Diplomacie řeší, co s „byty duchů“ v Moskvě. Poradit má Zemanův muž

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Černínský palác řeší zaseknutý plán na rekonstrukci bytů, které patří k ambasádě v Moskvě. Kvůli projektu celkově vyčísleném v Národním plánu obnovy na 172 milionů korun si ministerstvo zahraničí najalo Marka Nespalu, advokáta pracujícího pro prezidenta Miloše Zemana.

Rekonstrukce bytů při ambasádě v Moskvě se chystala od roku 2020. Teď, když na česko-ruské vztahy fatálně dopadá válka, projekt zřejmě spadne zcela pod stůl.

Černínský palác ale údajně musí řešit, co s již podepsanými smlouvami k projektu, konkrétně se smlouvou s kanceláří A.I.P na projektovou dokumentaci v hodnotě 1,2 milionu korun. Kvůli této jediné smlouvě podle zjištění Seznam Zpráv zaplatí úřad Nespalově kanceláři za právní rady čtvrt milionu korun.

Prezident Miloš Zeman a jeho okolí si dlouhodobě udržuje vliv na Černínský palác, zejména díky tomu, že každý nový velvyslanec potřebuje souhlas prezidenta se svým jmenováním, a tím výrazně ovlivňuje personální koloběh úřadu.

Jak Seznam Zprávám sdělilo ministerstvo zahraničí, úřad už v minulosti uzavřel smlouvy na projektové práce i na vlastní plánovanou investici rekonstrukce diplomatického objektu v Moskvě.

V roce 2020 konkrétně s kanceláří A.I.P. „Jde o projekt projektové dokumentace rekonstrukce dvou bytových objektů v areálu zastupitelského úřadu ČR v Moskvě. Celková cena díla je 1 193 810 Kč,“ stojí v e-mailových odpovědích pro Seznam Zprávy z odboru komunikace úřadu.

Jenže pak se projekt zadrhl. „Již déle než rok se potýkáme s problémem nevydání víz, a to ani na opakované žádosti členů projektového týmu, kteří nemohou vyjet ani na prohlídku místa plnění, ani na zaměření stavu, ani na nezbytné průzkumy pro další fáze projektování,“ vysvětlilo ministerstvo prostřednictvím odboru komunikace.

Se situací má teď pomoct právě známý pražský advokát Nespala. Ten je v posledních letech známý jako obhájce prezidenta Zemana v jeho kauzách, jako bylo hledání neexistujícího článku Ferdinanda Peroutky nebo tvrzení exministryně Džamily Stehlíkové o lékařských diagnózách hlavy státu v době, kdy byl v nemocnici a veřejnost o jeho stavu měla minimum informací.

Nespala má také milionové zakázky v Lesní správě Lány, na vlivovém území hradního kancléře Vratislava Mynáře. Zakázku v Lánech v roce 2018 na 1,5 milionu korun získal bez soutěže.

Seznam Zprávy viděly smlouvu s advokátem Nespalou. Má ministerstvu radit třeba s tím, jak se vypořádat „s překážkami plnění závazků této smlouvy s ohledem na aktuální vztahy mezi Ruskou federací a Českou republikou.“

Smlouva mezi Nespalou a Černínským palácem stanovuje jako maximální odměnu 275 tisíc korun, a to pro období dubna 2022 až února 2023, tedy shodou okolností přesně na měsíc, kdy skončí prezidentský mandát Miloše Zemana – jeho nástupce bude do úřadu uveden 8. března.

Ministerstvo zahraničí volbu Nespalovy advokátní kanceláře – bez soutěže – vysvětluje dlouhodobou spoluprací.

„Bylo třeba právní služby poskytnout včas, časovou prodlevou by hrozily další komplikace. Nebylo také nutné zatěžovat zakázku dalšími úkony, jako je seznámení s organizací a studiem širších podkladů, neboť společnost s MZV ČR na základě smluvního vztahu spolupracuje. Z tohoto důvodu se cenová nabídka omezila striktně na zadaný úkol, což znamená úsporu jak časovou, tak finanční,“ uvedla mluvčí úřadu Lenka Do.

