela zákona o reklamě, jež zakazovala propagaci takových nápojů ve vzdělávacích zařízeních. V dalších letech země zakázala jejich prodej na školách, posléze propagaci na místech, kde se mohli pohybovat lidé mladší 18 let a v roce 2014 pak bylo definitivně rozhodnuto, že se energy drinky nesmějí prodávat mladším 18 let.

„Mezi lety 2011 a 2013 jsme viděli už první pozitivní výsledky. Nyní čekáme na celkovou zprávu o zdravotní situaci mladých lidí, která by měla být publikovaná velmi brzy,“ uvedl velvyslanec.

V Česku nevhodné potraviny ve školách částečně řeší takzvaná pamlsková vyhláška, která popisuje požadavky na potraviny, které je možné prodávat ve školských zařízeních. Týká se žáků prvního a druhého stupně základní školy. Ta však není všespásná, neboť děti si většinou energetické nápoje kupují v obchodech mimo školu.

Podle člena Rady Asociace ředitelů základních škol Tomáše Augustýna přicházejí tyto různé návykové látky, které děti konzumují, ve vlnách. „Měli jsme pocit, že hlavní vlna energetických nápojů odezněla. Teď se ale vrátila s nápoji novými,“ uvedl. Narážel tím na v současné chvíli mezi dětmi populární nápoj Prime. „Když děti chtějí, tak je mají, a rodič s tím nic neudělá. V tomto případě taháme za kratší konec, s influencery se nemůžeme poměřovat,“ dodal.

Narazil tím na zásadní fakt – děti ovlivňují reklamy a jejich oblíbení youtubeři a influenceři.

To vypozoroval kolínský učitel tělocviku Zdeněk Vítek, který na kulatém stolu popsal své zkušenosti a pozorování z praxe.

Mezi dětmi na druhém stupni základní školy si udělal malý dotazník, aby zjistil, jak se děti ke konzumaci energetických nápojů dostávají. „Ve zkratce je to reklama, reklama, reklama. Youtuber něco propaguje, kamarád si něco koupí a já to musím mít taky. Děti chtějí zapadnout do kolektivu,“ popsal Vítek a účastníkům ukázal fotografii odpadkového koše u nich v škole před začátkem vyučování – byl plný plechovek od různých nápojů.

Podle Michala Kalmana z Fakulty tělesné kultury Univerzity Palackého v Olomouci, který dlouhodobě spoluřeší evropské studie o zdraví dětí a školáků, má konzumace energetických nápojů souvislost s dalším chováním, které by se dalo označit za rizikové – s konzumací takových nápojů roste třeba i problematičnost v užívání sociálních sítí mezi dívkami nebo nadměrné hraní počítačových her u chlapců.

Zároveň podle něj existuje i souvislost s častější konzumací alkoholu, marihuany nebo nových návykových látek typu kratomu.

Anketa na Seznam Zprávách z nedávné doby dopadla jednoznačně:

„Energetické drinky jednou týdně konzumuje téměř 20 procent českých dětí, čtyři procenta se přiznala ke každodenní konzumaci,“ uvedl Kalman a právě jako velmi dobrý příklad uvedl už dříve zmíněnou Litvu. „Tam postavili energetické drinky na úroveň alkoholu.“

Předseda České obezitologické společnosti Martin Haluzík upozornil na souvislost energetických drinků, které jsou často plné cukrů, s cukrovkou, jejíž léčba je náročná i finančně a zatěžuje zdravotní systém v Česku.

„Energetické nápoje nejsou něčím, co by člověk měl za normální situace konzumovat. A zejména ne dítě nebo adolescent. Neměly by se prezentovat jako něco, co budu pravidelně pít. Nejsou tam žádné pozitivní ani fyziologické účinky,“ uvedl.

Česká regulace a debata o ní je zatím v prvopočátku. Vykopl ji spolupořadatel a člen výboru pro zdravotnictví, poslanec Josef Flek (STAN). „Mám připravené dvě až tři varianty: Zákaz prodeje do 15 let. Druhý je zákaz prodeje do 18 let. Ještě se bavíme o omezení reklamy,“ řekl letos na podzim Seznam Zprávám. Podle Martiny Ochodnické by řešením měla být novela zákona o návykových látkách, kterou poslanci momentálně finišují.