Článek
Prezidenta Petra Pavla překvapil ústavně-právní výbor Senátu, který tento týden neschválil dva ze tří jeho kandidátů na ústavní soudce. Zaskočilo to i končícího šéfa Ústavního soudu Pavla Rychetského.
„Nejsem rád, jak se to zatím vyvíjí. Doufám, že Ústavní soud nebude vyprázdněn, nebude vykleštěn, vykastrován,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy. Doufá, že prezidentovi kandidáti uspějí při finálním hlasování na plénu Senátu příští týden.
Připomíná také, že Ústavní soud je letos uprostřed procesu masivní obměny – v květnu skončili tři soudci z patnácti, do konce roku vyprší mandát dalším čtyřem soudcům, včetně předsedy Rychetského.
Pokud by se za takové situace proces jmenování nových soudců zadrhl, soud by nebyl schopen rozhodovat.
„Mohlo by to dojít do stavu, kdy by Ústavní soud nebyl usnášeníschopný a nemohl by rozhodovat plenární věci,“ dodává.
Co říkáte na to, že prezident Pavel u senátního výboru neuspěl s těmi dvěma ze tří kandidátů na ústavní soudce? Byl jste překvapený?
Byl jsem překvapený a je mi to líto, protože Ústavní soud je instituce svým způsobem nezastupitelná. Odešli tři soudci a teď začíná dokonce proces masivního vyprazdňování.
Polovina soudců končí za krátkou dobu několika měsíců. A představa, že Česká republika nebude mít funkční Ústavní soud, že občané nebudou mít možnost se dovolávat u této instituce svých lidských práv a svobod, mě dosti děsí.
Jak si ten postoj senátního výboru vysvětlujete?
Mně nepřísluší to hodnotit. Samozřejmě mám jisté představy a nejsem rád, jak se to zatím vyvíjí, ale nechci žádným způsobem ovlivňovat živé jednání, které probíhá v horní komoře Parlamentu. Doufám, že Ústavní soud nebude vyprázdněn, nebude vykleštěn, vykastrován, že bude moct dál plnit své funkce.
Co by hrozilo, kdyby se výběr soudců zadrhl?
Mohlo by to dojít do stavu, kdy by Ústavní soud nebyl usnášeníschopný a nemohl by rozhodovat plenární věci. Už situace, kdy počet členů v plénu klesne pod 12 či 11, je nekonformní a neseriózní. Plenární věci by se kupily a řešily by se jen individuální stížnosti – a i ty by se začaly kupit, protože čím míň soudců, tím větší agenda pro každého z nich.
Dostali bychom se do situace, kdy už by délka řízení těch jednotlivých stěžovatelů byla neúnosná. Soud má rozhodovat v uvozovkách spravedlivě, to ale mimo jiné znamená v rozumné, efektivní době, kdy ještě ta spravedlnost má smysl. Když se někdo nedočká spravedlnosti včas, tak už mu pak i vyhovující výrok je k ničemu.
Jak rozhoduje Ústavní soud
O nejdůležitějších věcech, které jsou Ústavnímu soudu svěřeny, rozhoduje podle zákona Ústavní soud v plném složení, tzn. v plénu. Ústavních soudců je 15, plénum je usnášeníschopné, je-li přítomno alespoň deset soudců. Ke zrušení zákona a v některých jiných případech je však třeba k přijetí rozhodnutí dosažení kvalifikované většiny alespoň devíti hlasů.
Jinak o převážné většině ústavních stížností a jiných návrhů na zahájení řízení rozhodují s konečnou platností tříčlenné senáty.
Zdroj: Ústavní soud
Vy osobně nominace s prezidentem Pavlem konzultujete?
Teď vůbec ne, ale když byl zvolen a nebyl ještě ani inaugurován, tak jsem mu dal nějaké tipy. Ale neřeknu vám jaké.
Vnímáte to jako nějaký první střet prezidenta s politickou realitou? A nemůže to být třeba od senátorů i určitý vzkaz: My vám neschválíme automaticky všechno, co nám sem pošlete?
Samozřejmě na to mám nějaký názor. Tady probíhá jakási zvláštní forma komunikace mezi prezidentem republiky a Senátem. Evidentně tam dochází k nesouladu a nějakým problémům. A v takové situaci to opravdu nemohu komentovat.
Co může prezident dělat, když se svými kandidáty neuspěje?
Pořád věřím, že uspěje a že jde jen o jakousi epizodu. Až bude o jeho návrzích hlasovat celé plénum Senátu, pevně věřím, že si uvědomí, jak je významné, aby Ústavní soud mohl fungovat a byl obsazen.
