Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
České úřady zřejmě dostanou čas navíc na digitalizaci svých služeb. Senát ve středu schválil dvouletý odklad na jejich dokončení, nyní už stačí jen podpis prezidenta. Odkládá se tak doba, kdy budou všechny státní systémy propojené a bude možné vyřídit si maximální množství věcí elektronicky.
Digitalizace byla velkým tématem také loni, kdy kvůli nepovedené digitalizaci stavebního řízení (DSŘ) skončil ministr pro místní rozvoj a tehdejší šéf Pirátů Ivan Bartoš.
Most mezi starým a digitálním
Jak se od té doby digitalizace posunula? Stavební řízení je digitální napůl - od února začne platit takzvaný technologický bypass, tedy jakýsi most mezi staršími lokálními systémy, na který jsou úředníci zvyklí, a těmi novými, které jsou spuštěné od července minulého roku.
Na papíře zůstává agenda ve zdravotnictví, školství nebo v justici, jak Seznam Zprávy popisovaly v sérii článků na podzim. Na druhou stranu - lidé si konečně mohou vyřídit žádost na pracovních úřadech online, na více místech se lze prokázat s aplikací eDoklady, v čemž je Česko oproti jiným státům napřed. Od ledna se také vyplácí automaticky mateřská.
Seznam Zprávy oslovily experty ze soukromé sféry i zástupce byznysu s dotazy, v jakém stavu vidí současnou digitalizaci, jaké projekty se podařily, a kde naopak stále není vidět posun. Pocity oslovených jsou smíšené - Česko s digitalizací stále přešlapuje na místě.
Vybodli se na to, kritizuje Bartoš
Problém je mimo jiné v organizaci. Kdo je za digitalizaci aktuálně v Česku zodpovědný? Z hlavy byste odpověď zřejmě hledali marně. Po kolapsu digitálního stavebního řízení a konci Bartoše, dříve vicepremiéra pro digitalizaci, vláda tuto pozici škrtla.
Zodpovědnost za DSŘ přešla na nového ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka (STAN), v listopadu pak o výhledu digitalizačních projektů před novináři dlouze mluvili ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministr dopravy Martin Kupka (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Po boku jim byl Karel Trpkoš, náměstek pro IT na Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV). Právě Trpkoš se často skloňuje jako současný digitální guru této vlády, koordinaci státního IT ale logicky sám nemůže zvládat, i když například s DSŘ jeho tým pomáhá Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR).
Po konci Bartoše se jedna z vládních priorit - tzv. digitální ústava - změnila. Nedává jí totiž ekonomický smysl, aby byly digitalizované i ty služby, které využívá jen pár lidí ročně. „Některé věci jsou tak málo využívané, že by to byly vyhozené peníze,“ řekl již dříve pro SZ Kupka.
Odklad má smysl i dle Rakušana. V čase se totiž objevují situace, na něž zákonodárci musí reagovat. Jako například tragická střelba na Filozofické fakultě, kvůli které vláda zpřísnila „zbraňový“ zákon. „Kdybychom ho dříve digitalizovali, jak je, byly by to zbytečné výdaje,“ přibližuje Rakušan. S odkladem digitalizace služeb ale nepanuje spokojenost.
SZ oslovily také bývalého vicepremiéra pro digitalizaci s dotazy, jak vidí práci svých nástupců. Ten odklad považuje za facku občanům. Ministři dle něj ve svých resortech nevyvinuli dostatečné úsilí a digitalizaci nevěnovali pozornost. „Cítím, že se na to vybodli. Resortní věci se odložily na příští vládu,“ sděluje Bartoš.
Dle Bartoše situace dobrá není, i když některé projekty, které sám rozjel, už jsou dotažené. „Dobře funguje Portál občana, eDoklady, registr plných mocí online nebo jednotná doména gov.cz, která poskytuje větší ochranu,“ jmenuje Bartoš.
Také digitalizace stavebního řízení, jež ho stála politický život v této vládě, údajně není v tak špatném stavu, jak se zdálo v létě. „Systém je v běhu a rozvíjí se, dle mých informací se přes něj vyřizuje 5 tisíc žádostí týdně. Nedávno jsme byli na úřadě v Chebu, kde zpracovávají většinu žádostí v novém systému,“ říká Bartoš.
Dle údajů MMR od začátku září 2024 uživatelé odeslali přes portál stavebníka téměř 104 tisíc žádostí. Za tuto dobu se na portál přihlásilo skoro 294 tisíc uživatelů.
V jakém stavu je digitalizace stavebního řízení
Odpověď Ministerstva pro místní rozvoj pro Seznam Zprávy:
Od loňského podzimu MMR společně s dodavateli stabilizovalo a rozšířilo o nové funkce informační systémy stavebního řízení, které byly spuštěny v červenci 2024. Mezitím byl schválen legislativní bypass, který stavebním úřadům dává právní jistotu, že mohou vést řízení i mimo nový agendový systém. Podmínkou je, že výsledek řízení uloží na sdílené úložiště, do kterého přistupují všichni ostatní účastníci a stát.
Bartoše naopak štve, že vláda neřeší rozvoj a dopady nových technologií, například umělé inteligence. „My měli nějakou strategii, třeba k implementaci AI Actu, evropské AI legislativy. To tady od mého odchodu nikdo neřeší,“ míní Bartoš a dodává, že to nevysílá dobrý vzkaz mimo jiné českým firmám a podnikatelům, kteří se o AI zajímají.
