Článek
Netypické trestní oznámení představila v pátek právnička Šárka Weberová. Má pomoci zavřít e-shop spojený s KSČM, kde je k dostání zboží se symboly komunismu „Levicový extremismus oproti pravicovému není vůbec postihován a je už na čase, aby trestní oznámení tuto asymetrii narovnalo, aby bylo skutečně na základě tohoto trestního oznámení zahájeno trestní stíhání,“ řekla.
„Tahle trička se zcela standardně prodávají po celé západní Evropě. My vlastně chceme na Západ, ale taky tam tak moc nechceme podle některých,“ reagovala pro Seznam Zprávy předsedkyně KSČM a europoslankyně Kateřina Konečná.
Obchod komunistů?
„Za mě po tom, co nám tyto spolky ničí budovy, útočí na nás, pokreslují nám fasády, tak si myslím, že by si měly první pořádek udělat samy a pak podávat na někoho trestní oznámení,“ dodala s tím, že na „řadu antikomunistických organizací“ podá trestní oznámení.
„Chovají se tak, jak by se v demokratické společnosti normální lidé chovat neměli,“ myslí si.
Podle právničky Šárky Weberové je internetový obchod jednoznačně propojený s komunistickou stranou, hnutím Stačilo! a předsedkyní KSČM Kateřinou Konečnou.
„Příjemné stylové tričko s velkým znakem KSČM. Podpořte jeho nošením jedinou autentickou levicovou, komunistickou stranu v České republice,“ je napsáno u dalšího produktu. E-shop prodává i trička s popiskem „Stačilo!“.
„Má své vedení a já jim jakkoli do jejich činnosti nezasahuji, možná se bude spolek divit, ale my máme poměrně silná demokratická pravidla v tom, co kdo komu může nařizovat nebo do čeho zasahovat,“ oponuje šéfka komunistů Konečná.
Nacismus jako komunismus?
Iniciativa Listopad ještě neskončil podala trestní oznámení jak na komunistickou stranu, tak na samotný e-shop. Jedním z trestných činů je podle ní „založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka“ a druhým výtržnictví.
Právnička Weberová odmítá, že by šlo pouze o deklarativní trestní oznámení. Zmiňuje případ nakladatelství Naše vojsko a prodej reklamních předmětů s nacistickou tematikou - například portréty Adolfa Hitlera. Případem se nadále zabývá soud. Podle Weberové je to obdobný případ, který se liší pouze ideologií. Právě z výtržnictví vinila nakladatelství policie.
Dodává, že pro ni není určující, zda jí dá soud za pravdu. Chce ale, aby se tím alespoň soudy zabývaly a definitivně tím o přípustnosti takových symbolů na veřejnosti rozhodly. „Počítám s tím, že to policie shodí ze stolu a my dáme stížnost na státní zastupitelství, a opravdu si myslím, že to má v tuto chvíli jasnou šanci,“ řekla.
Právník a odborník na extremismus Michal Mazel ale u takového trestního oznámení vidí pouze malou šanci na úspěch. „Pokud by to mělo být spojené pouze se srpem a kladivem, tak bych byl k úspěchu skeptický, protože tento symbol je používán i netotalitními organizacemi. Muselo by jít třeba o publikum, které by otevřeně vychvalovalo komunistickou diktaturu a porušování lidských práv,“ řekl Mazel.
15 bodů
Jeden z lídrů studentského hnutí z období sametové revoluce Martin Mejstřík na tiskové konferenci řekl, že česká společnost nedokázala odsoudit viníky a adekvátně vyšetřit zločiny komunismu.
Iniciativu přišli podpořit režisér Martin Vadas, dokumentaristka Olga Sommerová, zpěvák Ben Christovao nebo David Koller.
Mejstřík požaduje 15 bodů, které je podle něj potřeba splnit, aby se Česko po 35 letech vyrovnalo s komunismem.
Patří tam kromě zakázání komunistických symbolů také požadavek na zveřejnění všech záběrů a fotografií pořízených během 17. listopadu Československou televizí, Sborem národní bezpečnosti a Státní bezpečnosti, plné vyšetření násilného zásahu na Národní třídě nebo odškodnění obětí tohoto zásahu.
Doživotní následky
„Slyšeli jsme, jak tam lidem praskaly kosti,“ řekl Mejstřík. „Došlo ke zranění jako fraktura spodiny lebeční, rozdrcené obratle, krvácení do mozku, rozkopané genitálie,“ dodal.
Po násilném zásahu státní moci vůči pokojné demonstraci studentů a mladých lidí bylo téměř 600 zraněných. „Není jasné, kolik lidí si odneslo trvalé následky,“ říká Mejstřík a apeluje, aby byl řádně vyšetřen zásah státní bezpečnosti a sboru národní bezpečnosti. Po roce 1989 bylo obviněno 30 lidí, většina odešla pouze s podmíněnými tresty.
„Požadujeme, aby byli dle Hlavy XIII Trestního zákoníku stíháni podporovatelé Putinova fašistického Ruska a jeho agrese na Ukrajině, a to i ti, kteří šíří nenávistnou ruskou, protiukrajinskou, protievropskou a protizápadní propagandu na sociálních sítích,“ píše se v dalším z bodů.
Požadavky ale kritizoval historik Petr Blažek. „V těch požadavcích je moc věcí najednou, které nejsou absolutně splnitelně, nejsou ani dobře napsány, bohužel to tak je,“ řekl během tiskové konference.
Připomněl, že zásah na Národní třídě 17. listopadu už byl opakovaně vyšetřovaný. „Byla tady nezávislá komise, několik parlamentních komisí, publikace,“ vyjmenovával.
Požadavky iniciativy chce přiložit k novele trestního zákoníku jako pozměňovací návrh senátorka Hana Marvanová (bezp.). Podporuje ji i kolegyně Jitka Seidlová (KDU-ČSL).
