Hlavní obsah

Česko přepisuje vztahy s Čínou. Pekingu se to líbit nebude

Foto: Profimedia.cz

V roce 2016 navštívil Česko čínský prezident Si Ťin-pching. Na znamení přátelství zasadili s Milošem Zemanem strom.

Seznam Zprávy zjistily, na jakých principech bude stavět nová politika vůči Číně. Větší důraz se klade na dodržování lidských práv a spojenectví s Tchaj-wanem. Kontrolovat se mají i investice čínských firem do citlivých oblastí.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Vláda Petra Fialy (ODS) se v programovém prohlášení zavázala k revizi vztahů s Čínou. Ty byly ovlivněné zejména náklonností dnes již bývalého prezidenta Miloše Zemana ke komunistickému režimu v Pekingu.

Přípravou nového nastavení poměrů mezi Českou republikou a Čínskou lidovou republikou (ČLR) se zabývá Ministerstvo zahraničí. Seznam Zprávy nyní zjistily klíčové teze vznikajícího dokumentu, který má ve vzájemných vztazích posílit postavení Česka.

„Předmětem revize vztahů s Čínou je narovnání vztahů, které byly v minulosti dost nevyrovnané. Byla vyvolána velká očekávání, která se však nenaplnila. Výsledkem je prohlubující se deficit vzájemného obchodu a rozpaky z čínských investic u nás,“ řekl Seznam Zprávám náměstek ministra Jiří Kozák (ODS), který má redefinici česko-čínských vztahů na starost.

„Revize musí reflektovat měnící se mezinárodněpolitické prostředí, roli Číny v něm, roli naší i Evropské unie. Chceme takové vztahy, které budou založené na vzájemném respektu,“ uvedl.

Zdůraznil, že nová koncepce bude klást mnohem větší důraz na otázku lidských práv. Jejich nedodržování se týká například útlaku čínského režimu v Tibetu nebo pronásledování Ujgurů. V éře Miloše Zemana převažoval apel na obchodní stránku vzájemných vztahů, která však v Česku skončila navzdory 100miliardovému slibu čínských finančníků fiaskem.

„Součástí našich vztahů samozřejmě jsou i otázky lidských práv a svobod. Tato témata otevíráme a otevírat budeme, jsou i součástí revize. A pozorně také sledujeme, jak se chová Čína k ruské agresi na Ukrajině. Čína přebírá a dále předává obrázek války, jak jej maluje Rusko, a to je špatně,“ dodal Kozák.

Ve hře je i odchod z platformy 16+1 pro spolupráci Číny se zeměmi střední a východní Evropy (založené v roce 2012). Česko ale zatím s jasným manévrem v této iniciativě strategicky vyčkává.

„Vláda ve svém programovém prohlášení jasně deklarovala, že provede revizi našich vztahů s Čínou. Tento proces aktuálně probíhá a otázka formátu 16+1 je její nedílnou součástí,“ řekl Seznam Zprávám ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Foto: Seznam Zprávy

Mapa účastníků platformy 16+1 

Podpora Tchaj-wanu

Podle náměstka ministra zahraničí Jiřího Kozáka ruská válka na Ukrajině ukázala, jak důležité – z pohledu bezpečnostního i ekonomického – je rozhodování o tom, s kým se uzavírá obchod či kam si lidé a firmy ukládají peníze. Jako příklad uvedl pád ruské banky Sberbank, kde českým krajům a městům po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zůstalo několik miliard korun.

V tomto kontextu vyzvedl význam spolupráce Česka s Tchaj-wanem, kam v těchto dnech zavítala na návštěvu předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Některých jejích schůzek se podle týdeníku Respekt má účastnit i šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka.

To vše v době, kdy analytici a experti upozorňují na nebezpečí eskalace konfliktu mezi Čínou a Tchaj-wanem, který Peking považuje za svou vzbouřeneckou provincii. Podpora Tchaj-wanu bude součástí nového nastavení vztahů Prahy s Pekingem.

„Tchaj-wan je pro ČR dlouholetým partnerem. České firmy nebo inovační centra mají zájem o spolupráci, zejména v moderních technologiích. A naším cílem je tuto spolupráci podporovat,“ uvedl náměstek ministra Kozák.

