Hlavní obsah

Doufám, že vládu opustíme před volbami, říká šéfka Mladého Pirátstva

Foto: archiv Kateřiny Stojanové

Šéfkou Mladého Pirátstva je Kateřina Stojanová, čtyřiadvacetiletá studentka práv.

Možná by měl jednou přijít moment, kdy si řekneme, že ústupků bylo dost. A půjdeme se sebevědomě odebrat do opozice, říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy šéfka Mladého Pirátstva Kateřina Stojanová, která by se ráda stala poslankyní.

Článek

Ačkoliv Piráti patří mezi strany s nejmladší členskou základnou, i oni mají své mládežnické sdružení. Mladé Pirátstvo funguje jako pracovní tým partaje.

„Adresujeme témata mladé generace, která se mohou v agendě strany, jež zastává volené funkce, ztratit. Volení straníci je třeba nestíhají řešit,“ vysvětluje smysl jejich činnosti předsedkyně Kateřina Stojanová, čtyřiadvacetiletá studentka práv. Podle ní zdůrazňují například redefinici znásilnění nebo co nejdřívější ratifikaci Istanbulské úmluvy.

Ve vedení Mladého Pirátstva stanula Stojanová loni krátce po volebním debaklu Pirátů, když přišli o osmnáct z dvaadvaceti poslaneckých mandátů. Chtěla prý pomoci straně zvednout se. A přestože je v současnosti zastupitelkou v Ústeckém kraji, chce prorazit do celostátní politiky.

„Kandidovala jsem už v loňských sněmovních volbách na čtvrtém místě v Ústeckém kraji. V časech nejlepších průzkumů, podle kterých mohli Piráti a Starostové vyhrát, to vypadalo, že bych do Sněmovny mohla být zvolena,“ dodává. V rozhovoru pro Seznam Zprávy také popisuje, v čem jsou radikálnější než zbytek strany.

Jak členové Mladého Pirátstva hodnotí rok své strany ve vládě?

Nerada mluvím za všechny členy. Každopádně za mě to je pozitivní překvapení. Myslela jsem, že nás bude válcovat vítězná koalice Spolu v tom, jaká témata přinášet, jak je řešit. Ukazuje se ale, že třeba Ivan Bartoš má na Ministerstvu pro místní rozvoj volnou ruku. Je iniciátorem řady vlastních aktivit, ať se to týká dotační politiky, nebo digitalizace. Myslím, že jsme bráni víceméně jako rovnocenní partneři.

Takže jste spokojená?

To bych neřekla. Spíš mám za to, že být součástí vlády je nutnost z řady důvodů. Členská základna Pirátů a voliči si to přáli. Předsedáme Radě Evropské unie, jsou tady krize, takže je potřeba, abychom měli stabilní vládní koalici. Nedává smysl, abychom z ní v současné chvíli odcházeli.

To znamená, že ve vládě zůstáváte kvůli krizím?

Ne. Dostali jsme rezorty, ministři rozjeli řadu projektů. Je důležité neopouštět rozdělanou práci.

Myslíte, že Piráti zůstanou ve vládě po zbytek volebního období?

Doufám, že ne.

Proč?

Cítím, že ne vždycky má pirátský hlas dostatečnou sílu. Chtěli jsme například, aby daň z mimořádných zisků začala platit už teď, koalice Spolu si ale vydobyla její začátek až na příští rok. Takových momentů může v následujících letech nastat celá řada a myslím, že nastanou. Možná by měl jednou přijít moment, kdy si řekneme, že ústupků bylo dost. A půjdeme se sebevědomě odebrat do opozičních lavic.

Co by se tedy podle vás muselo stát, aby Piráti odešli z vlády?

Výrazným problémem by byla velká korupční kauza nebo zásadní překročení námi daných programových idejí. Dokážu si představit, že pokud by koalice Spolu prosadila ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy, mohl by to být prubířský kámen vládní spolupráce.

S Piráty na jedné palubě, ale jsme radikálnější

Piráti patří mezi strany s nejmladší členskou základnou. Jaký je smysl mládežnického sdružení ve straně, jejíž kandidáti měli třeba v komunálních volbách nejnižší věkový průměr – asi 39 let?

Zaprvé vytváříme platformu, kde se setkávají i ti, kteří nemohou být vzhledem ke svému věku členem politické strany. A zadruhé autenticky adresujeme témata mladé generace, která se mohou v agendě strany, jež zastává volené funkce, ztratit. Volení straníci je nestíhají řešit nebo jsou zavaleni záležitostmi, které na ně padají seshora.

O jaká témata jde?