Rámcová spolupráce s Nespalou jde na ministerstvu zahraničí až do roku 2004, aktualizovaná byla v roce 2014, kdy ministerstvo zahraničí převzala ČSSD a rostl vliv „čerstvého“ prezidenta Zemana. Podle mluvčí Lenky Do ministerstvo dosud Nespalově kanceláři poslalo jednotky milionů korun.

„K dnešnímu dni je evidováno celkové dosavadní čerpání u smlouvy s AK Nespalou (viz příloha) ve výši 8 488 513,52 Kč včetně DPH,“ uvedla. Zhruba milion korun získala kancelář jen od roku 2020, jak plyne z veřejného registru smluv. Loni úřad například vyčlenil podle jedné ze smluv 270 tisíc korun za „objednávku právních služeb ve věci výstavby dvorních kójí na sousedním pozemku“.

Na ambasádě v Moskvě panuje specifická situace už od loňského jara, kdy mezi Prahou a Moskvou propukl otevřený konflikt kvůli informacím, že za výbuchy ve skladech munice ve Vrběticích stáli ruští agenti.

V následné partii se snížily na jednotky osob počty diplomatů trvale působících na české ambasádě v Rusku, stejně jako na ruské ambasádě v Česku. To bylo hlavně české vítězství – má se totiž za to, že česká vláda při této příležitosti rozmetala zpravodajskou buňku, která řídila nepřátelské ruské operace v celém regionu.

Právě personální osekání českého úřadu v ruské metropoli ale mělo přispět k zaseknutí rekonstrukce. „Zásadní personální redukce na ZÚ Moskva způsobila, že není kapacitně možné, aby v minimálním personálním obsazení prováděl ZÚ Moskva obvyklou spolupráci na tvorbě projektu,“ uvedlo také ministerstvo.

To teď chce projekt úplně zahodit. „Nastalá situace znamená rovněž zásah do ekonomické rozvahy investice jako takové, neboť bytové objekty v areálu budou zřejmě výhledově obsazeny minimálně. Tato skutečnost hovoří spíše pro odložení investice,“ dodává úřad.

Bývalý ruský prezident Dmitrij Medvědev navíc krátce po zahájení ruské invaze vyhrožoval Západu, že Rusko bude kvůli sankcím zabavovat zahraniční majetky na svém území.

Seznam Zprávy oslovily i projektovou kancelář A.I.P., její vedení, konkrétně architekt Jaroslav Kačer se k situaci odmítl vyjádřit s tím, že se jedná o „složitou situaci“.

Otázka českého nemovitého majetku v Rusku je komplikovaná, stejně jako ruských nemovitostí v Česku. Ve vzduchu je i možnost vyvlastňování těchto objektů. Česká diplomacie už zkraje jara například vystěhovala Český dům v Moskvě, který je tak trochu rukojmím této tenze.

Kvůli ruským majetkům v Česku ministr Jan Lipavský (Piráti) tento týden vytvořil speciální skupinu na svém úřadu. Ministerstvo eviduje asi pět desítek nemovitostí. Skupina se soustředí na ty, které jsou v ruském vlastnictví, a to v Praze i v dalších obcích a městech. „U řady z nich máme velké pochybnosti, zda skutečně stále slouží k diplomatické činnosti podle příslušných mezinárodních konvencí,“ uvedla mluvčí.

V poslední době se řešila zejména otázka ruské školy v pražské Bubenči. Praha z rozhodnutí zastupitelstva vyzvala vládu, aby připravila zákon, podle něhož by bylo možné omezit vlastnické právo Ruska k budově.

Vzhledem k tomu, že Česko i Rusko mají na svém území nemovitý majetek toho druhého, drží se obě země trochu v šachu. A čeká se, kdo bude „táhnout“ první. Česká diplomacie musí brát v potaz také Český dům v ruské metropoli. Vlastní sice jeho budovy, ale nikoli pozemky pod nimi. V minulosti provoz tohoto objektu z nemalé části financoval provoz českých kulturních ambasád, Českých center.