Digitální spravedlnost se zase odkládá. Tentokrát na květen 2025

Zjednodušeně stojí digitalizace celé justice, což by ulehčilo, zrychlilo a zlevnilo práci soudů i advokátů, na dvou systémech – eSPIS (digitální soudní spis) a eISIR (plně digitalizovaná insolvenční agenda).

Dohromady to jsou projekty asi za 1,5 miliardy korun.

Právě projekt eISIR je klíčový.

Původním termínem dokončení bylo září 2023. Ministerstvo spravedlnosti jej posunulo na červenec 2024. 

Po uplynutí tohoto termínu ministerstvo redakci Seznam Zpráv zaslalo pouze odpověď, že „eISIR bude spuštěn do rutinního provozu, až bude řádně otestován a vyzkoušen i v pilotním provozu“.

Seznam Zprávy si proto vyžádaly harmonogram dokončení na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

Z něj vyplývá, že ostrý provoz na prvním soudu bude až v květnu 2025.

Na ostatní insolvenční soudy pak bude resort systém zavádět „pravděpodobně ve třech vlnách“ od června do listopadu 2025.

Digitalizace (tedy nasazení hlavního systému eISIR) se tak protáhne nejméně o dva roky.

Digitalizovaný soudní spis (tedy zmíněný eSPIS) navíc ministerstvo připravuje už od roku 2008.

Ministerstvo opakovaně tvrdí, že za zpoždění nemůže současné vedení v čele s Pavlem Blažkem (ODS).

„Zpoždění, ke kterému ve skutečnosti došlo, vzniklo při přípravě a výběru dodavatele za předchozího vedení ministerstva. Současné vedení ministerstva považuje realizaci tohoto projektu, jehož součástí je i elektronický spis, za prioritu, které je věnována mimořádná pozornost,“ tvrdí mluvčí resortu Vladimír Řepka.

Jenže pro iDnes.cz Řepka také tvrdil, že „konečný termín implementace je stanoven na konec roku 2023“.

Technologický gigant IBM ovšem v dopisech zaslaných ministerstvu tvrdí, že vina je na straně státu, protože resort nedostatečně spolupracuje.

Jak už Seznam Zprávy popsaly, například důležitou pozici infrastrukturního architekta zajišťuje člověk, který má jiné zaměstnání a na digitalizaci justice má čas v noci nebo o víkendech.

V odpovědi Ministerstvo spravedlnosti pouze uvedlo, že „alokace pracovníka byla v čase měněna, a to dle potřeby a požadavků na součinnost ze strany dodavatele“.

IBM si stěžovala i na další stěžejní pozice. Například k pozici IT solution architekta IBM uvádí, že „tento nám byl po eskalaci na řídicím výboru přidělen na jednu hodinu týdně“.

Ministerstvo se nicméně rozhodlo uplatnit kvůli zpoždění smluvní pokutu, a to už v prosinci 2023. Dle smlouvy je nastavená na deset tisíc za každý den prodlení. Podle informací Seznam Zpráv vyčíslil resort smluvní pokutu nejdříve asi na čtyři miliony korun, poté ji upravil na 1,4 milionu.

Digitalizace justice je klíčovou modernizací soudů. Ministerstvo si od ní slibuje zrychlení soudů a jejich zlevnění. Dnes totiž soudní spis – někdy až mnohasetstránkový – musí být veden v papírové podobě.

U větších kauz je běžné, že spis přiváží na soud dodávka a několik lidí jej poté převáží k danému soudci či soudkyni, popsal Seznam Zprávám soudce Vrchního soudu v Praze Roman Horáček.

„Žijeme v papírové justici. Jakoukoli listinu, která sice přijde e-mailem, datovou zprávou, pak stejně převádíme do papírové formy,“ dodal Horáček.

Advokáti zase musí při nahlížení do spisu k soudu. Většinou si pak spis fotí či kopírují, aby si jej sami zdigitalizovali. Tyto služby pak účtují klientům. V případě digitální justice by i tyto náklady odpadly a služby by se lidem zlevnily.

Nejdál je v tuto chvíli insolvenční agenda, kde je digitální spis i veřejný insolvenční rejstřík. Digitalizační zlom nastal už v roce 2008, jenže od té doby progres ustal. Plná digitalizace i této oblasti je naplánována jakou součást celého systému e-justice.

„Je to zatím jen první etapa,“ vysvětluje Michal Žižlavský z Asociace insolvenčních správců. Příkladem může být návrh na povolení oddlužení neboli návrh na zahájení insolvence. Takových návrhů je 20 tisíc ročně.

Když advokát nebo insolvenční správce návrh podají, sepíšou všechna potřebná data do formuláře, který se poté propíše do veřejně a na internetu dostupného insolvenčního rejstříku.

Jenže v tuto chvíli digitalizace končí. „S daty už nejde dál pracovat,“ popisuje Žižlavský. Nejdou jednoduše přetáhnout a insolvenční správce je musí – někdy ručně – přepsat.

Dokončení této etapy by podle insolvenčního správce Žižlavského zrychlilo celou agendu asi o deset procent: „Zrychlilo a zefektivnilo by to řízení a znamenalo by to úsporu práce nejen pro advokáty, ale i pro soudy.“