Článek
Zatímco jednání Senátu jsou málokdy emotivní, to středeční bylo výjimkou. Důvodem byla novela Lex Ukrajina VII. Proti zákonu ve znění zaslaném Poslaneckou sněmovnou hlasovalo z vládních senátorů a senátorek šest z klubu ODS a TOP09, tři z KDU-ČSL a jeden ze Starostů a nezávislých.
Novela čelila kritice ve třech hlavních bodech: zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství, dvojí zápis do základních škol (speciální pro děti ukrajinských uprchlíků) a uzákonění neoprávněné činnosti pro cizí moc.
Jenže senátoři a senátorky v dalším hlasování nepodpořili ani jeden z pozměňovacích návrhů. Znamená to, že zákon projde k prezidentu Petru Pavlovi jako schválený.
Zákon tedy zavádí nový trestný čin, umožňuje dvojí zápis do základních škol a zpřísňuje podmínky pro občany Ruska, kteří zároveň žádají o české občanství.
Po hlasování přistoupil k řečnickému pultu s technickou poznámkou senátor Martin Bednář (klub ANO). Z mobilu do mikrofonu celému sálu pustil: „Je to marný, je to marný, je to marný.“
„To bylo trochu trapné,“ reagoval zpravodaj zákona Jan Sobotka (Starostové a nezávislí).
Nový trestný čin
Nejemotivnější debatu vzbudil právě bod ohledně nového trestného činu. Podle odpůrců se schválením nového trestného činu Česko vrátí do období komunistického teroru a vykonstruovaných justičních procesů.
Senátor Michael Canov (klub Starostové a nezávislí) tvrdil, že může být takový trestný čin zneužitý stejně, jako byl podobný trestný čin zneužívaný v období komunistické totality. „Opravdu chceme do trestního práva vracet trestní čin, za nějž byli popraveni Milada Horáková, Heliodor Píka a další,“ ptal se Canov s odkazem na článek advokáta Petra Tomana.
„Zkraje 50. let rozhodovali o vině a trestu ctihodní, prvorepublikoví soudci. Nebyli to dělničtí soudci. Rozhodovali podle svého přesvědčení, ale mnohdy na ně byl vyvíjen nátlak,“ řekl senátor Zdeněk Hraba (klub ODS a TOP 09) s tím, že je nutné předpokládat možné zneužití tohoto trestného činu.
„Je to pohled odborný, anebo přistoupíme na hysterii, emoce, že když jsme proti, tak se chceme vracet před rok 1989. Opak je pravdou. Bohužel už tu dobu pamatuji a úplně mě mrazí,“ připojila se i nezařazená senátorka Jana Zwyrtek Hamplová.
Cenzura jako předvolební téma
Podobně toto ustanovení kritizoval i Andrej Babiš (ANO) v komentáři pro iDnes.cz: „(…) vláda přišla s nejbrutálnějším útokem na svobodu slova a demokracii od listopadu 1989. A pokud jí to projde, otevře se cesta k systematické perzekuci nepohodlných názorů.“
Právě opoziční hnutí ANO, ale třeba i hnutí Stačilo! vedené komunistickou europoslankyní Kateřinou Konečnou opakovaně do předvolební debaty vnáší téma údajné cenzury v Česku.
Zatímco Babiš i Karel Havlíček (ANO) opakovaně citovali závadný a neprůkazný průzkum (například v rozhovoru zde), podle kterého se velká část Čechů bojí vyjádřit svůj názor. Kateřina Konečná zase na setkání s voliči v Klatovech zdůrazňovala, že „máme vybudovanou vlastní autocenzuru, protože jsme zažili kauzy, kdy jdete vypovídat na policii, na městský úřad, protože si dovolíte něco napsat na internetu“.
Neoprávněná činnost pro cizí moc
Znění navrhovaného trestného činu, o kterém rozhodoval Senát:
§ 318a Neoprávněná činnost pro cizí moc
(1) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude potrestán
a) ten, kdo v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky anebo obranu nebo bezpečnost mezinárodní organizace, k ochraně jejíchž zájmů se Česká republika zavázala, vykonává na území České republiky činnost pro cizí moc,
Zákon obhajoval v Senátu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Na úvod zdůraznil, že součástí není stíhání svobody projevy a že cílem je trestat úmyslné ohrožení národní bezpečnosti.
Současný trestný čin vyzvědačství se totiž týká jen utajovaných informací, nový trestný čin má postihnout i případy sběru neutajovaných, ale důležitých informací.
Podmínkou u nového trestného činu je podle ministra úmysl a vědomá spolupráce s cílem poškodit Českou republiku. Novelu obhajoval Rakušan i s pomocí konkrétního případu, kterému se policie věnovala, ale nemohla kvůli chybějící legislativě zasáhnout.
„V Praze byla identifikována skupina osob, která systematicky pořizovala dokumentaci strategických veřejných míst včetně metra, obchodních domů, nebo vánočních trhů. Skupina sledovala a fotografovala významné veřejné osoby, politiky, novináře a jejich rodiny včetně dětí. Existovaly prokazatelné informace o tom, že tyto aktivity jsou součástí přípravy útoku. Pachatelé ale beztrestně opustili území České republiky,“ řekl.
Zastánci zavedení nového trestného činu opakovaně zdůrazňovali ruskou hybridní hrozbu, nebo zmiňovali nedávnou vlnu útoků (nejen na civilní infrastrukturu) i atentátů v Evropě, za kterou podle Francie, Německa, Polska, Španělska i Spojeného království stojí právě Moskva.