Podle něho bude stát mnohem víc než dříve kontrolovat čínský kapitál zasahující do oblastí citlivých pro tuzemskou bezpečnost. Na začátku března například Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydal varování před instalací a používáním čínské aplikace TikTok.

„Pro ČR bylo důležité, že se ještě v minulém volebním období podařilo díky pozměňovacímu návrhu současného ministra zahraničí Lipavského a předsedy Bezpečnostního výboru sněmovny Žáčka prosadit zákaz účasti Ruska a Číny v tendru na dostavbu Dukovan. Neméně důležitý je pro naši otevřenou ekonomiku zákon o prověřování zahraničních investic do citlivých oblastí firmami mimo EU,“ dodal Kozák.

Obrat od Zemanovy pročínské politiky učinil hned po svém zvolení na Hrad i Petr Pavel, který telefonoval s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen.

Obava z války

Ředitel bezpečnostního centra Evropské hodnoty Jakub Janda považuje zdůraznění česko-tchajwanských vazeb za důležité.

„V následujících letech se bude přiostřovat konfrontace mezi Čínou a demokratickým světem, přičemž Čína se připravuje k útoku na Tchaj-wan. Proto je logické, že český stát bude snižovat svou závislost na Číně a již dnes je nejlepším přítelem Tchaj-wanu v Evropě – tak silnou politickou podporu jako z Česka Tchaj-wan od nikoho jiného nedostává z Evropy,“ řekl Seznam Zprávám Janda.

Ten loni v hlavním městě Tchaj-peji založil kancelář spolku Evropské hodnoty, který se stal prvním evropským think-tankem s pobočkou na Tchaj-wanu. „Česko z toho může benefitovat ekonomickými vztahy, ale také získáním tchajwanských znalostí o Číně, které jako nepříteli našeho civilizačního okruhu musíme co nejlépe rozumět,“ dodal Janda.

Hodnoty vs. pragmatismus

Revizi česko-čínských vztahů vítá i exministr zahraničí Tomáš Petříček, podle něhož došlo k výrazné proměně mezinárodního kontextu, změnám ve světové ekonomice a bezpečnosti.

„Roste geopolitické napětí ve světě. Čína se chová stále více asertivně a mnohem otevřeněji prosazuje změnu mezinárodního řádu, který je dnes postaven na pravidlech a respektu k mezinárodním normám. Není možné se tvářit, že Čína nepředstavuje riziko v řadě oblastí. I proto jsem přesvědčen, že bychom měli debatu o budoucím vztahu k Číně otevřít,“ řekl Seznam Zprávám někdejší šéf Černínského paláce a bývalý místopředseda ČSSD.

Vůči Číně by nastavil takovou politiku, která by byla nejen pragmatická, ale i hodnotová. „Debata by měla být vedena věcně, postavena na tradici hodnotového-pragmatismu, který naši zahraniční politiku často charakterizoval a podle mého názoru i měl nadále definovat. A tato debata by také měla být vsazena do evropského kontextu, protože se nebavíme pouze o česko-čínských vztazích, ale dalším směrování vztahu celé Unie k Číně,“ dodal Petříček.

Stínový ministr zahraničí opozičního hnutí ANO Jaroslav Bžoch míní, že zahraniční politika vůči Číně má být nejen lidskoprávní, ale i pragmatická. „ČR měla vždy jasnou pozici vůči ČLR a při většině jednání na vyšších úrovních se vždy mluvilo o lidských právech. Je to důležité a pozice ČR bude v tomto vždy stejná. Revize vztahů se ale nemůže týkat jen této části. Zahraniční politika musí být také pragmatická a nemůžeme čekat, že se ČLR začne na svět dívat stejně jako západní země,“ řekl Seznam Zprávám.

Podle něj je třeba brát v potaz, s jakou pozicí a strategií Čína vystupuje v důležitých mezinárodních otázkách. „Neříkám, že máme kolem ČLR opatrně našlapovat. Musíme být ve svých pozicích silní, ale to neznamená, že to úplně zboříme. Musíme pečlivě sledovat, co Čína dělá na mezinárodní úrovni. Dnes se staví do role mírotvorce na Ukrajině, ale také sbližování Saúdské Arábie a Íránu. To vše jsou varovné signály pro EU a celý Západ a musíme se tomu plně věnovat,“ dodal.

Doporučované