Je Česko připravené na válku? „Lidé to nechtějí slyšet“

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Rusko napadením Ukrajiny přepsalo bezpečnostní prostředí v Evropě. Armády napříč kontinentem nakupují novou techniku a politici i vysocí představitelé armád varují před hrozbou, kterou Rusko představuje. Týká se to i Česka.

Riziko přímého vojenského ohrožení země sice zůstává podle obranné strategie nízké, i přesto je podle dokumentu pravděpodobnost vojenského napadení Česka nebo jiného členského státu NATO či EU nejvyšší od konce studené války.

„V důsledku rostoucí agresivity Ruska je hlavním úkolem české obranné politiky všestranná příprava na dlouhotrvající obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem vybaveným jadernými zbraněmi,“ stojí v klíčovém strategickém dokumentu.

Česko proto modernizuje armádu. Vojáci mají v některých případech po desetiletích vidinu, že přesednou ze sovětské techniky do té ze Západu. Je třeba podepsaný největší obchod v historii armády - nákup 24 stíhaček F-35 z USA. Nebo další velký kontrakt na pásová bojová vozidla pěchoty CV90.

Podívejte se, jakou novou techniku vojáci obdrží:

I přes tyto kroky ale armáda podle expertů není teď připravená na ten nejčernější scénář v podobě války.

„Armáda není připravená, pokud jde o počty lidí, potřebnou techniku, munici a nemáme vybudovanou ani nezbytnou infrastrukturu. Ale co je podle mě ještě horší, není připraven ani náš stát a naše společnost,“ upozorňuje bezpečnostní analytik Milan Milkulecký.

Podle něj si velká část lidí i politiků bez ohledu na stranickou příslušnost nechce připustit, že bezpečnostní hrozby jsou skutečně vážné. A přípravy na ně proto prý nejsou dostatečné.

„To není problém jen ČR, ale celé EU, které sice skvěle jde vypracovávání různých dlouhodobých koncepcí, vyhlašování často nereálných cílů, ale pokud jde o skutečné plnění úkolů, často zůstáváme jen u těch prohlášení. Abych byl fér, v rámci EU najdeme výjimky, a asi není náhodou, že to jsou země, které mají vlastní, často brutální a krvavou zkušenost s ruským imperialismem – namátkou Polsko, Rumunsko, Finsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko,“ říká Mikulecký.

Dodává, že hlavní úlohou Česka je ochrana území a obyvatel a poskytnutí sil pro společnou obranu v rámci NATO.

„Proto musíme očekávat, že v případě horkého konfliktu se zapojíme i vyčleněnými jednotkami. Jenže těch, které máme mít a jsou vybavené technikou i personálem, příliš nemáme. Současné vedení armády i ministerstva dohání dluh 30 zmeškaných a prožraných let.“

Podívejte se, jakou techniku má česká armáda teď k dispozici:

S tím, že armáda dohání dluh, souhlasí i analytik Pražského centra transatlantických vztahů – Vysoké školy CEVRO a bývalý náměstek ministra obrany Daniel Koštoval.

„Musíme si uvědomit, že Česko teprve v tomto roce vydává 2 % HDP na obranu. Měli jsme tak činit vždy, ale od roku 2005 se tak nedělo a investiční dluh je tady na úrovni minimálně 800 miliard. V roce 2024 ČR ještě nebude schopná dělat všechno to, co by měla, aby dokázala jednak efektivně přispět do kolektivní obrany a jednak, aby měla adekvátně silnou obranyschopnost sama za sebe,“ vysvětluje expert.

Podle něj je teď adekvátně připravené na případné hrozby například Polsko, Česko však ne.

„Na konflikt, který zuří na Ukrajině a který by byl zcela jistě ještě intenzivnější a technologicky náročnější, pokud bychom ho vedli s Ruskem, zcela jistě ne. A je tomu tak, řekl bych, v drtivé většině evropských zemí. Jestli o někom můžeme hovořit, že je zřejmě nějakým způsobem blízko té adekvátní připravenosti, tak bychom museli zmínit Polsko,“ dodává Koštoval.