„Hysterie“
„Zažil jsem lecjaké hysterie, ale tohle je rekord,“ reagoval na plénu senátor Václav Láska (SEN 21 a Piráti). Odporoval tomu, že by trestný čin byl vágně napsaný, či že by byl zneužitelný. „Když vás poslouchám, tak mám pocit, že žijeme v diktatuře. Jak má přemýšlet obyčejný, řadový člověk, když od svých zákonodárců slyší, že nevěří vlastnímu státu, právu, justici.“
Slovům o 50. letech se vymezil David Smoljak (klub Starostové a nezávislí) nebo Jiří Růžička (klub ODS a TOP 09). Argumenty vystavené na cenzuře a obavě z politických procesů označil za falešné. „Můžeme to navléknout na kdeco, ale nemůžeme srovnávat situaci v 50. letech se současnou situací,“ řekl senátor Růžička.
„Na rozdíl od doby s vládou komunistů žijeme v právním státě s nezávislou soudní mocí. Není možné svévolně ničit životy lidí. Je pro mě docela zábavné, že nejvíce proti této novele vykřikují ti, kteří by se jinak rádi před rok 1989 vrátili,“ řekl na plénu senátor Jiří Drahoš (Starostové a nezávislí).
Srovnávání s politickými procesy a zločiny komunistického režimu odsoudil i ministr Rakušan. „Milada Horáková, Heliodor Píka nebyli odsouzeni podle nějakého justičního omylu. Byla to vražda. Nerozhodovala žádná skutková podstata. My tady debatujeme o věcné skutkové podstatě v zákoně, který chceme schválit v demokratické zemi, kde rozhodují nezávislé soudy,“ vzkázal senátorům.
Kritizované přílepky
Část senátorů a senátorek kritizovala vládu a vládní poslance také za to, že k zákonu o ochraně uprchlíků přilepila další významné změny.
Ministr Rakušan ale odporoval tím, že nejde o přílepky, ale že Lex Ukrajina je obecně sběrný zákon, který řeší celou řadu dalších oblastí ve vztahu k ruské agresi vůči Kyjevu.
Jak jsme již psali zde, v Senátu sílí s přílepky nespokojenost. Horní komoře vadí, že změny nejsou projednané a mnohdy jsou nekvalitní a nesystémové.
Narazit proto může novela vysokoškolského zákona kvůli tzv. hlídáčkovnému, nebo novela energetického zákona.
Kritici nového trestného činu se také podivovali nad tím, že totožná úprava trestného činu je i v novele trestního zákoníku.
„Je to identické, ale podle vlády není jistota, že se novela trestního zákoníku stihne probrat v tomto volebním období,“ řekl senátor a předseda klubu ODS a TOP09 Zdeněk Nytra k tomu, proč je tato změna součástí Lex Ukrajina VII.
Občanství…
Silně kritizováno bylo také zpřísnění podmínek při udělování občanství pro Rusy. Při žádosti o české by se totiž museli vzdát ruského. Problémem podle kritiků ale je, že s tím musí souhlasit i Moskva. Nakonec ale i tuto novinku dostane k podpisu prezident.
„Rusko tomu člověku nevyhoví. Není to podmínka. Je to zákaz. Sešel jsem se s desítkami lidí s ruským občanstvím. Jsou to mladí lidé, kteří odešli z totalitní země za demokracií a teď o této demokracii pochybují,“ kritizoval návrh opoziční senátor Láska.
Ministr Rakušan ustanovení obhajoval i tím, že v případě dvojího občanství podléhají Rusové dvojí mobilizaci. Zároveň odmítl diskriminaci, protože podle něj nijak neznemožňuje žádat o české občanství ani nijak nemění podmínky pro dlouhodobý pobyt.
Zdůraznil, že podmínka vzdát se ruského občanství nebude platit pro lidi s uděleným azylem, či pro odpůrce současného ruského režimu. Podle kritiků ale není zřejmé, jak by měli žadatelé dokazovat, že jsou dostateční odpůrci či disidenti.
...zápisy
Třetím problematickým bodem byl dvojí zápis. Jeden by byl pro děti české a jiných národností, druhý pak pro děti ukrajinských uprchlíků.
„Ačkoli chápu problémy v Praze, byla by tím podle mne porušena ústava: Každý má právo na rovné zacházení bez ohledu na národnost,“ řekl senátor Jan Grulich (ODS a TOP 09).
Ke kritice se přidal i předseda senátního školského výboru Jiří Růžička (ODS a TOP09). „Je nesprávný, je diskriminační, postihuje jenom ukrajinské děti. Je zbytečný. Řeší problémy některých zřizovatelů, kteří za tři roky, po které tu máme ukrajinské uprchlíky, udělali pramálo, aby zvýšili kapacity. Teď by si své problémy nejradši léčili na ukrajinských uprchlících,“ řekl senátor Růžička. Nepřímo tím kritizoval i předkladatelku zákona.
Tou je poslankyně a bývalá starostka Prahy 5 Renáta Zajíčková (ODS). Podle ní neustává – zejména v Praze – „příliv“ dětí ukrajinských uprchlíků na základní školy.
„Podíl cizinců v prvních třídách se výrazně zvyšuje. To má samozřejmě za následek nepříznivý vliv na integraci těchto dětí a komplikuje práci našim ředitelům a zřizovatelům právě efektivně pracovat s kapacitami,“ řekla v říjnu ve Sněmovně.
Proti se ale v Senátu postavily také všechny výbory, které zvláštní zápisy v období od 1. června do 15. července označily za diskriminační. Přesto se nakonec senátoři a senátorky postavili i za tento pozměňovací návrh, který taktéž dostane prezident k podpisu.
AKTUALIZACE: Text jsme doplnili o informaci, že se Senát neshodl na zrušení žádné ze sporných úprav v novele takzvaného lex Ukrajina. Normu tak prezident Pavel dostane k podpisu jako přijatou.