Kde jsou priority?
Komunikace na straně stát - občané - potažmo podnikatelé, vázne také dle odborníků.
„Budu se znovu opakovat, ale komunikace státu vůči veřejnosti v oblasti digitalizace je stále naprosto tristní. Stále nevidíme jasný kontext a směr, kterým se stát v rámci digitální transformace ubírá. Není zřejmé, co jsou klíčové priority a proč. Většinou se dozvídáme o jednotlivých tématech prostřednictvím tiskových konferencí nebo oznámení k jednomu konkrétnímu projektu, ale chybí mi celková strategie,“ říká pro SZ Adam Bárta ze společnosti DigiApp, která se zaměřuje na digitalizaci firem.
Že bude stát v oblasti digitalizace vždy za soukromým sektorem je jasné, dle expertů je ale důležité, aby alespoň některé úspěšné komerční projekty dokázal přenést i do veřejné sféry. Šetří to totiž čas i peníze.
„Sledujeme, že jednotlivé instituce státní správy se digitalizací dílčích agend zabývají, ale ve většině případů zůstává samotná exekuce za očekáváním,“ přidává svůj pohled Zdeňka Van der Zwan, country manažerka pro Českou republiku a Slovensko v globální technologické společnosti Red Hat.
Příkladů, kdy digitální projekt ze začátku nefunguje, má Česko jen za poslední roky dost. Občanka v mobilu vychytává chyby doteď, dle Tomáše Prouzy, někdejšího koordinátora digitální agendy a nyní prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu, navíc její vznik jen pro ČR ignoruje debaty o celoevropském řešení, které vejde v platnost příští rok.
„Druhým nedodělkem je nedořešení ubytovacího systému eTurista, který měl výrazně snížit administrativní zátěž pro ubytovatele a zlepšit vybírání poplatků z pobytu. Jenže dodneška není schválený příslušný zákon a vytvoření informačního systému zadalo MMR stejné firmě, která měla dodávat DSŘ,“ kritizuje Prouza.
Dobré příklady existují
Češi přitom digitálně gramotní jsou a online služby vyhledávají. Experti se shodnou na tom, že úspěšným digitálním projektem je například bankovní identita. Dle nových dat ji po čtyřech letech od spuštění využívá už 70 procent lidí, v rychlosti rozšíření jsme předběhli i Skandinávii.
„V možnosti digitálního vzdáleného přihlašování ke službám patříme bezesporu k evropské špičce. Každý, kdo používá bankovní identitu, se s ní v roce 2024 přihlásil průměrně sedmkrát. Jedná se o dvojnásobek v porovnání s minulostí,“ vysvětluje Marek Růžička, výkonný ředitel společnosti Bankovní identita.
Možnost identifikovat se pomocí banky chválí také zástupce podnikatelů. „Pokud by neexistovalo BankID a pro přístup ke státním a obecním digitálním službám by bylo nutné zřídit si přístup přes nějaký úřad, spousta lidí by to neudělala. Je skvělé, že máme jednu vstupní bránu pro státní i privátní digitální služby,“ míní Prouza.
Klíčovou výhodou je dle expertů vysoká míra uživatelské přívětivosti, bezpečnost a široké využití mezi občany. „Navíc šetří státu i firmám náklady na správu identit. Tento projekt ukazuje, že spolupráce státu se soukromým sektorem může přinést skvělé výsledky,“ přibližuje Petr Kocmich, bezpečnostní expert ze společnosti Soitron.
Jako úspěch vidí někteří experti také elektronické přijímačky na střední školy od Cermatu. Dle Jana Kotary, šéfa dobrovolnické organizace Česko.Digital jde jednak o příklad toho, jak digitalizace šetří čas a peníze – systém stál řádově jednotky milionů, ale už v prvním roce ho využilo přes 100 tisíc lidí.
Zrovna tak je ale dle Kotary důležitý způsob, kterým systém vznikl.
„Po zablokovaném výběrovém řízení mohl ředitel Cermatu pokrčit rameny a systém bezpečně odložit na jindy. Místo toho vzal riziko na sebe a výrobu systému úspěšně odřídil sám s nakoupenými kapacitami zvenčí. Tento přesun kompetencí a odpovědnosti od externích dodavatelů dovnitř veřejné správy je podle nás pro úspěšnější digitalizaci klíčový,“ zmiňuje Kotara.
Na příkladu odložení digitální ústavy zase šéf Bank ID Růžička ukazuje, jak je důležité, aby byla digitalizace státu apolitická. „Digitalizace služeb státu je jednou z nezbytných podmínek efektivnějšího a kvalitnějšího života společnosti. Zároveň přispívá k ekonomickému růstu. Proto by rozhodně neměla být předmětem politických sporů,“ míní Růžička.
Dobře je to vidět například na vzniku Digitální a informační agentury. Tu de facto založil a podporuje Bartoš, ostatní politici se k ní vyjadřují málokdy. Opozice by ale agenturu, která koordinuje důležité projekty jako Portál občana nebo eDoklady, nejraději zrušila.
„DIA je od počátku zbytečným článkem ve státní správě, který jen rozšiřuje byrokratický aparát bez reálného přínosu. Upozorňoval jsem, že odtrhnout digitalizaci od veřejné správy, která zůstává pod Ministerstvem vnitra, je nesmysl. Bez znalosti agend a procesů veřejné správy nemůže agentura efektivně fungovat,“ uvedl již dříve pro SZ Robert Králíček, místopředseda ANO.