Podle bývalého náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého je Česko připraveno na případný konflikt pouze zčásti.

„Musíme být tak dobří, aby Rusy nenapadlo se pustit do nějakého dobrodružství, že začnou vojensky ohrožovat některý ze států NATO. Musíme být takovou odstrašující silou, že to Rusko ani nenapadne,“ říká bývalý šéf armády.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v projevu na nedávném velitelském shromáždění řekla, že ruské vidění světa se nezmění ani po válce na Ukrajině a že obnova sfér vlivu zájmů bývalého Sovětského svazu přetrvá.

„Obrana je věcí celé společnosti, aby byla připravená a odolná, ale mění se také úkoly ozbrojených sil - ruská agresivita klade větší důraz na odstrašení a obranu vlastního teritoria,“ prohlásila.

Popsala také dva hlavní úkoly pro Česko v rámci NATO. „Zaprvé musíme pokračovat v budování sil nasaditelných do operací kolektivní obrany. Zadruhé nás naše geografie předurčuje k roli tranzitní a týlové země a my musíme být na takovou roli připraveni.“

Náčelník generálního štábu Karel Řehka už v minulosti varoval, že riziko války je reálné. Odmítá ale, že by chtěl válkou strašit: „Nikomu z nás není příjemné chodit po světě a říkat, že hrozí válka. Lidé to přirozeně nechtějí slyšet. Nikdo nechceme být posel špatných zpráv a vyvolávat úmyslně negativní pocit. My ale musíme o hrozbách otevřeně mluvit. Problémy jsou od toho, aby se pojmenovaly, ne aby se vymlčely.“

Řehka ocenil modernizaci v podobě stíhaček F-35 a bojových vozidel pěchoty. Přiznává ale, že není vše, jak by chtěl. Například zmínil personální situaci. „Lidé jsou to nejdůležitější, bohužel nejsme tam, kde bychom chtěli být. Čistý přírůstek armády se vloni podařilo témeř zdvojnásobit.“

Ohledně lidského nasazení má armáda jasno, minimálně na papíře, v Koncepci výstavby armády do roku 2035.

V dokumentu se píše, že klíčovým předpokladem bojeschopnosti vojska je získání a udržení dostatečného množství vzdělaného, kvalitně připraveného a motivovaného personálu.

Koncepce počítá do roku 2030 s růstem do 30 tisíc vojáků z povolání a do 10 tisíc vojáků aktivních záloh.

Armáda podle Řehky také diskutuje o možnostech posílení záloh, které by byly rychle použitelné v době krize. Po zrušení základní vojenské služby začátkem milénia nyní podle Řehky každý rok ubývá 40 tisíc záloh z ročníků, které základní výcvik absolvovaly a které by už dnes byly těžko použitelné.

Česko proto podle náčelníka generálního štábu bude muset zvážit nějaký mechanismus, který tyto zálohy nahradí.

„Na velkou krizi potřebujeme mít dostatečný počet vygenerovaných záloh. Na to, abychom zavedli nějakou vojnu, je třeba nějaké formy společenské shody, a ta tu není,“ řekl. Existují podle něj různá řešení, jako je například dobrovolná dočasná služba.

„Profesionální armáda není sama o sobě samospasitelná. Pokud by došlo ke konfliktu, tak Česko musí být připravené rozvinout mnohem větší balík ozbrojených sil. K tomu musí být připravena armáda, ale i společnost. Celý mobilizační systém musí být předem připraven, tam zcela určitě připravení nejsme,“ říká Šedivý.

Černochová v tomto směru zmínila například nejnovější formu zapojení obyvatel - takzvané dobrovolné předurčení pro doplnění ozbrojených sil. V praxi to znamená, že člověk, který o to požádá, musí bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se zhoršila bezpečnostní situace, pak by absolvoval i výcvik.