Do regionů míří nová strana. Politici za ni schovávají tradiční značky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do krajských voleb v Česku chce promluvit nové uskupení Hlas samospráv. Kandidovat bude v pěti krajích a sdružuje řadu regionálních politiků.

Často jde o lidi z různých tradičních stran, kteří z nich pro nespokojenost odešli nebo zavedenou značku spíše skrývají.

Za vznikem Hlasu samospráv stojí pardubický hejtman Martin Netolický ze Sociální demokracie (SOCDEM). Iniciativu založil loni, aby sdružoval regionální politiky nespokojené s vládní politikou vůči obcím a krajům.

Už tehdy se netajil tím, že chce, aby iniciativa přerostla také ve volební spojenectví. To se teď v několika krajích podařilo. „Kromě mého kraje je postavená kandidátka také v Královéhradeckém a Olomouckém kraji. Kandidovat se bude také v Karlovarském a Ústeckém kraji,“ popisuje Netolický, který je stále členem SOCDEM.

Koaliční kandidátky mají různé varianty názvů, v nichž se objevuje klíčové slovo „hlas“. Sám Netolický paradoxně kandiduje pod názvem 3PK – s touto koalicí vyhrál krajské volby už minule a nechce se mu měnit zavedenou značku, kterou už voliči znají.

V sousedním Královéhradeckém kraji vede kandidátku Hlasu další sociální demokrat, bývalý hejtman Jiří Štěpán. „Koalice Hlas samospráv vychází z toho, že krajská politika by měla mít blízko k občanům a měla by plnit roli podpory a servisu pro obce a města,“ myslí si Štěpán.

V Karlovarském kraji kandidátku postavil bývalý senátor Jan Horník. Jeho situace je obzvlášť pikantní – kandiduje pod vlastní značkou, ačkoli zůstává členem Starostů a nezávislých. A kandiduje tak proti vlastnímu stranickému kolegovi Petru Kulhánkovi, který vede kandidátku Starostů a nezávislých.

„Bylo to pro mě těžké rozhodnutí a je to nepříjemná situace. Ale vnímám to i jako nějaké nastavení zrcadla, vzkaz pro krajský i celostátní STAN,“ popisuje Horník. Exsenátor je v poslední době hlasitým kritikem politiky Starostů a nezávislých.

„Odklonili se od původní politiky, kdy bylo cílem podporovat samosprávy. Když vidím, kam hnutí míří, jsem zklamaný,“ říká Horník.

Podobně mluví i minulý lídr STAN v Ústeckém kraji Filip Ušák, který v regionu také staví kandidátku se značkou „Hlas“.

„Některé návrhy, které přicházejí z Prahy, jsou v přímém rozporu s tím, proč Starostové vznikli,“ myslí si Ušák. Se STAN se nerozešel jediný.

„Naši kandidátku tvoří koalice několika hnutí. Spolu se mnou se v ní angažuje celá řada lidí dříve spojovaných se STAN,“ řekl Seznam Zprávám Ušák.

Posledním krajem, kde Hlas samospráv zkusí štěstí, je Olomoucký. Kandidátku tu vede univerzitní politolog Pavel Šaradín.

Každý kraj přichází s vlastními tématy, navzájem politici sdílejí spíše know-how nebo rady v kampani. Spojuje je hlavně kritika postoje vlády směrem k samosprávám. Rozčiluje je například nápad na slučování obcí nebo návrhy Národní ekonomické rady vlády, jak „potrestat“ obce, které nestaví dost školek nebo bytů.

„Vláda postupuje proti samosprávám. Což mě zaráží zvláště vzhledem k tomu, že je to za účasti hnutí STAN. Jenže STAN 2009 a STAN dnes je úplně jiný subjekt,“ říká Šaradín. Martin Netolický zase říká, že „některá hnutí, která slibovala podporu samosprávě, selhala“.

Politici opatrně přiznávají, že pokud by Hlas samospráv slavil v krajských volbách úspěch, může to být pobídka do budoucna. A to jak pro další kraje, tak i pro celostátní politiku.

„Kdyby to byl úspěch, dalo by se to považovat za zárodek iniciativy, která by mohla kandidovat i v jiných volbách,“ naznačuje Šaradín.

Podobně mluví i Netolický – neopomene ovšem zdůraznit, že Hlas samospráv vznikl „zezdola“, a nikoli s primárním záměrem promlouvat do celostátní politiky.