Spor o důl Turów končí. Česko dostane peníze i záruky

Premiéři České republiky a Polska Petr Fiala (ODS) a Mateusz Morawiecki podepsali ve čtvrtek dohodu o podmínkách těžby v hnědouhelném dolu Turów nedaleko českých hranic. Smlouva by měla ukončit spor, který už mezitím začal řešit Soudní dvůr Evropské unie.

„Podařilo se nám opravdu odvalit balvan, který poslední léta zatěžoval česko-polské vztahy,“ uvedl Fiala na společné tiskové konferenci premiérů po setkání v Kramářově vile. Jednání byla podle něj velmi tvrdá a dlouhá, přináší ale výhody hlavně pro obyvatele příhraničních oblastí.

V klíčových bodech dohody byl dosažen kompromis. Podle Fialy dostane Česko od Polska náhradu 45 milionů eur (více než miliarda korun). Původně Praha požadovala 50 milionů eur, Polsko nabízelo 40 milionů.

Dohodnutá částka je rozdělená na mezistátní platbu ve výši 35 milionů eur a na příspěvek z nadace polské těžební společnosti pro Liberecký kraj 10 milionů eur.

Jakmile tyto peníze z Polska dorazí, Česká republika stáhne žalobu, kterou podala kvůli Turówu na Polsko k Soudnímu dvoru Evropské unie. Podle českého premiéra by se to mělo stát během několika hodin, maximálně dnů.

Na plnění dohody by měl pět let dohlížet Soudní dvůr EU. V tomto případě Česko nejdříve požadovalo deset let, Polsko nabízelo pouze dvouletý soudní dohled.

Varšava se také zavázala k dostavbě a fungování podzemní stěny, která by měla zabránit odtoku podzemní vody nebo k vybudování nadzemního valu pro ochranu před prachem a hlukem. Až do dokončení těžební činnosti se bude také monitorovat znečištění a další údaje.

Funkčnost podzemní bariéry krátce před podpisem zpochybnila právnická organizace Frank Bold, podle které polská strana už loni uznala, že voda odtéká z dolu jinudy. Podpis dohody z české strany je protiprávní a v rozporu s národními zájmy, uvedla organizace.

Podle premiéra Fialy však smlouva garantuje, že podzemní bariéra bude funkční. „Pokud nebude funkční, tak smlouva zaručuje, že těžba bude zastavena,“ řekl Fiala.

„V případě, že po dokončení stavby podzemní bariéry nezačne ve stanoveném termínu (nejpozději do 30. 6. 2023) stoupat či alespoň nepřestane klesat hladina podzemních vod ve vybraných vrtech, nebude možné, aby těžba postoupila za hranici plánovanou Polskem pro rok 2023,“ doplnilo Ministerstvo životního prostředí, které informovalo o obsahu dohody podrobněji.

Součástí ujednání je i výměna veškerých hydrogeologických informací pro průběžné vyhodnocování vlivu dolu na podzemní vody. Dohoda, kterou může některá ze stran vypovědět nejdříve po pěti letech, také zaručuje české straně provádět v dole čtyřikrát ročně kontroly.

Důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, je v oblasti dominantním zaměstnavatelem, těžit tam chce do roku 2044. Obyvatelé z českého příhraničí se obávají zvýšeného hluku, prašnosti a především ztráty zdrojů pitné vody.

Polsko předloni povolilo rozšíření těžby v Turówě bez ohledu na námitky české strany. Soudní dvůr EU pak na základě české žaloby loni v květnu předběžným opatřením nařídil Polsku práce zastavit. Poláci však činnost nepřerušili i za cenu krácení evropských dotací.

Právě ve čtvrtek se ke sporu vyjádřil advokát Soudního dvora EU, když dal za pravdu České republice. Polsko podle advokáta porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv nových prací v dole poblíž českých hranic na životní prostředí.

Mezitím se Polsku začala načítat pokuta za neuposlechnutí soudního příkazu zastavit těžbu. Soudní dvůr Evropské unie stanovil pokutu v denní výši půl milionu eur 20. září, což znamená, že celková částka se nyní blíží k 70 milionům eur (1,7 miliardy korun). Peníze měla Varšava vyplácet Evropské komisi. Protože to neudělala, Brusel je plánoval strhávat Polsku z evropských dotací.

„Určitě se odvoláme a budeme apelovat nejen na zdravý rozum,“ řekl premiér Morawiecki k rozhodnutí Soudního dvora EU. Zdůraznil, že Polsko považuje pokuty za nespravedlivé. Vláda si podle něj nemohla dovolit omezit dodávky energií, které by přerušení těžby způsobilo.

Jednání o urovnání sporu probíhaly už za minulé vlády Andreje Babiše (ANO), navzdory optimistickým signálům se ale v minulosti vícekrát zadrhla na jednotlivých bodech, hlavně na délce soudního dohledu a výšce náhrady z polské strany. K dohodě nakonec došlo až poté, co se do rozhovorů v posledních týdnech výrazněji zapojili předsedové vlád.

Oba premiéři ve čtvrtek zdůraznili, že dohoda má i strategický význam v souvislosti se současným napětím mezi Ukrajinou a Ruskem. „Určitě nám pomůže otevřít novou a velmi dobrou kapitolu česko-polských vztahů. To je to, co opravdu potřebujeme tváří v tvář nebezpečím, která jsou na východě,“ řekl Morawiecki.

Vedení Libereckého kraje, který by měl z dohody finančně těžit, je s výsledkem jednání spokojené. Podle hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) budou kompenzace určeny na nové zdroje vody, sledování kvality ovzduší, hluku, poklesu terénu a výši prašnosti na česko-polské hranici blízko dolu.

Hejtman vyzdvihl, že dohoda umožní kontrolu činnosti v dole a systematický monitoring všech negativních dopadů spojených s rozšiřováním těžby. „To je něco, co jsme do dnešní doby vůbec neměli a neměli jsme ani možnost s někým na polské straně případné porušování limitů řešit,“ řekl Půta ČTK.

Dohodu naopak kritizovala například ekologická organizace Greenpeace, která označila postup české vlády za skandální a zorganizovala protest před Úřadem vlády.

„Dlouhodobě tvrdíme, že smlouva nemá zajistit jen finanční kompenzace, ale také reálnou ochranu českého životního prostředí a místních obyvatel. Smlouva ale neobsahuje žádné omezení těžby ani plán na její brzké ukončení,“ uvedla koordinátorka uhelné kampaně Greenpeace Nikol Krejčová v tiskové zprávě.

Zčásti kriticky na dohodu reagoval i bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec z hnutí ANO, který jednání s polskou stranou nastartoval, ale nedotáhl do konce.

„Jsem rád, že došlo k česko-polské dohodě o Turówu. Na smlouvě jsme dělali řadu měsíců. Ale ústupek nové české vlády, aby bylo smlouvu možné vypovědět už za pět let, považuji za chybu. Vždyť důl má těžit až do roku 2044,“ napsal Brabec na Twitteru.