Dusno v koalici. Starostové se bojí, že Bartoš nestíhá digitalizaci

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Mezi Starosty a Piráty panuje napjatá nálada kvůli stavu, ve kterém je digitalizace stavebního řízení. Úřady ji mají spustit 1. července. Ve STAN jsou ale velké obavy, že se termín nestihne, nebo na něj úřady nebudou dostatečně připraveny.

Ministr pro místní rozvoj a šéf Pirátů Ivan Bartoš kvůli tomu minulý týden osobně musel na poslanecký klub STAN. Poslance tam sice ujišťoval, že termíny platí, pochybnosti koaličních partnerů ale nerozptýlil.

„Máme březen a od 1. července to má platit. Chtěli jsme ujištění, že se vše stihne. A také shrnutí od ministra, co je hotovo, co bude kdy dokončeno,“ popisuje 1. místopředseda STAN Lukáš Vlček.

Od Bartoše poslanci STAN požadovali jakýsi „itinerář“ s daty - například kdy úřady dostanou informace, kdy budou hotové prováděcí předpisy či spuštěn samotný systém. Žádný ale zatím nedostali.

Jen pár dní po zmíněné schůzce navíc přišla zpráva, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Bartošovu ministerstvu zakázal plnit smlouvu na vytvoření části systému pro digitalizaci. „Tím se naše obavy ještě zvyšují,“ dodává Vlček.

Bartoš ovšem trvá na tom, že odklad není potřeba a termín 1. července platí.

„ÚOHS souhlasil s Ministerstvem pro místní rozvoj, že jde o zakázku spojenou s mimořádným veřejným zájmem a není vhodné její realizaci odkládat. Zákaz plnění proto začne platit až čtyři měsíce od nabytí právní moci. Během těchto čtyř měsíců bude vývoj informačních systémů pokračovat, aby bylo možné od prvního července spustit digitalizované stavební řízení v rozsahu, které vyžaduje nový stavební zákon,“ řekl ministr Seznam Zprávám.

Pro STAN jde o citlivou otázku ze dvou důvodů - regionální správa je jedno z jejich klíčových témat a zároveň mají mezi členy hodně starostů, kteří se novinky obávají.

„Moje role ve STAN je mimo jiné kontakt s našimi lidmi v regionech a velmi často slýchávám výtky k připravenosti nového stavebního zákona. Bojí se, že se to nestihne,“ říká Vlček.

Digitalizace má umožnit například to, aby stavebníci nemuseli fyzicky s dokumenty na úřad, ale mohli je zaslat elektronicky. Problém ale je, že potřebné vybavení ani samotný systém zatím stavební úřady nemají. Stejně jako přesná pravidla, jak bude vše fungovat.

„Musí vzniknout relativně jednoduché prostředí, které zvládne pojmout velký objem dat. A takové prostředí zatím není. Druhá věc je procesní stránka věci - úřady netrpělivě čekají na prováděcí předpisy k zákonu, které stále nejsou,“ dodává Vlček.

Prováděcích předpisů, respektive vyhlášek je kvůli novému stavebnímu řízení potřeba hned několik. V tuto chvíli ale není definitivně schválená žádná. Jedna čeká na notifikaci Evropské komise, další tři jsou v připomínkovém řízení, další dvě se teprve sepisují.

„Sněmovna schválila novelu nového stavebního zákona na konci loňského března, následoval Senát a podpis prezidenta, ve Sbírce zákonů pak novela vyšla v červnu. Až potom mohly začít práce na prováděcích vyhláškách,“ vysvětluje Bartoš.

Výběrové řízení na nové vybavení se rozeběhlo teprve v březnu. Školení přímo v systému pro úředníky stavebních úřadů začne ve druhé polovině května a samotné systémy mají být na úřadech přístupné od začátku června, tedy měsíc před tím, než se mají začít používat v ostrém provozu.

Na dotazy, zda mají úřady málo informací, Bartoš říká: „Zrovna tento týden jedu do Hradce Králové na v pořadí už 18. školení ze 30, která se věnují novému stavebnímu zákonu, souvisejícím vyhláškám i digitalizaci stavebního řízení. Pro některé dotčené orgány – ústřední správní úřady – už bylo toto školení v prosinci 2023. K veřejnému představení digitalizace dojde na konci dubna na Stavebním veletrhu Brno.“

Nervozita ale nepanuje jen mezi politiky a úředníky. „Jsme plni obav, na straně stavebníků i architektů. Nejvíce jsme znervózněni z toho, že neznáme podrobnosti, jak bude tato zásadní procesní změna probíhat,“ říká předseda Hospodářské komory Zdeněk Zajíček.

Komora se účastní připomínkového řízení k chystaným vyhláškám a k jejich podobě má výhrady. „Vzájemně si odporují, jsou tam nejasnosti. Uplatňujeme připomínky, ale tím, jak se na to spěchá, hrozí, že tam zůstanou chyby,“ dodává Zajíček.

Podle jeho slov komora psala Ivanu Bartošovi kvůli této věci dopisy a kontaktovala i premiéra Petra Fialu. „Je to bez odezvy, spíše máme dojem, že naši aktivitu Ministerstvo pro místní rozvoj vnímá jako útok,“ říká Zajíček.

Na vládě se otázka zatím neprobírala, potíží si ale všimli i v jiných stranách. „Vývoj sledujeme a situace je složitá. Doufám, že se to ministrovi Bartošovi podaří zvládnout,“ říká ministr dopravy Martin Kupka z ODS.

Stavebníci ale mají ve srovnání se stavebními úřady alespoň jednu výhodu - mohou využít dlouhého přechodného období. „Až do 30. 6. 2027 bude možné podávat a samozřejmě i schvalovat projekty podle dosavadních pravidel. Záleží čistě na stavebníkovi, jakou úpravu si zvolí,“ uklidňuje Bartoš.

Digitalizaci stavebního řízení provázejí dlouhodobé potíže. Nový stavební zákon, který s ní počítá, měl platit už od loňského léta. Účinnost byla ale už dvakrát odložena, právě kvůli potížím s antimonopolním úřadem.

Ten několikrát zrušil zakázku na tvorbu systému pro netransparentnost. Ministerstvo proto loni uzavřelo smlouvu s firmou InQool bez tendru. I toto rozhodnutí teď aktuálně ÚOHS zrušil.

Podobný postup, tedy smlouvu bez veřejné soutěže, ministerstvo zvolilo i u národního geoportálu územního plánování. Ten je také součástí stavebního zákona a má být nástrojem, který umožní sdílení územních plánů, zasílání připomínek nebo námitek online.