Upozaděná je například redefinice trestného činu znásilnění nebo stav klimatu a životního prostředí. V komunálním programu pro mladé lidi, který si osvojili Piráti v různých obcích, jsme kladli důraz třeba na startovací byty pro novomanžele a ty, kteří zakládají rodinu.

Přečtěte si také rozhovor s mladým sociálním demokratem:

Máte jako pirátští mládežníci na něco jiný pohled než zbytek strany?

Někdy máme jinou prioritizaci témat. Měli jsme třeba menší rozkol kvůli Istanbulské úmluvě. Piráti jsou sice stejně jako Mladé Pirátstvo pro její ratifikaci, my bychom ji ale rádi ratifikovali co nejdříve, zatímco strana to ve výhledu třeba tří měsíců nepovažuje za prioritu. Ale v základních východiscích jsme na jedné palubě.

A jste jako Mladé Pirátstvo radikálnější?

Řekla bych, že ano. Nebojíme se zvedat témata, která lidé nespravedlivě označují za komunismus, jako jsou různé druhy majetkových daní – výše daně z nemovitosti, progresivní daň jako taková. Myslím si, že volíme radikálnější rétoriku. Piráti musí být víc konsenzuální, když sedí ve vládě.

Kolik lidí u vás se ztotožňuje s „původním, demokratickým komunismem“, ke kterému se přihlásila vaše členka Jana Michailidu?

To nedokážu říct. Byla jediný člověk z Mladého Pirátstva i strany, který se k němu přihlásil, o jiném nevím. Ve straně máme lidi, kteří se orientují pravicově, i ty, kteří levicově. Spojuje nás to, že jsme kulturní liberálové.

Mladé Pirátstvo

Jedná se o pracovní tým fungující uvnitř České pirátské strany. Sdružuje členy a příznivce partaje od 15 do 35 let. Pořádá různé akce nebo debaty a klade si za cíl podporovat aktivní občanství u mladé generace. Předchůdce týmu, spolek Mladí Piráti, byl založen v roce 2013, o sedm let později ukončil činnost. Od té doby funguje pirátská mládež v rámci strany a od loňského roku nese název Mladé Pirátstvo. V současnosti má tým kolem padesáti členů.

Na pirátském fóru uvádíte, že chcete více spolupracovat se svými poslanci. Můžete dát nějaký příklad?

Nedávno jsme se spojili s poslankyní a naší členkou Klárkou Kocmanovou a pracujeme s ní na projektu důstojného studentského bydlení. Chceme, aby vysokoškolské koleje navýšily kapacitu a zlepšil se jejich stav, který by měl být dlouhodobě monitorován. Klárka má za sebou schůzku s náměstkem ministra školství, čekají nás jednání třeba s členy rad kolejí a menz.

Dříve jste byli Mladí Piráti, loni jste se přejmenovali na Mladé Pirátstvo. Říkali jste, že tak chcete být víc otevření vůči ženám či nebinárním lidem. Přihlásilo se vám po změně názvu víc lidí?

Ano, tenkrát jsme zaznamenali největší zájem mladých přidat se k nám, spustilo to zájem médií. V té době jsme přijali kolem dvacítky nových lidí. Teď je nás kolem padesátky.

Celostátní politika mě láká

Proč jste se ve svých osmnácti letech přidala právě k Pirátům?

Vždycky jsem se zajímala o veřejné dění. A když jsem si dělala průzkum, koho bych jednou mohla volit, věděla jsem, že mám dost tradičních stran s nechvalnou minulostí. Piráti mně byli sympatičtí svou volnomyšlenkářskou kulturní politikou, důrazem na ochranu práv menšin, manželství pro všechny nebo ženská práva.

Na předsedkyni Mladého Pirátstva jste se rozhodla kandidovat po loňských volbách do Sněmovny. Jakou roli v tom hrál volební debakl Pirátů a ztráta osmnácti mandátů z dvaadvaceti?

Velkou. Měla jsem strach, že se po prvním povolebním průzkumu, ve kterém mívají poražené strany nízké preference, v tom stavu zakonzervujeme. Jediné, co jsem pro klid sebe a straníků mohla udělat, bylo opřít se do práce a pomoci straně. Chtěla jsem být na této pozici užitečná.

V současné době jste zastupitelkou Ústeckého kraje, jste členkou zdravotnického výboru. Láká vás celostátní politika?

Láká. Na druhou stranu další možnost dostat se do Sněmovny přijde za tři roky a nevím, co bude. Každopádně už v loňských sněmovních volbách jsem kandidovala na čtvrtém místě v Ústeckém kraji. V časech nejlepších průzkumů, podle kterých mohli Piráti a Starostové vyhrát, to vypadalo, že bych do Sněmovny mohla být zvolena. Zájem být v celostátní politice mě stále neopouští.

Doporučované